Tak zítra se mají holky vrátit. Už se jich docela nemůžu dočkat, nějak jsem prostě vázanej na velkou rodinu. S Myškou jsme měli trochu víc času na matiku a chemii, třeťák je prostě důležitej ročník. Co nestihne teď, ve čtvrťáku neuhoní.

       A hlavně budu dělat všechno pro to, aby si vážila času a vůbec všeho, co má k dispozici. Není nic hloupějšího, když má člověk možnosti a podmínky a ve výsledku nic. 

Skočím dnes za Petrou, jo?“ houkl jsem na ní do pokoje. 

Něco zahučelo, takže jsem k ní raději zašel. 

„No?“ koukla na mě zpod sluchátek. 

„Říkám, že si odskočím k Petře, něco po mně chce.“ 

„Petra?“ podivila se.  „Jo. Tvoje nevlastní teta.“  

„No hlavně, aby nebyla vlastní,“ rýpla si do mně. 

„Myšáku!“  „Můžeš mi vzít baterky? Tužkový.“ 

Přesně jak ve Žhavých výstřelech. Máme spolu hodně filmů a seriálů, který duševně sdílíme. 

„Ok. AA?“ 

„AA co?“ 

„No jakou chceš velikost, ty hade?“ 

„Jsem se lekla, že koktáš. Jo. AA.“ 

S Petrou jsem měl schůzku ve Viole.

Zabiju tím dvě mouchy, rovnou se najím.  

„Jak se máš, člověče?“ dorazila s úsměvem a musel jsem přiznat, že vůbec nevypadala jako nevlastní vdova. Slušelo jí to. 

„Skvěle. A co ty? Sluší ti to.“ 

Hrnula se na polibek, ale asi jí ten můj otcovský moc nepotěšil.

Normální člověk si s hadem dvakrát nehraje. 

„Díky. Čo si dáme?“ 

Zkusil jsem ji uvést do tajemství tataráku, ale to odmítla.

Zvolila si nějaké drůbežo-těstovinové pobloudilosti a celou dobu mi při jídle vysvětlovala, co na tom udělali kuchaři špatně. 

„Kdybys u toho nadávala, připadal bych si jak u Pohlreicha,“ podotknul jsem. Mně chutnalo. 

„Pohlreich? Náhodou ten je skvelý.“ 

Nepřekvapilo mě, že je jí sympatický. S jeho finančním zázemím by mohl klidně ustřihávat kytičkám blizny a nevadilo by jí to.

„Tak co pro mě máš, Petro.“ 

Zapálili jsme si.  „No .. nemyslím, že niečo vážneho, ale predsa... Chcela som sa ťa spýtať, čo si myslíš o tom Pavlíninom pláne.“ 

A jejda. To asi nebude o novém koberci. 

„Který máš na mysli. Nezdá se mi, že by s tebou probírala barvu koberců.“ 

Zasmála se.  „No to určitě nie. Myslím ten plán s Majdou.“  Co ta intrikánka zase má? Takže jsem zablufoval.