|
 Velká tma ustupuje, opět vidí světlo. Ano, je to ONA, ženská hlava na cizím těle, mužském těle. Pomalu se probouzí, nabývá vědomí. Otvírá své krásné tmavé oči, které uměly tak svůdně okouzlit, pochopitelně, že většinou muže.
Stále má pocit - stále si uvědomuje, cítí, že je nebo byla krásnou ženou s dokonalým pružným tělem, po kterém muži šíleli. Nalézá se v podivném pokoji, který připomíná zrcadlový sál. Stěny i strop jsou samé zrcadlo. Leží na pohodlném lehátku, přikryta jen lehkou pokrývkou. Má ji staženou až pod bradu. Zvolna zvedá zrak a pozoruje svůj obraz na stropním zrcadle. Z pod přikrývky vykukuje krásně modelovaná hlava ženy, krásné mladé ženy.. Ano, cítí se skvěle. Slastně se protahuje po dlouhém spánku. 
Hrozně se vyděsí! Místo dokonalých, něžně modelovaných rukou, ta hrůza a děs, vidí v zrcadle velké a chlupaté pracky, mužské pracky! Strne. Neví co se s ní děje, co se stalo. Cítí jen děs, hrůzu a neskonalý zmatek. Hluboce oddechuje. Pomalu si se smíšenou zvědavostí a rozčílením prohlíží obraz v zrcadle. A tím se i uklidňuje. Znovu a opakovaně zkouší, zda ty cizí pracky ji poslouchají. ANO... Přesně reagují na každé její přání a úmysl. Pohybuje tou cizí rukou a dokonce se dokáže pohladit. Ufff - připadá jí to odporné. A zvolna začíná tušit pravdu. Hroznou pravdu o jejím těle. Velkýma, chlupatýma rukama si zakrývá tvář. Potom jediným trhnutím obnažuje zakryté tělo. Zírá do zrcadel - ale to přeci nemůže být pravda. To neeeeeeeeeeeee! křičí její ústa. Kde má své tělo? Pravda či hrůzný sen? Hledí do zrcadla. Sleduje, jak na nahém, hanebně chlupatém mužském atletickém těle spočívá božsky krásná hlava ženy. Tedy je to pravda! Je to holá skutečnost! V zoufalé snaze umlčet skutečnost - celou tu neuvěřitelnou hrůzu - se rychle přikrývá. Ale přitom se nemůže zvednout, nemůže ani křičet, ani utéci. Jen s vytřeštěnýma očima hledí na znetvořený obraz na stropním zrcadle. Je tak rozrušená, že nevnímá okolí. Nevnímá, že do místnosti právě vešla asistentka Dr. Maximova s injekční stříkačkou v ruce. Nevnímá, že do její - do jeho? - svalnaté a žilnaté chlupaté ruky proniká jehla injekční stříkačky. Zavírají se jí zvolna oči, zklidňuje se a usíná. Přichází Dr. Maximov. Tiše se domlouvá se svou asistentkou. Jistě, spánek jejich experimentu může jen prospět. Vše probíhalo lépe, než předpokládali. Žádná hysterie, žádná panika, žádný nervový otřes, žádný šok. Již je jisté, že experiment se zdaří, že duohomid se vyrovná s danou skutečností a výsledek bude ukončen bez vážnějších problémů. Doktor s asistentkou na sebe pohlédli. Rozuměli si beze slov. Pozorování nepřerušit! Sledovat ve dne i v noci! Kývli na sebe a v očích jim plál nebezpečný žár. Opustili zrcadlový sál. Mají před sebou ještě pár hodin na odpočinek... -doktor- pokračování příště
|
