skoro jsem chtěla na ten monitor zakřičet na Pavlínu že jestli to udělá, tak to u mě prohrála. Že láska a pravda musí zvítězit...

ono je to tezky ... jsem o tom premyslel, jestli by to za ten maly podvudek nestalo ... jenze rozhoduje Pavlina

„Ty si bola vždycky krava.“

Tak tohle platí pro Petru a teď jsem napjatá, jak se se svým svědomím vypořádá Pavlína? Ty nás Romane napínáš.
Petra je nechutně práskaná a potomek Hořkého asi také nebude zrovna humanista,já být Pavlínou, nedělala bych nic, nechala bych ty dva, ať se požerou. Ale Pavlína ať popřemejšlí!
A raději se víc už nezmiňuj o čtvrtém důchodovém pilíři, ať se toho někdo nechytí. Stačí už ta zmínka o generálu Oka-můrovi.

Soudkyně se mě ptala, jestli si to nechci rozmyslet, normálně by mi patřila ideální polovina baráku, jenže já mám své zásady. Jednou jsem řekla, že po Hořkém nic nechci, tak to přece nezměním jen proto, že náhodou umřel. Hlavně teď když vím, že by to bylo na úkor jeho dědice.
Počkaj, počkaj. Keď som od Karola odchádzala ja, išla som hrdo s igelitkou, a mám svoju česť, keď som raz povedala, že nič nechcem, tak nič nechcem.

Sakra, vždyť ten nárok přece mám. Choval se ke mně jak ke služce. Moje chyba... ale to neznamená, že bych se nemohla taky trochu vypořádat. Jenže, co by probůh řekl Jirka na to, že by Majda oficiálně nebyla jeho?

tak Pavlína nic nechce v rámci dědického vypořádání jako manželka (zcela bezproblémově), ale skrzevá dceru by to šlo (průser jistej)? to je logika jako bič. jestli by paní vědkyně neměla vrátit diplom...

to jde, se rozvést, když je manžel po smrti?

To, co píše Můra, mě napadlo už ráno, jen jsem nevěděla, jak to formulovat. Na jednu stranu jakási pozérská hrdost, až absurdní (chtěla bych vidět v reálu ženskou, která na tom není finančně nejlépe a která přenechá "svůj" barák, na kterým se roky nadřela a právo na něj má nejen právně, ale i morálně, jakémusi cizímu chlapovi, o kterém do té doby vůbec neslyšela) a na druhou stranu se nechá takhle snadno nahlodat k tomu, aby ten samý majetek nabyla podvodem? (Já vím, ještě se nerozhodla, ale už jen to, že o tom uvažuje...) Mno, naštěstí je to jen literární postava, za kámošku bych ji nechtěla...

Můro, oni už byli rozvedeni, jen nebyli majetkově vypořádáni, ne? Takže se neřeší dědictví, na to už nemá jako exmanželka právo, ale majetkové vypořádání po rozvodu, kde by měla mít nárok na půlku, kdyby nebyla tak blbě komplikovaná:-)

vedeli, kolik mi dalo prace "Pavlinu" presvedcit, aby aspon vahala, tak byste tak neslehaly Ale stejne si porad myslim, ze to je z pohledu ciste ekonomickyho proste lakava zalezitost. Uvidime

Z čistě ekonomického pohledu to lákavé je, ale z čistě etického by to byl podvod.

rad, ze to tak vidis, deeres, a to neni ironie. Jen si clovek uz nekdy pripada jak debil, kdyz nepodvadi.

ale ten barák, teda půlku, bych chtěla. Bylo-li by to podle zákona, proč ne.

by me zajimalo, kolik procent zen by to udelalo - bez urazky mam pocit, ze by se pro to rozhodla vetsina. O nic nejde, dite se osvoji za par let ... ale tajne doufam, ze by to ta vetsina nebyla

si nemyslím, že by většina handrkovala se jménem otce. Je to strašně nefér kvůli současnému partnerovi. Ale většina by přijala polovinu majetkového vyrovnání.

a taky je mi divné, že se nesetkal se synem. To ji nezajímá, kdo to je.

tak mě dere, jak je to proti zdravému rozumu. notabene když je literární postava hrdě prezentována jako "vědkyně" a mnohokrát byl vyzdvižen její analytický mozek...

a majetkově vypořádat s mrtvolou se jde, když ještě není ukončeno dědické řízení? kdo tu mrtvolu zastupuje a s kým se teda Pavlína vypořádává?

en si clovek uz nekdy pripada jak debil, kdyz nepodvadi.

Fakt? Spíš si myslím, že pokud má člověk tyhle pocity, je s ním něco v nepořádku. Pokud nepodvádím, protože se to nelučuje s mým světonázorem, jak toho můžu litovat?

tak jeste jednou poradi veci: poceti, vyporadani, rozvod, smrt. ok?

kdo v tom má guláš, nejsem já

tak jeste jednou poradi veci: poceti, vyporadani, rozvod, smrt. ok?

