Do již známého sálu vešel sám vědec. Pohledem na kontrolní blok resuscitačně-anesteziologického tomografu (RCT) se přesvědčil, že ON je připraven k experimentu. Celkový stav dobrý. S transplantátem možno pracovat ihned. ONA též připravena k experimentu. Do dvaceti minut možno začít...
Vědec se zachmuřil, znepokojil ho automatický záznam. Předčasné a nežádoucí procitnutí u transplantátu označeného štítkem ONA. Napravil chybu, její vědomí propláchnuto. Z mozku pokusného materiálu byla minulost vymazána. Dokončil uměle vyvolanou retrográdní amnézii. Uklidněn přešel do přípravny, kde byl očekáván svou asistentkou i přítelkyní v jedné osobě. S porozuměním na sebe pohlédli. Domluvili se bez jediného slova... Poslední fáze příprav před vlastním experimentem se rozběhly na plné obrátky. ON i ONA byli připraveni. Hodina „H" nastala. Podívali se znovu na sebe a dali se do díla. Během deseti hodin dokonalého chirurgického koncertu obou chirurgů, se naplnil jejich společný sen. Jejich genialita a hbité citlivé ruce daly vzniknout novému jedinci. Nazvali jej duohomid - spojení mozku a těla, spojení dvou pohlaví, ONA a ON. Jedinečný a hrůzný experiment se podařil.
Prvně v historii lékařství došlo chirurgickou cestou ke spojení dvou jedinců odlišného pohlaví téhož druhu. Technická část se zdařila, dle vyjádření samotného vědce, na jedničku podtrženou. Nastává nejdůležitější a nejkomplikovanější fáze pokusu. Přijmou se tkáně obou jedinců? Podaří se vyřešit i tento problém? Jaké mohou nastat komplikace? Neohrozí šok z procitnutí zdravotní stav duohomida? Otázky za otázkou zneklidňují mysl Dr. Maximova, ale nyní si musí i s asistentkou odpočinout. Uklidnit se ... relaxovat. -doktor- pokračování příště
|