O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- ZLOMY A PŘELOMY - I.
- ZLOMY A PŘELOMY - II.
- ZLOMY A PŘELOMY - III.
- ZLOMY A PŘELOMY - IV.
- ZLOMY A PŘELOMY - V.
- ZLOMY A PŘELOMY - VI.
- ZLOMY A PŘELOMY - VII.
- ZLOMY A PŘELOMY VIII.
- ZLOMY A PŘELOMY IX.
- ZLOMY A PŘELOMY - X.
- ZLOMY A PŘELOMY - XI.
- ZLOMY A PŘELOMY - XII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XIII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XIV.
- ZLOMY A PŘELOMY - XV.
- ZLOMY A PŘELOMY - XVI.
- ZLOMY A PŘELOMY - XVII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XVIII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XIX.
- ZLOMY A PŘELOMY - XX.
- ZLOMY A PŘELOMY - XXI.
- ZLOMY A PŘELOMY - XXII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XXIII.
- ZLOMY A PŘELOMY - XXIV.
- ZLOMY A PŘELOMY - XXV.
Přihlášení
Anketa
ZLOMY A PŘELOMY - XXVI. |
Pondělí, 15 duben 2013 | ||||||
Strana 2 z 2
Zrovna když jsme vzpomínali na včerejší noc, zazvonil dveřní zvonek. Myška. „To musíte nechávat klíče v zámku? Člověk se pak ani nedostane domů.“ „No já je tam nedal,“ bránil jsem se.
„Králice,“ oznámila Pavlína.
„Ty jsi proti ní byla vždycky zaujatá,“ odvětila jí Myška.
Nejsme normální rodina. Copak bych mohl jít do poradny s tím, že macecha žárlí na králici nevlastní dcery? Navíc ony by mě rovnou udaly, že jim vážu k sobě tkaničky a vyměňuju slánku s pepřenkou.
Ne, to by nešlo. „Jsme se ve škole dneska dozvěděli….“ začala vykládat Myška, sotva se zula. „Leští si to před třídní schůzkou,“ upozornil jsem Pavlínu. „Nenéé … náhodou, já z třídní schůzky strach nemám.“ „Co jste se dozvěděli, Myško?“ „Jak vznikl spam a z čeho to je.“ „Spam? Myslíš tu otravnou poštu a tak?“ zeptal jsem se. „Jo. Přesně. Si představ, že to původně vzniklo, protože někdo chtěl reklamně vnucovat kořeněnou šunku. Čili lančmít.“ „Že by takoví lidé vůbec mohli existovat?“ rýpla si Pavlína. „Jo. Lančmít. Fůůůj.“ S odporem protáhla Myška. „Tak za prvé dámy. Spam není z lančmítu ale z prejtu. A za druhé, ten lančmít dneska bude. A konec námitek.“
Myška se herecky rozbrečela. „Buhééé... já už do školy chodit nebudu. Já už nechci nic vědět o lančmítu.“
Pavlína se do mne pustila taky. „Zapomeň na to lásko moje. Spam byl lančmít. Podívej se na Monty Pythony a uvidíš.“ Jistě, že jsem tu známou scénu znal. Tu nádhernou, známou scénu s PREJTEM. „To jsou ty vědomosti z internetu. Každej blbec tam napíše, co ho napadne a pak se tomu říká wikipedie.“ „Ježíš Jirko, neštvi mě. Je to lančmít a vždycky byl. Byla jsem v Anglii a věř mi, že to tak bylo.“ „Jenže tys tam byla poměrně nedávno. Já tam byl v roce 84. A to si buď jistá, že to tehdy byl prejt.“ „Třeba to byl prejtovej lančmít,“ nabídla smířlivě Myška. „Nebo lančmítovej prejt,“ odpověděla Pavlína. „Vy jste myšlenkově inkontinentní,“ dorazil jsem to.
„Cože jsme???“ zeptala se Myška. „Tak se říká lidem, co jim to moc mluví. To neznáte?“ „TY jsi především myšlenkově INKONSISTENTNÍ,“ zakoulela očima Pavlína. „To bys ty musel být myšlenkově mokrej od rána do večera,“ přisadila si Myška.
Ještě, že se v tu chvíli ozval jeden z klientů. I to je někdy důvod proč nepoužít tělesný tresty. „Utloukli jsme ho argumentama,“ prohlásila moje zrádná dcera a obě zbaběle opustily kuchyň.
Klienta jsem vyřešil za pár minut, nová sestava do účetnictví a tu bych měl udělat večer. Takže milé dámy … teď s vrhám na ten lančmít.
A jestli vám to nebude chutnat, tak aspoň víte, že vás nemiluju. Tedy... že mě nemilujete.
Ale já myslím, že se budete oblizovat až za ušima.
ROMAN
|
< Předch. | Další > |
---|