Jak se mohli vypořádat před rozvodem, když zrovna v tomto díle píšeš, že:

Stání o vypořádání SJM netrvalo dlouho. Soudkyně odklepla můj původní návrh, se kterým jsem před rozvodem byla za manželem, ale on ho tenkrát odmítl. Chtěla jsem pouze svoje auto. Soudkyně se mě ptala, jestli si to nechci rozmyslet, normálně by mi patřila ideální polovina baráku, jenže já mám své zásady. Jednou jsem řekla, že po Hořkém nic nechci, tak to přece nezměním jen proto, že náhodou umřel.

z toho teda vyplývá, že vypořádání proběhlo PO rozvodu a PO smrti Hořkého

omlouvam se, bylo dodatecne stani.

Hele, Romane, jestli Ty v tom už nemáš guláš ?
Pavlína se chová poněkud iracionálně. Mohla být "hrdá vědkyně" co odejde po dělení majetku s ojetou plečkou a bude vystavovat na odiv svou chudičkou, záplatovanou, ale štěstím přetékající novou domácnost, ale smrt Hořkého poněkud mění situaci.
Kdyby se náhodou nevyloupnul nějaký ten levoboček, o kterém 15 let neměla tušení, tak by ten dům ze zahradou nechala propadnout státu a dál bydlela hrdě v pronajatém bytě s Jirkou, a počítala, jestli jí tenhle měsíc ještě vyjde na plíny, nebo bude muset Majdu urychleně naučit chodit na nočník ?
Pavlína začíná být poněkud knižně dokonalá a sypou se z ní drtiny.
Petra je sice mrcha vypočítavá, ale působí poněkud živěji.

mam v tom kompletni gulas, mas pravdu mamco. A jsem rad, ze ty a dalsi se v tom vyznate, obdivuju ten casovej prostor, co tomu venujete. Asi budu muset vysadit, abych si srovnal veci v hlave a nejen v novele. Preji ti hezky vecer.

Taky Ti přeji hezký večer. Netrap se tím, kdybys neudržel myšlénku, my Ti s holkama kdyžtak poradíme několik směrů, kterými by se mohl příběh rozvíjet dál, jo ?
Takový "Kinoautomat" na Kudlance...

kdyby ty myslenky byly tak kvalitnii urcite uz by tu bylo zaplaveno taky stovkou dilu. Ale je fakt, ze mezi myslenkou a skutkem je nekde neprekonatelna bariera. Znam spoustu lidi, co umeji rozebirat cokoliv .. ale nikdy nic neslozili. Nepodstatne - dobrou.

Kdyby takhle každý krafal auatorům do jejich díla, tak nám píšou jen politici...

co by měla myslet racionálně. Proč? Mezi vědci několik let pracuju a můžu vás ujistit, že čistou racionalitou se řídí asi tak jedno procento z nich. Zbytek jsou naopak v běžném životě v mnoha směrech nešikovní, naivní a často na to taky dojedou.

Já jsem osoba s mozkem dejme tomu taky vědeckým, pár let mě výzkum živil a tak možná proto Pavlíny odchod s igelitkou úplně chápu. Odešla jsem jednou takhle podobně, přišla nejspíš o hodně peněz, ale vůbec mě to netrápí. Jsou důležitější věci.

nekdy je proste horsi si priznat, ze me ta zenska stve, protoze ma vsechno, co nemam, nez z ni udelat slepici Tak jo, uz se tesim na dalsi dil, ono je to k tomu prevodu myslenky na skutek treba. Hezky den

ze ja odesel s dvouma igelitkama .. jestli ono to nejak nebude tem "sdelancum" podobny

nenech si do toho kecat, ať si kverulantky napíšou svoje, místo toho, aby si hrály na Saturnina. Proč by měla mít románová postava jejich logiku?

o počet igelitek. ať si jich každej vezme kolik chce. racionalitu / neracionalitu nikdo pavlíně nevyčítá. jde čistě jen a pouze o to, že zavrhne jasné a bezproblémové řešení, tj. majetkové vyrovnání (s dodatkem, že nebude okrádat právoplatného dědice), aby na druhou stranu uvažovala o naprosto scestném řešení, který notabene musí skončit průserem. jak se toto slučuje s "analytickým mozkem"?

a proto mě kudlanka baví. jednak zdejší diskuze, druhak, že ač svět virtuální, vždycky mi potvrdí zákonitosti světa reálného

vubec neznamena studenej cumak. Znam osobne spoustu lidi s timhle mozkem, ktery ho bud v citech, nebo v mimoprofesnim zivote v podstate vypinaj ... ono zit s nekym, kdo to nevyplne, vubec neni jednoduchy totiz. A stejne jako kulturista, kdyz ho potrebujes na stehovani, se vymluvi, ze nemuze, protoze (tisic duvodu), tak podobne to nekdy funguje i s hlavovym kulturismem. A navic, jak jsi spravne rekla - zivotni nelogicnosti se proste deji.

se mi zdá, že ses tak ponořil do děje, že si to bereš příliš osobně... ale zase to chápu, takový román je vlastně jako vlastní dítě, tak to je jasné, že je to hoooodně osobní

v principu jo Vcera navic se sebehlo par veci a kdyz si predstavim, ze toho volneho casu moc neni (dva plny pracovni pomery, zakazky, skola, domacnost a dalsi bezne starosti), tak se proste nekdy clovek nastve, ze je chytanej za slovo. Ale uznavam, ze servat svoje ctenarky si nedovolil ani Viewegh Cili jsem to vzal zpatky, omluvil se a jedeme dal.

no jo... takový normální běžný život, co? On i spisovatel a "sdělanec" nemá na růžích ustláno a pečení holubi nelítají sami do huby...
Mě rozesmál tvůj komentář, že té Pavlíně asi závidíme, co má... tak jsem si představila, co vlastně má za bohatství a kromě Majdalenky jsem toho zase tak moc nenašla... vyčůranou sestru, objeveného nemanželského syna prvního manžela, nedořešené majetkové vyrovnání, ani v penězích se netopí, manžela, co jí přeje, aby se při té své překladatelské práci pěkně vymáchala, když ho nepožádala o pomoc a neporadila se s ním, no ještě že má docela slušný vztah s Myškou, když už Jirkovu sestru moc nemusí...
Ale třeba nás něčím překvapíš, nějaké vzrůšo by to chtělo... však ty už něco vymyslíš... sákryš, jak to říkala babička? Sex tam byl, porod tam byl, teď už zbývá jen pohřeb... a ten už tam byl taky... no, tak tady už zbývají jen ufoni nebo konec světa

Konemtář je příliš krátký... no to mě podrž...

nemuzu pochopit, proc se ji jde tak po krku .. rikas ufouni ... hm. Ostatne proc si nezkratit cestu do Lidlu pres paralexalni pozitronovy tunel s automatickou kontrolou caroveho kodu. To by slo Na materske se stejne zeny nudej, tak si muze neco takovyho vyrobit, treba z lega

A premyslim proc - asi tim, ze ji jeji chovani neverim. Ale je to mozna tim, ze ji romanB serviruje tak, jak ji vidi nekriticky zamilovany chlap. No a ja na ni koukam bez tech ruzovych bryli.. A jeji divne uvazovani ohledne dedictvi po manzelovi.. to mi opravdu hlava nebere..

je zamilovanej, ale po predchozi zkusenosti ne nekriticky - naopak. Vazi si presne toho, co mu chybelo hodne let a co neresil nejakym doplnkem (milenkou), protoze vedel, ze to je pro nej podstatny. Nemusi Pavlinu omlouvat za to, co se nelibi nekomu jinymu, ani to nemusi tolerovat - vi, ze to je provazany a patri to k sobe. Cili asi tak

řekla bych, že Roman to nemyslel hmotně, ale že Pavlína má (na rozdíl od některých čtenářek ) kromobyčejnou krásu, skvělé sdělání a analytické myšlení, ale zároveň je tak nějak přitažlivě žensky citlivá, rozervaná, bezbranná a impulzivní, v neposlední řadě vášnivá a skvělá v posteli... no uznej, že je co závidět Dokonce bych řekla že takovou jednu zná a podle ní to píše

falesne, falesne obvineni, to bych mohl priznat nejvyse svym nectenarum

A když ten chlap přestane být nekriticky zamilovaný, jaké z toho mohou vzejít problémy ? A Pavlínka by sem psala, jak se ten její změnil...

Asi bych ji za kamarádku nechtěla. Ale jako románová mi vyhovuje, románové musejí dělat problémy. Co by to bylo za román, kde by se lidi ráno probudili, dali by si BB sušenky s brusinkami, z práce by nakoupli v Lídlu, doma si dali pusu na čelo, utřeli prach zalili kytky a šli spát. A tak by to šlo každý den, protože by se nepodváděli nerozváděli nedědili nehádali a nedotýkali se drátů ani na zem spadlých ???

Je ale fakt i to, že ti záporní hrdinové tomu všemu dávají šťávu. I herci je hrají radši.

Zaujala mě i myšlenla na kudlančí kinoautomat, tedy románomat. Že by...?

Řeči o smrti Hořkého mi připomenuly, že dnes se jede na hřbitov. Tak jedu.