ONA

Ležela jsem vedle Magdalenky, schoulená do klubíčka a nemohla jsem přestat plakat.

Tak strašně podvedená jsem se cítila, tak sama.

Kdyby to nebyla zrovna Petra... Kdyby to byla jakákoliv jiná ožralá nána, co se prostě nalepila na Jirku, protože je chvílema pro ženské neodolatelný... já to chápu, já to sakra chápu, dyť pro mne byl taky neodolatelný...

Ale zrovna Petra... zrovna Petra, co má ďábelskou schopnost krást muže, co je miluju... nebezpečná... zákeřná... a já kráva ji s ním nechám o samotě... ale copak to jde, střežit chlapa?

Dyť je to nesmysl... jednak pod lidskou důstojnost, jednak tyhle věci se stejně nedají uhlídat... kromě toho já potřebuju lidem věřit... prostě věřit bezpodmínečně... jinak to celé nemá cenu...

A teď to vypadá, že Jirkovi nelze věřit bezpodmínečně.

A proto tady bulím jak malá a nevím, co bude.

Nemůžu ho prostě vyhodit... je to jeho dům... nemůžu se s malou sebrat a vypadnout, není kam...

Pak se Madla vzbudila a já si uvědomila, že se tady nebudu moct schovávat donekonečna.

A tak jsem zmobilizovala zbytky svých sil, vstala, oblékla se, zhluboka nadechla a vyšla z ložnice.

Nikde nikdo, jen v kuchyni Myška.

„Hele já se vám do toho nechci míchat, ale...“ spustila hned jak jsem vešla.

„Tak se prosím tě nemíchej, jo?“ zarazila jsem ji. Poslední na co jsem měla chuť, bylo řešit to s puberťačkou.

„Jenže já se na to nemůžu koukat!

Já tady s dovolením taky bydlím. Víš jak je zničenej? Táta?“ koukla na mě, zdalo se mi že vyčítavě.

„Aha tak on je zničenej...“ pronesla jsem nevěřícně. „ON je zničenej.... a co ho prosím tě tak zničilo?

Celonoční chlastání? Nebo laškování s Petrou? Proč nikoho nezajímá, že jsem zničená já? Mám ho snad litovat, chudáčka?“

„Hele na mne řvát nemusíš, já za to nemůžu. Ale fakt je, že jsem s ním mluvila a vím, že ho to děsně mrzí...“

„Aha no to je skvělé že ho to mrzí. Ještě aby ho to nemrzelo...“

Otočila jsem se k ní.

„Myško máš představu, jaké to je, když zjistíš, že někdo, komu věříš... koho miluješ, za tvými zády dělá... bůhví co s jinými ženami?“

„No, nic moc... ale poslouchej, asi bys neměla dělat z komára slona... jedna pusa ve výtahu přece neznamená konec světa... hlavně v opilosti.“ dodala divně dospělým tónem.

„Myško potíž je v tom, že já nemůžu vědět, jestli jde jen o jednu pusu, kterou jsem náhodou zahlédla.

Potíž je v tom, že ti dva spolu už něco měli.

Potíž je v tom, že moje sestra se celý život baví tím, že mi přebírá chlapy.

A největší potíž je v tom, že nevím, jak mám tvému otci ještě někdy věřit."