 To jsme jednou spolu seděly a Alenka si mi postěžovala, že fakt neví, jak se zaregistrovat. Že už to zkoušela snad desetkrát a že "je to na pytel". Tak jsem se podívala do administrace a fakt, byla tam snad pod pěti jmény. Ale vždycky to mělo nějakou tu chybu. "Prosím tě, pro tebe by tam měl bejt jen puntík", jsem už zoufale odpověděla. "No vidíš, tak tam dej puntík, to si budu pamatovat", řekla Ála a bylo to... 
Když jsem byla v Anglii, tak jsem pochopila, co je skutečná láska ke zvířatům a velmi si ji považuji. Za prvé moc čistokrevných papírových potvor tam neuvidíte. Jejich psi jsou poctivej mix všeho možného, přesně tak, jak psům velí příroda a láska. Kolikrát potkáte takový baskervilly, že byste radši utekli, ale když to neuděláte, pes dojde k vám, mrkne na vás, usměje se a jde dál. Když jdete okolo domků, kde jsou jen nízké ploty, jsou za nimi nejrůznější psi a kočky; nikdo nikam neutíká a všichni jsou v klidu. Když se zastavíte, abyste si prohlédly zvlášť „povedený kousek“, psík dojde až k tomu plotu, chvilku čeká, jestli jako něco nechcete, a pak si jde zase v pohodě za svým. Podle těch psů můžete soudit na celou zemi (jsou tam lidi vlídní, zdvořilí, dobře vychovaní - a v případě nějakého maléru nebo nouze, vám bez řečí pomůžou). Psi a kočky jsou přátelé a spoluobčané, neotravujou a neterorizujou. Tady musíme ujít ještě hodně dlouhý kus cesty, abychom se naučili vycházet se svými miláčky jako rovní s rovnými. Pes kouká na televizi Ale potom někam zmizí - nejspíš bude ten mák někde venku ukecávat sousedovic fenku. * Letí kachny and střechami Je jim dobře - nejsou samy. Nerušeny městským ruchem kličkují a krouží vzduchem, až s večerní hodinou Splynou s temnou hladinou, Vyslechnou si pohádku O ošklivým kachňátku. a ještě přidám jednu: Plakaly dvě kačeny, že jsou zcela ztraceny. Ztratily se na rybníce, Neb tam bylo kachen více. Teď hledají kačera, Co jim zmizel z večera. No, to jsem totiž dělala na Malý Straně, kde jsem viděla z okna na Čertovku a po ní plavaly kachny... A tak jsem se zamyslela a tady máte básničku... ALENA PUNTÍK
|
Odpočívejte v pokoji, Alenko ...
