Snad humorné by bylo pochopit,
jak v tomto století by verš mohl znít -
na chvíli jej převést do naší doby,
kde není zákaz lásky - je to hobby...
DOPIS DĚVČETE
Miláčku, svůj byt seženeme stěží,
tak klidně klepej u našich dveří,
lidé spolu i deset let jen chodí,
a k rodičům si své miláčky vodí.
.
.
Sousedé mají starost s podnikáním
a co je vedle, nemají ani zdání,
časy se mění, pomyslný budík stále tiká
veřejné mínění zajímá jen politika...
Tak miláčku, přes zeď nemusíš přelézat,
stačí když vyjdeš do dvanáctého patra - rád
sorry, ale výtah je kvůli závadě odstaven,
tak potom půjdem někam spolu pěšky ven.
Romantické lilie nebudou se pod nohama bělat...
dnes je romantika spolu něco dělat...
nemusíme jeden druhého ztrácet,
romanticky půjdem spolu na úřad práce,
a pokud nedopadne náš vztah nevinně -
bohužel budeš bydlet u tchýně.
.
.
Ale miláčku, tohle ty vlastně všechno víš,
proto nezodpovědnost si raději rozmyslíš,
nemáme to lehké jako v staré Číně,
máme to jenom prostě jiné...
Dříve rodiče hlídali mladé více snad,
dnes mladí musí myslet, jako by jim bylo padesát....
pojď miláčku,dáme si Colu a v McDonaldu nějaké menu
no, alespoň se nemusíme bát nájezdu kočovných kmenů...
.
(autor neznámý)