Jarní prázdniny se blíží kvapem. Sestra už dávno slibovala, že se u nás o prázdninách zastaví, tak by to mohla zkusit. Sice původně myslela letní, ale přece jen už ji za ty leta znám, takže jsem s tím v létě ani moc nepočítal. Ona má vůbec zajímavej zvyk - přijede brzy ráno a nejpozději za hodinu nebo dvě už zase musí na nádraží. Bez ohledu na to, kde jsem zrovna bydlel. Teď to má složitější, Hradec není na přímé trati, tak jsem doufal, že se přece jen zdrží. Obzvlášť když už má ty prázdniny.

„Tak jsem koukl na vaše a naše termíny prázdnin Jiřko."

V telefonu zapraskalo, jen jsem doufal, že jsem se netrefil do vyučování.

„Halóó..."

„No ahoj, to jsem já, Jirka."

„Moravcová, prosím."

Ne, není to jednoduchý komunikovat s ní.

„Ahoj Jiřino, to jsem já Jirka, tvůj bratr. Jak mě slyšíš?"

Myška se tlemila na gauči, protože tyhle hovory s Jiřinou znala.

„Ahoj brácho. Co se děje? Zrovna jsem v obchodě," chvíli se odmlčela. „Nakupuju."

No ještě, že tak. Už jsem se lekl, že tam začala prodávat.

„Ahoj Jiřko. Koukal jsem na vaše termíny prázdnin a máte je stejně jako my."

„Jo. No to je fajn. Přijedete?"

„Ne. Myslel jsem, že bys právě přijela ty, jak jsi slibovala v létě."

„Aha. Jo. Rohlíků mám pět. Ne čtyři. Aha. Čtyři, děkuju."

„Já ti zavolám, až nakoupíš, jo?"

„Nene, není třeba, jen jsem koupila o jeden rohlík míň. Povídej."

Ach jo.

„Takže, velmi rádi bychom tě u nás uvítali, Jiřinko."

Myška už na gauči nezvladatelně válcovala přehoz. Ještě, že má králíka v kleci, jinak by byl už nejspíš placatej.

„No to by šlo, když jsou ty prázdniny. Nevíš, jakej máme termín my?"

„Stejnej Jiřko. Proto volám."

„Jasně. Já koukala na vlak... ráno bych přijela v jednu odpoledne a v šest mi to jede zpátky."

To je neuvěřitelnej člověk.

„Jiřko, říkalas, že se ti Hradec líbí, a že bys ho chtěla vidět. Večerní je obzvlášť krásnej... myslíš, že takhle něco stihnem? Proč..."

„Tak jsme domluvený. Brácho já už musím, pak si zavoláme."

Píp.

Myška se smála jako cvok. Prý už začíná rozumět některým mým úchylkám, když jsem v tomhle musel vyrůstat celé dětství.

Nedohnal jsem ji, protože mám svoji důstojnost a navíc je třeskutě rychlá, potvora.