Zimní večer, venku kvílí meluzína, v krbu praskají polena a příjemné teplo naplňuje zavátou chalupu. Sklenka dobrého červeného, zapálený doutník a uklidňující světlo z krbového ohně... no řekněte, co více si člověk může přát... Je to čas jak dělaný ke snění a rozjímání. V nejlepším, kdy se mé myšlenky honily po venku skučícím větru, najednou buch buch na dveře chalupy.
![](http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:HtuDLc8dZSM2yM:http://www.vitusproductions.com/Fallen%20angel%202.JPG&t=1)
Koho to sem... Jdu otevřít a žasnu: za dveřmi stojí krásný, ale uplně promrzlý anděl. Anděl v té mrazivé čině zabloudil. Studentka na zimních prázdninách, jela si užít sněhu, lyží a kamarádů. Nakonec našla mou chalupu - jako v pohádce o Perníkové chaloupce, šla podle světla vycházející z mé chalupy.. Do řeči jí moc nebylo, tak dostala čaj s rumem, horkou sprchu, teplou deku, pohovku u krbu a přání dobré noci. Jsem doktor na penzi a nyní v zimě si návštěv moc neužiji, byl jsem proto štastný, že ten krásný anděl - ač omylem - zabloudil k mé chalupě. Ráno už byla fit, posnídala, a že musí jít, že ostatní jistě už o ni mají obavy. Poděkovala a já dostal od té krásné mladé holky pusu - štípanou. Zamávala a byla pryč, jak už mají andělé ve zvyku. A já? Děkuji osudu, vždyť kdo má takové štěstí, a potká v zimě na horách anděla... doktor
|