Tenhle týden  bude fuška. Čeká nás rozvod a já pořád nevím, jak Pavlíně vysvětlit, že je úplně zbytečný, aby tam chodila. Minulý týden aspoň souhlasila, že tam nepůjde sama, že půjdem spolu, ale ve skutečnosti by bylo nejlepší ji z toho úplně vynechat.

     Nejsou to jednoduchý věci, lidi naší generace mají pocit, že takováhle věc vyžaduje solidní jednání a vůbec jim nedochází, že dneska to o tomhle vůbec není. V podstatě je to jen úkon, jako když si člověk jde prodloužit lítačku na městskou dopravu – a pokud ten druhý nechce, stejně tam osobní účast nic neřeší.Spory se musí vyřešit jinde a jinak.

 „Můžu s tebou ještě ten rozvod probrat, Pavlínko?“

 Podívala se na mě tak, že jsem věděl odpověď předem... „Víš, nesmíš to brát jako nějaký tribunál. Rozdělení majetku máte, děti nejsou,  je to prostě jen úřednická záležitost.“

 „Já vím, Jirko.“

 „No... tak?“

 „Jenže... já se prostě nechci zachovat jako zbabělec.“

 „To je úplně v pořádku. A taky bych žádného zbabělce nechtěl.“

 „No tak vidíš.“

 „Jenže pořád nerozumím tomu, proč se chováš vědecky úplně nerozumně.“

 „Ako?“

 „Vědecky nerozumně.“

 „Můžeš mi to vysvětlit?“

 „Zkusím to. Ty sice budeš za hrdinku, ale zároveň budeš hrdinně bojovat s fazulkou.“

 Pavlína se nadýchla.

 „To není fér.“

 Přitáhl jsem si ji k sobě.

 „Není. Taky když jde člověku o všechno, musí použít všechno. Tvůj muž mě taky zmlátil.“

o o o

       Nemohl jsem do ní hučet od rána do večera. To by ničemu neprospělo. Ale už mě to její hrdinství štvalo. Copak neví, kolik ho bude ještě potřebovat? A na věci, který budou podstatný. Tohle je přece opravdu prkotina.
 
      Soud měl proběhnout ve čtvrtek, dnes bylo pondělí.  

     Po ránu fofr, chtěl jsem si vzít na prázdniny volno, takže bylo zapotřebí zajistit spoustu věcí, aby to volno neměli taky chlapci v práci. Kolem poledne mi volal jeden bývalý klient, měl problém s rozchozením účetnictví.

     Poslední upgrade někdy před pěti lety, bohužel přechod ve verzích před dvěma lety jsem nebyl schopen zajistit úplně bezproblémově. Byl jsem tehdy rád, že jsem vůbec nějaký přechod zařídil.