O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| ZVUK SLUNEČNÍCH HODIN |
|
|
|
| Středa, 30 září 2015 | |||||||||
Strana 5 z 5
Pak dojde i na němé tváře...
.......................................
U sokolovny čekali němečtí oficíři. Odvod je německy Sichtung. Ozývaly se salvy výstřelů ze samopalu a vybuchovaly rachejtle. Venkovní cvičiště se proměnilo ve fingovanou bitevní vřavu. Někteří psi se dávali na útěk, jiní zalézali svým pánům mezi nohy, jeden se doslova podělal strachy. Můj Beny se nebál. Divoce štěkal, klepal se vzrušením, odhodlaný vrhnout se do bitevního šílenství. Čekal na povel. Ostrý jak břitva, poslouchal na slovo.
Táta stál opodál v převleku klidného gentlemana, jenom oči podivně těkaly. Odvodové řízení skončilo a já jsem odcházel s pocitem hrdosti, s příchutí vítězství na patře. Když jsem tam viděl ty ustrašené chcípáky, co brali roha při prvním výstřelu, došlo mi, jak skvělého mám psa. Cestou domů jsem pěl chvalozpěvy na Benovu dokonalost. Táta mlčel. Vůbec nevypadal, že by měl z Benošova úspěchu radost.
Další den přišel úřední dopis. Nervózně jsme čekali, až se táta vrátí domů. Když trhal obálku, třásly se mu ruce. Byl to rozkaz. Povolávací rozkaz. Máme Benyho přivést na zlínské nádraží a předat ho k dispozici říšské armádě. Nechápavě jsem se díval z táty na dědu, do dvou ztuhlých obličejů. Jejich oči se mi vyhýbaly. Nakonec mi táta vysvětlil, že si Benoše vybrali k vojenským účelům. Prostě ho odvedli. Jako vojáka na frontu. A tak mi konečně došlo, co znamenala bojová přehlídka zlínských psů u sokolovny. Sichtung. Do německé armády.
O týden později jsem šel s dědou a Benym na nádraží. Zkoušel jsem Benymu všechno vysvětlit, ale nevím, jestli mi rozuměl. Sám jsem tomu nerozuměl. Přešlapovali jsme na peroně, ze kterého jsem před osmi měsíci zamával mamince a vyhlíželi lokálku z Otrokovic. Přijela načas. Vypadalo to, že můj Beny je jediný pes, kterého si vybrali. Z prostředního vagónu vystoupil voják v uniformě wehrmachtu, rozhlédl se a zamířil k nám. . Držel v ruce náhubek a vodítko s koženým obojkem. Nejdřív oslovil dědu, který s ním prohodil pár vět německy, a pak mi naznačil, abych Benovi sundal obojek a navlékl ho do nového postroje. Děda mi pomáhal. Když jsme Benymu nasadili německý náhubek, podal vodítko vojákovi a něco mu řekl. Pohladil jsem Benyho a poručil mu, aby šel s vojákem. Beny se ani nepohnul, ale nespouštěl ze mě oči. Voják ho zkusil přinutit násilím, ale pak mi pokynul, abych šel s ním k vlaku. Nastoupil jsem do vagonu a přikázal Benovi, aby si sedl. Vzal jsem ho kolem krku.
- Hodný pes. Zůstaň, Beny, zůstaň.
Poslušně zůstal na místě. Třásl se, uši v pozoru. Slyšel jsem jeho dech, tiché, rytmické kníkání, které ze sebe vyrážel, jak napjatě čekal, až zavolám „Ke mně!" Visel na mně pohledem, promlouval ke mně celou bytostí. Určitě nevěřil, že bych ho mohl nechat odjet.
Když se lokálka rozjížděla, kutálela se mi po obličeji rozmazaná hořkost. Vzpomněl jsem si, jak odjížděla maminka a říkala, že se zase brzy uvidíme. Byl jsem o půl roku starší a věděl jsem, že Beny se mi nikdy nevrátí.
.......................................
V posledním roce války se musí ukrývat i Daniel, aby, coby židovský míšenec prvního stupně, neskončil v transportu také. Po válce čekávají Tomáš s Danielem na Wilsonově nádraží a mezi davy vyhlíží Ráchel. Zdá se, že pobyt v Osvětimi přežila, proč se tedy nevrací?
Na tuto otázku hledá Daniel odpověď i po téměř 45 letech a dost možná ji konečně nalezne... .....................................
Zvuk slunečních hodin je knížka, která vyšla v roce 2001 a ještě téhož roku celkem zaslouženě obdržela Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 také cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Na to, že se jedná o autorčin debut je to dílo s neobyčejně širokým záběrem, navíc je Androniková milovnicí krátkých vět, takže se kniha čte snadno a rychle. Další díla této autorky si připisuji na seznam „až budu mít jednou čas, tak si to určitě přečtu" .
SANDRA
|
|||||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
