Ve společné domácnosti s námi posledních deset let bydlí malý černý knírač Billy. Díky jeho přirozené touze být co nejvíce venku, musíme  každé odpoledne na procházku. Omluvenkou je jen špatné počasí. Dnes to ale rozhodně na omluvenku není. Počasí se překonává, máme nádherné indiánské léto.

      Již dva měsíce je šmolkově modrá obloha a sluníčko příjemně hřeje. Část procházky jdeme podél golfového hřiště. Červená barva javorových listů, nádherně zelený trávník, ostrůvky vysokých cedrů a smrků, a za tím vším vysoké hory s popraškem sněhu - to vše láká k focení. 

      Větší část procházky chodíme podél potoka. Každý rok na podzim, ale i celou zimu, je zde na co koukat. Lososi zvaní Chum (čam) připlouvají po pětiletém pobytu v moři zpět do míst, kde se narodili. Jsou to opravdu veliké ryby, dosahují délky až jeden metr. Zde se vytřou a zemřou. Během tohoto procesu medvědi, kojoti, rakúni, rackové a jiná havěť mají hody.

     V prosinci procházku podél potoka proto raději vynecháme. Jistě si dovedete představit, jak asi zapáchá tři tisíce tlejících ryb. Ale psi se z nevysvětlitelného důvodu strašně rádi po tlejících rybách válejí.

     Potok se do Vánoc vyčistí a začátkem ledna se proces opakuje. Tentokrát ale připlují Coho (koho).  Coho je velice chutný losos. V lednu medvědi spí, ale na hody zase přilétnou bělohlaví orli. Rozpětí křídel jeden a půl metru. Nádherní ptáci. Do Squamish v Britské Kolumbii, kde bydlím, jich přilétá přes dvě tisícovky...

    Již čtrnáct dní chodíme s Billem sami. Naše velitelka Alenka si nechala vyměnit koleno a na procházku si ještě nějaký čas počká. Dnes začal Billy běhat po pěšince lemující potok sem a tam. Fousama zametal zem a vypouštěl z nozder nezvyklé zvuky. Zpozorněl jsem, neboť plácavé zvuky ryb v potoce Billa nikdy moc nezajímaly. Netrvalo dlouho a našel jsem příčinu jeho chování: na druhé straně potoka, asi po dobrém obědě, spinkal stočen do klubíčka medvěd! 

.

     Raději jsme pokračovali v procházce.