Chvíli na mne koukala velkýma smutnýma očima, pak se otočila, odešla do ložnice a zavřela za sebou dveře.

      Do prdele práce. Copak je to opravdu jen o důvěře? Upřímně, představa, že by fazulka nebyla naše, mě začala docela vadit. Ale to přece není teď podstatný.

      Pavlína tvrdila, že s Hořkým neměla nic už dlouho předtím. Je to hajzl? No zatím se tak jevil.

     Jirko! Nemůžeš chvíli nebýt analytik a nechat to být, jak to je?

     Nemůžu.

     Tohle ze sebe nemám šanci dostat.

      Proč mi sakra Pavlína nerozumí v tom, že prvotní je opravdu se toho zbavit jako problému – právního, soudního, co já vím jak ještě. Že od toho závisí nejen moje a její žití, ale taky Myšky a možná i dalších lidí. To, jestli s ním spala, je přece až někde potom.

       Stejně to nemůžu brát jinak. A je mi fuk, jestli je to málo důvěry v ní nebo ne.

      Člověk nemůže dávat oporu a jistotu, když ji sám v sobě nemá. A já ji mám, protože je tady problém a vím přesně, že ho musíme vyřešit.

Pavlíno .. miluju tě. A jestli necouvneš, tak mě ani nehne.

ONA

     To čekání je nesnesitelné. Kdybych tak už konečně věděla, na čem jsem. Hrozně blbě spím a jsem podrážděná, vidím to sama. Jirka dělá co může, má to chudák teď se mnou těžký.

      Jenže já mám prostě strach... co když opravdu fazulka není v pořádku? Nejsem schopná mít teď z ničeho radost, jakoby nad vším visel šedý stín.

     A do toho všeho trápení tahle šílenost. Když jsem ten mail, přeposlaný Jirkou, viděla, nevěřila jsem vlastním očím.

     Jak ubohý pokus vrazit mezi nás klín! Hrozně mě to naštvalo, ale věřila jsem, doufala jsem, že Jirka mu na to neskočí, že mi prostě beze všeho věří. Jako já jemu.

     Nebo je to hloupost, někomu beze všeho věřit?

     Jirka nechápe, proč mě jeho reakce zklamala... a já zas nechápu, jak může co i jen zvažovat možnost, že jsem mu lhala o tom, jak to mezi mnou a manželem je.

     Neříkal mi snad on sám stokrát, že vztah stojí na důvěře?

     On si myslí, že bych měla ocenit jeho velkorysost... a mě to spíš uráží. Kdyby to byla pravda, že dítě není jeho, velkorysost tohodle druhu bych určitě ocenit uměla a byla bych mu za ní vděčná.

     Ale takhle?

ROMAN

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující