Přiznávám, že písnička u příležitosti Velikonoc je už dlouho nachystaná v mém virtuálním šuplíku. O  kom jiném, než o tom, kvůli komu se Velikonoce slaví už tolik moc let :-)))

      Opera Jesus Christ Superstar vypadla z  notových linek a pera Angličanů Andrewa Lloyda Webbera a Toma Rice roku 1969.  A protože se všichni báli, že narazí, vydali ji nejprve na gramofonové desce. Po bouřlivém úspěchu se pak přesunula tam, kam byla původně určena – na divadelní prkna. A slaví úspěchy dodnes.

      Chápu, že někomu může být trochu proti srsti, ostatně živě si pamatuju, jak mě, coby pětileté dítě, vzali na balet o Popelce a jak jsem pak celou cestu domů bulela, že „takhle to nebylóóó“. A Šifra mistra Leonarda mě dere dodnes...

      Tuhle jsme se spřátelenou ženou, která právě dorazila z divadelního představení, bavily, která árie z opery je nejlepší. Kupodivu jsme měly každá jinou ;-) Ale pak jsem si tu její znovu párkrát poslechla a uznávám, že je druhá nejlepší ;-) 

      Takže místo původně plánované jedné písničky tu máte dvě. Ministerstvo duševního zdraví varuje: z obou teče zoufalství na plno otevřenými kohoutky, tak jestli máte chandru, ani si to nepouštějte :-)

Sandří Best in Show – I Only Want to Say