Že si na Silvestra zahraju na kytaru a budu se líbat s Petrou, protože se nemohla nabažit jejího hitu "Keby bylo nieco", to by mě fakt nenapadlo. Ale jsem v tom vážně nevinně, patrně by to uznala i šéfka mezinárodního svazu feministek. Hm .. když o tom tak přemýšlím, asi by neuznala.

Vypuklo to vlastně až po půlnoci, když sousedi přišli po ohňostroji gratulovat.

"Jé, vy hrajete na kytaru? Tak pojďte dolů, zazpíváme si."

Už jsem dlouho nezabrnk a holky nebyly proti. Tedy kromě Majdy, ta se jen o půlnoci lehce probudila a pak zase zavřela víka. Zázračný dítě. Přesně takhle to dělal Pavlík, když byl mimino, asi do šesti let.

Vzal jsem kytaru a sešli jsme dolů do bývalé kočárkárny, kde se občas baráčnictvo scházelo za různými účely. Naposled jsme tu měli schůzi skrzeva zvýšení plateb za teplo. Jak jinak.

Všiml jsem si, že obzvláště pánské osazenstvo už mělo nahráno hodně.

Dámy byly v nejlepší formě a jelikož jsme byli téměř vrstevníci, nebyl problém najít společnou notu.

Prošli jsme od starých Olympiců přes standardní countryovky až ke třem čuníkum a kdovíčemu ještě.

Ukázalo se, že Petra umí docela slušné zpívat a protože kytaře je jedno, jestli hraje slovenský nebo český, docela jsme se rozezpívali.

Vypadalo to, že ji ta chřipka přešla, zpívala od ucha k uchu a dokonce jsme bez problému zpívali i dvojhlasně.

Pavlínka občas odskočila zkontrolovat Majdu a nepila.

Byla to škoda, podzemní organizace měla pití pro armádu a nebyl důvod s ním šetřit. Asi kolem druhé se sbalila Myška, přece jen to pro ní asi bylo trochu de-móde.

No a někdy ve čtyři se rozhodla jít spát i Pavlínka.

"Klidně tu buďte, ale já už nemůžu. Přeju ti krásný nový rok, miláčku," políbila mě a zanechala ve víru pěnic.

Petra se přesadila rovnou ke mne, aby ostatní sousedky neměly důvod si myslet, že jsem k dispozici. Slušelo jí to, potvoře.

Na chvilku si převzal kytaru soused že druhého patra, takže jsem si mohl aspoň připít.

"Idě ti to skvěle, Jirko," šeptla mi Petra.

"Jsem rád, že už ti není blbě."

"No mně to povídej. Fakt už jsem se lekla, že jsem taky v jiným stavu."

"Cože? Jak tě to napadlo?"

"To člověka napadne, když je mu pár dní blbě. Ale nakonec to byla jen chřipka."

"Tak ještě, že tak."

"Ty, Petro?"

"Áno?"

"Ty mluvíš česky, všimla sis?"

"No máš na mne vplyv prostě."