Od fakulty do města je to co by kamenem dohodil. Otázka je, kde hledat. Kamarád má nápad. V úvahu přicházejí jen bufety. Neváháme a vyrážíme po místech, kde pivo  a vuřty podávají na stojáka. Už toho máme plné kecky a výsledek nula. Zbývá poslední štace, bufet v uličce k nádraží. Do oka nám okamžitě padnul správnej somrák. Ušmudlaný otrhanec. Ovšem to byl materiál. Obestupujeme ho. Aby nám nepláchnul. Než stačíme něco říci, tak řve na celé kolo: “....pánové, nic jsem neudělal, mám i občanku....!!!!!!!!!!!“.

     Myslel, že jsme od policie. Celá putyka na nás zírá, jako na odpad společnosti. Nedáme se odradit. Daří se nám mu vysvětlit, oč nám běží. Slyší až, že to nebude zadarmo.

     S úspěchem jsme našeho chasníka dotáhli na fakultu. Pan profesor našemu modelovi vysvětlil, o co nám jde. Jak se musí chovat. Hlavně se vykoupat a obléci čisté prádlo i oděv. Pochopil. Domluveno bylo na zítra první sezení. Mohu potvrdit, že jsme zírali. Přišel. Přišel vymydlený, učesaný. Prostě docela příjemný dědula. S kreslením se neotálelo a prvních pár sezení bylo v kalhotech a košili. Děda byl trpělivý a my mohli kreslit, až se nám od uhlů kouřilo.

     Při čtvrtém sezení lektor se domlouval s dědou, že by neškodilo, kdyby seděl jako akt. Když to dědovi došlo, chtěl odejít. Ukecali jsme ho, pomohly peníze. Na větší honorář slyšel.

     Sundal kalhoty i košili. Prádlo neměl. Je prý zbytečné. Kreslit staré mužské tělo není nic lehkého. Pro většinu z nás byl akt dědy oříškem. Brzy se dlouhé, stále se protahující sezení, dědovi zajídalo. Vrtěl se. Brblal. Nebyla s ním řeč. Potom z něho vylezla pravá příčina. Zachtělo se mu trochu nás oškubat. Nepovedlo se. A tak, ač s lítostí, jsme se s dědou rozloučili. Když viděl, že nebude mít již ani floka, obrátil. Lektor ale už nechtěl na nářek dědy slyšet. Rozloučili jsme a naposledy kreslili a zaplatili poctivý honorář.

     Škoda, někteří z nás na základě kreseb dědy byli přijati na akademii. To je příběh od malířského stojanu. Snad vás i pobavil...

                                                                                        -doktor-

Komentáře (4)

Zobrazit/Skrýt komentáře Krásný příběh, : Pernella taky kreslím a úplně mě to dojalo... duben 18, 2013 10:05 krásné : Zdena není co dodat duben 18, 2013 10:51 ... : deeres Také ráda kreslím, ale talent nic moc, jenže mne to baví. A tak, když jsem navštívila hrad Střekov, namalovala jsem si obrázek Malířského koutku. Byla jsem tam začátkem června, kdy byl nejkrásnější a pod zvoničkou u hrázděného domku kvetly žluté růže. A jsem ráda, že vzniklo něco tak pěkného,jako je skanzen v Zubrnicích, nakonec se něco špatného otočilo v pravý opak. duben 18, 2013 13:18 všem dívkám,Pernella,Zdena a deeres : doktor ....velmi mne naplnilo radostí,že jsou mezi vámi dívky,které rády kreslý,malují a vůbec.Děvčata nezáleží zda z vás bude hvězda malířského plátna,hvězdami již jste.Kreslíte a malujete pro radost.Pro radost svou čirodiny atd.Kraslete a malujte a děkuji za hezké vzkazy.deeres v Malířském koutku jsme začínali.Celý objekt jsme dávali do použitelného stavu.Přeji všem krásné zážitky z přírody i od malířského stojanu. duben 19, 2013 13:45

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující