Mnozí z vás, čtenářů Kudlanky, pamatují tu dobu. Telefon byla socialisticky designovaná umělohmotná mašinka někde na polici v předsíni, vytáčelo se kolečkem a čekalo se na ni dlouhá léta.

      I po roce 1989 se čekalo měsíce a léta, ale už tehdy se to dalo urychlit a za příplatek pořídit linku pro podnikatele bez dlouhého čekání. K prvnímu přístroji přibyl brzy druhý, bezdrátový. Už ráno jsem mohl podnikat rovnou třeba z postele nebo večer konzultovat z vany.

      Přibyl i fax a už to doma vypadalo jako v kanclu. Úžasně opojný pocit svobody podnikání a sobě sama panování. Nastala éra modemová a internetová. První modem 33,6 kBs, modem s faxem a odpovídačem, div techniky a digitalizace, to vše s nějakou 486 počítadlem, kde vládl MSDOS a 602 textový editor. Ale to už se začali trousit první movití zákazníci s mobilním telefonem, ceny osobního auta, rozměrů a váhy diplomatického kufříku, signál jen místy, telefonní seznam s počtem čísel jako prsů na obou rukou.

      Měl jednu výhodu, dal se snadno odposlouchávat běžným všepásmovým přijímačem, takže kdejaký radioamatér si mohl poslechnout strategické rozhovory fialových sak v ojetých BMW.

      Píše se rok 1997 a již nejde ignorovat malé krabičky po kapsách kde koho. Jdu do svého oblíbeného velkoobchodu s IT a na výdejním pultu se poprvé dotknu Ericssona 768. Pocit to byl jako bych čertu podal ruku, svět už nikdy nebude jako dřív, stává se z něj jedna velká užvaněná vesnice bez soukromí a klidu. SIM karta se rychle plní čísly... Svět se začíná dělit na místa, kde signál je a kde není. Ranní checklist kromě klíčů, dokladů v peněžence obsahuje další položku – mobil.

      Nosil jsem ho na klipu u opasku a měl na něm pořád sluchátko s mikrofonem. Nějak mi nedělal dobře u hlavy, telefon u ucha mi ho za chvíli chtěl uvařit.

     Dál už to šlo rychle, Erika podědila manželka a přišel outdooráček Seimens ME45. Mazel, šel docela dobře vytunit, měl jsem na něm vlastní obrazovku s logem a spoustou údajů, sám se vypínal i zapínal podle rozkazu. Opustil mne ztrátou z kapsy; první poznání, jak bolí ztráta kontaktů, smsek, piplavé práce z firmwarem. No nic, další Siemens.

       Nová zkušenost, co byla kdysi solidní firma a dobrý výrobek, je teď už pološmejd, co se začíná rozpadat brzy po zakoupení. Z displejů začínají potměšile koukat šikmá očka. Škemrání dětí a jejich rozzářené oči po rozbalení krabiček pod stromečkem. Zakládání SIM karet a první hovor tatínkovi nebo mamince. Moje děti už nebudou OUT ve třídě, mají svůj mobil.

     Ale ďábel nespí a malá mašinka vystrkuje růžky, noční smsky, ukrývání mobilu. Tlumené hovory v ústraní. Omylem odeslané zprávy nesprávným příjemcům. Svět se změnil i tady. Nevěry mají nové slabé místo. Mobil a internet.

     Další level je více mobilů u jednoho uživatele, stůl se sadou telefonů, volání na X čísel a stejně se nedovolám toho, koho potřebuji. Lákání zákazníků na nové funkce a výkon. Nákup telefonů s velkým písmem a tlačítky pro babičky a dědečky, vysvětlování, jak to vlastně funguje. Změny operátorů a tarifů, propojování s autem a počítačem. Mládež se nepáruje osobně, ale pomocí bluetooth, sedíce vedle sebe mlčky na lavičce v parku.

    Je tu a už to bez něj nejde. Mobil se stal nedílnou součástí našich životů. Dobrý sluha, zlý pán.

Pomohl vám z nesnází?

Změnil vám život?

Bylo to k lepšímu?

Co napsal život s mobilem v ruce vám?

VLK

Komentáře (14)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : deeres Kašlu na něj, nenechám se nějakou nablblou krabičkou zotročit. Stejně ho neustále zapomínám doma, nebo není nabitý a když splní předchozí dvě podmínky kladně, mám ho v batohu a stejně ho neslyším. V té souvislosti jsem si vzpomněla na začátky éry mobilů, kdy přístroje vypadaly jako malá cihla. Novináři Janu Petránkovi se zdálo směšné počínání, když pozoroval strategické rozhovory fialových sak v ojetých BMW a tak se postavil na Václaváku pod koně, vytáhl pouzdro na brýle a veledůležitě do něj začal hovořit,aby jejich počínání zesměšnil, nikdo se prý nad tím už ani nepozastavil. První mobil jsem měla Phillips, kupodivu velmi kvalitní, baterie v něm vydržela až čtrnáct dní, když potom odešla, nová už nestála za nic a i mobil byl odejit. I tak jsem ho měla hodně let, dneska už Phillips snad ani mobily nevyrábí. listopad 29, 2012 18:47 ... : Bara, momentalne neprihlasena Vcera jsem byla na cestach a jela jsem vlakem. Kdyz jsem cekala na perone na vlak, aby me odvezl domu, koukala jsem po lidech. Neuveritelne !! Vsichni kolem cumeli do mobilu, nekterym couhaly snurky z usi a s nekym si nahlas povidali a k tomu poslouchali muziku, palcem honili cisilka mobilnich her. Kdyz jsem si sedla do vagonu a rozhledla se, stejny obraz. Nikdo nekoukal z okna jak ubiha krajina, s nikym se nedalo dat do reci, pripadala jsem si jak na jine planete. Jsem strasne rada, ze nejsem otrokem sveho mobilu! listopad 29, 2012 20:03 Jsem skoro imunní : Michal mobil mám, Motorolu V-197, pěkně starou, neumí nic než telefonovat a já jsem spokojený. SMS z něj pošlu, ale to je nějakého mačkání, má to jen tlačítka - čísla. I tak to umí víc než já a nemám rád věci co jsou chytřejší než já. Pořídil jsem si ji když mně zaměstnání honilo po Americe a mobil byl, no, nechci říct nutnost, jen to zjednodušilo život. Pak jsme pořídili druhý, pro mou Aničku, protože v Americe můžou spolu T-mobily komunikovat zadarmo. Pak už byl jen krůček ke zrušení pevné linky domů, proč mám platit ještě za tu? listopad 29, 2012 22:15 Včera : kim ve vlaku vedle seděly asi 16 ctileté studentky a ta jedna povída. Honza je hajzl o přestávce mi vzal mobil poslal si z něho sobě sms a pak to ukazoval klukum co jsem mu napsala. Nikdo mi nevěřil, že si to napsal sám. Docela mi ji bylo líto. listopad 29, 2012 22:52 Jo, mobil mi změnil život k lepšímu. Je to totiž můj pomocník, ne pán. : Myška První jsem si pořídila až v roce 2002. Siemens C35. A jak se nezapomíná na prvního psa, na první lásku, tak nikdy nezapomenu na první mobil. Byla jsem s ním moc spokojená. Pak přišel Siemens C55. Taktéž pro mne líbivý, ale vydržel méně než ten předchozí. No a než jsem potřebovala další mobil, Siemens skončil. Co teď? Nokia mi nevyhovuje svým ovládáním, mám ji pracovní, už druhou, a nejsem s ní spokojená, takže tudy cesta nepovede. Objevila jsem Samsung. Sedl mi E250. Mám ho už pět let, a s jeho vysouvací konstrukcí jsem maximálně spokojená. jenže tak nějak začíní dosluhovat,ma já chci zase vysouvací. Nechci dotykáč. A v tom bude problém, jak jsem se tak koukala na dnešní nabídku... Soukromý mobil je se mnou pořád, pracovní po příchodu z práce zůstává v kabelce, ve volném čase totiž pracovní záležitosti neřeším. Mobil mi umožnil před lety zrušit pevnu linku, která se stala s pořízením mobilů dětem zcela zbytečnou. listopad 30, 2012 00:34 Teď jsem si po sobě přečetla, co jsem napsala v noci... : Myška A omlouvám se za překlepy, je to jako by to psal dement. Holt, měla jsem jít raději spát . listopad 30, 2012 06:30 ... : Mikin U nas do zapadakova udoli Klondike zavital mobilni signal az pred tremi lety. A teprve rok je tak silny, ze se da pouzivat. Jenze mezitim prvotni nadseni nad timhle technickym zazrakem vyprchalo, takze jsem si ho neporidil. Ja - milovnik elektronickych hejblat a jeden z prvnich majitelu prvniho iPodu !!!!! A ani me to nejak nechybi..... listopad 30, 2012 07:15 Vidíš Mikine, a já nevím, jak jsem mohla žít bez mobilu :-) : Myška No mohla a žila, že jo. Dokud jsem si ho nepořídila... Ale jak říkám, není mým pánem, je mým sluhou. listopad 30, 2012 07:26 Myško- : Ketrin asi máme podobný vkus, taky jsem začínala na Siemensech, taky nechci Nokii ani dotykáč. Teď mám už druhý vysouvací Sony Ericsson (Zylo Jazz) a jsem velice spokojená, stál asi 1800 bez DPH a umí všecko, co člověk běžně potřebuje...Tak to ber třeba jako tip listopad 30, 2012 12:25 . . . umí všecko, co člověk běžně potřebuje . . . : toulavej to jako znamená, že by mi o víkendu i uvařil? (včetně umytí nádobí, samozřejmě) :-) listopad 30, 2012 13:02 toulavej: : Ketrin to zas né od čeho jsou psi pracovních plemen? listopad 30, 2012 14:15 ... : deeres Ale s dotykáčem může být i legrace. Na Neviditelném psu, kdysi Vladimír Neff psal, jak si pořídil tehdy technickou novinku, dotykový telefon. Už netuším , jaké značky. Moc s ním ještě neuměl zacházet, šupnul si ho do kapsy a než se na něj znovu podíval, tak mobil mu sám od sebe obtelefonoval všechny známé a prošustroval mu majlant. listopad 30, 2012 17:22 Prsy na rukou? : Diana ''telefonní seznam s počtem čísel jako prsů na obou rukou'' Nedalo mmi....sorry prosinec 01, 2012 14:32 tak jsem tuhle šla po ulici : al�k punt�k potkám pána a ten říká:"Jéje, dobrý den, jak se máte?" vyjevweně jsem odpověděla, že děkuji, že dobře, ač jsem pána viděla prvně v životě - a tak koupám a pán koukal mimo mě a z oušek mu koukaly drátky.....tak mi bylo vše jasno. Jojo, žijeme v době dálkového ovládání. prosinec 03, 2012 17:19

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment