O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- VRAŽDĚTE JE, ZABÍJEJTE, AŤ NIKDO NEZŮSTANE!
- KRUMLOVSKÉ DIVADLO
- INTERNET - TO JE ALE BOMBA!!!
- UÁLOVÉ A POHÁDKA O SNĚHURCE
- KDY BUDE V NĚMECKU STANNÉ PRÁVO?
- EVROPA - LÜGENSTÁN
- BYL PRVNÍ MÁJ
- TOULKY PO ITALSKÝCH SOPKÁCH
- ANI TUHLE VÁLKU NEVYHRAJÍ - 1
- ANI TUHLE VÁLKU NEVYHRAJÍ - 2
- ALLÁH PEČE OPLATKY
- SKOTSKÉ TOULÁNÍ
- ROAD TO HELL ...
- Ó, MY SE MÁME! - 2.
- KNIHA, KTEROU BYSTE MĚLI ČÍST
- NA RANDE S RUKAVICÍ
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 1.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 2.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 3.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 4.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 1.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 2.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 3.
- O NEMRAVNOSTECH?
- BÁRA A BUDŽES - DOPORUČUJI TUHLE KNIHU
- JAK ZÁKONY KÁŽOU NÁM...
- BUĎ FIT!
- TOHLE UŽ JE MOC, TO NESMÍTE!
Přihlášení
Anketa
KNIHA: SVĚT SE ZBLÁZNIL! |
Úterý, 18 srpen 2015 | ||||||
Strana 2 z 2
Ale pod tím vším běžel stále ten starý svět. Najednou nám došlo, že pravdivější bylo tvrzení Svatopluka Čecha v Jitřních písních:
Nevěřme nikomu na světě širém,
No, ale věřili jsme. A teď se nestačíme divit. Mladí muslimové, co by měli být šťastní, že nehladoví uprostřed písku a špíny, jak jsme se domnívali, když jsme je brali do Evropy, dnes s chutí odřezávají lidem zaživa hlavy. Místo abychom se bránili, musíme se prý vcítit do duše těch, co nás chtějí vyvraždit. Místo abychom se starali o to, co má člověk v hlavě mezi ušima, je politicky nejdůležitější, co má mezi nohama.
Dítě je vlastně státní majetek, který nám odebere jakákoliv úřednice, jak ji to napadne. Pokusit se vychovávat dítě statisíce let osvědčenou metodou trestu a odměny je trestným činem. Manželství je hnus a heterosexuál je podivný zaostalec. Homosexuál je dnes ten pravý, co nás má vést a vychovávat naše děti.
Stát chce vědět, kde jsme, jaké máme peníze, jaký děláme sex, co si myslíme, kde bydlíme, co vlastníme. Stát a jeho ideologie nám nepředepisuje jen to, co si máme myslet, ale i to, co máme říkat. Pokouší se změnit jazyk, když zakazuje odlišovat slovně i písemně, kdo je žena a kdo muž. Jako vrchol pokroku se považuje zákaz, aby muži močili vstoje. Naopak se vymýšlí udělátka, jak by tak mohly močit i ženy.
A mohl bych pokračovat dál. Také už nevíte, co si o tom všem máte myslet, jak se to tady objevilo?Tahle neuvěřitelná pakárna spolu s tím, že se připravujeme na kolektivní zbabělé očekávání, až nás naši nepřátelé, bezbranné jako ovce, začnou podřezávat? Pokud budeme následovat naše ideové a politické vůdce, co nás dovedli až sem? Co s tím? Kdo nám pomůže se v tom aspoň vyznat?
Já bych možná věděl. Znám jednoho moudrého pána, co píše moudré knížky a jednu jsem právě dočetl. Autor se jmenuje Benjamin Kuras. A kniha se jmenuje Soumrak bílého muže. A začíná v duchu mého dnešního zamyšlení básní Rudyarda Kiplinga „Břímě bílého muže“:
Břímě bílého muže zvedni,
To napsal bard britského imperialismu Rudyard Kipling v roce 1899. A pak následuje v knize mnoho krátkých, hutných výstižných a hlavně moudrých kapitolek vycházejících z klasického vzdělání, které většině z nás komunistická ani eurosocialistická škola neposkytla. A které nám chybí. Abychom pochopili, co se to vlastně děje kolem nás. A tak při čtení najdete kapitolky „Evoluční strategie čili spiknutí“, „Asertivita čili chucpe“, „Bílé vládkyně“, „Jak přežít krutost“ nebo „Totalita jako potlačený sex“.
Tady bych kousek odskočil v lehčím tónu. Feminismus, ta dnešní sexuální totalita neúspěšných žen, není nic nového. Už v XVI. století najdete ve francouzské Galantní poezii (vydal čs. spisovatel 1968): O slečně de Scudéry, básnířce, spisovatelce a vlivné osobě na králově dvoře, požadující co největší vliv žen na stát a společnost, už tehdy napsali:
Je vzorem ctnosti.
A o jejích společnicích, o málo sličných dámách, tehdejších výbojných intelektuálkách královské Francie, jež obklopovaly slečnu de Scudéry, existoval verš, který napsal abbé Francois Tallemant:
Je duchaplné,
Jenže, srandičky, srandičky, ale ono jde dneska už o nás jako takové. A tak, abyste lépe chápali, jak vám kdo lže, proč lže a čeho tím chce dosáhnout, čtěte si další kapitoly jako “Chřadnutí civilizace”, “ Islamokomunisnsmus”, “Bez lichvy není civilizace”, “Sebevražedná desítka“ a další. Takže máte-li pocit, že se svět zbláznil, a dělá-li vám potíže se v něm vyznat, tahle knížka vám lehkou a humornou formou, jak už je u Kurase zvykem, nabídne počtení a nápady k zamýšlení.
Je li vám všechno putna, číst to nemusíte. Tohle je knížka pro zvídavé a přemýšlivé.
|
< Předch. | Další > |
---|