|
 Toto malé povídání začíná v době, kdy jsme s kolegou navštěvovali na fakultě dva semestry kresby a malby. Kluk to byl talentovaný v oboru i v rychlokreslení portrétů. Dokázal několika tahy vytvořit věrný portrét zájemce. V legraci byl terčem mých návrhů na skvělou spolupráci:
odejdeme z oboru a on bude na Karlově mostě kreslit - a já, no já mu budu nahánět zahraniční zájemce - to bude život! 
Součástí výuky byla kresba podle modelek. Sedět docházely, a také obnažené seděly: baletky, studentky, zdravotní sestřičky a ... Fakultním nepsaným zákonem bylo - jen koukat, nesahat, nezamilovat se, ale pouze kreslit a kreslit. Kolega přítel to nezvládl, bylo to moc velké pokušení - a podlehl krásné baletce. Byl vyloučen. Mohu potvrdit, že ani jednomu to nevadilo, byli mladí a zamilovaní. Vzali se. A snad i šťastni. Přítel živil sebe i svou vyvolenou. Ona žádnému malíři již neseděla a on bral noční a další služby za kolegy navíc. Jednou přišel domů dříve a ... prostě měl zůstat v práci. Nevím co se stalo v jejich útulném ateliéru, ale výsledek byl hrůzný - tři mrtvá mladá těla. To byl konec malíře a přítele... - doktor -
|
