Čvachtám se ve vaně, nechám si bubliny z pěny běhat po těle a vážím si každé vteřiny. Ne, žádná oslava svobody není třeba. Nejsem na sebe pyšnej, že dvacet čtyři let vztahu je v háji, ale Milena mě dokázala přesvědčit, že to celé opravdu nemělo smysl. A teď si prostě odplavuju ten poslední půlrok. Vlastně to nebyl špatný rok. To je život Jirko, tohle všechno k němu patří - a buď rád, že jsi živej, zdravej a že máš šanci začít znovu. Vlastně jsi už začal, a vůbec ne špatně.

    Mrkl jsem na počítač, knížku se šiframa jsem položil na stůl. Žádná pošta, kromě pár nabídek na zvětšení penisu a ověřenou finanční transakci z Nigerie. A někdo mně oslovil na facebooku. Teď? Haha... Schrödingerova kočka?? Hm.

    Ahoj, živá nebo mrtvá?

    Nic.

    Takže asi mrtvá. Prohlédl jsem si profil. Na fotce byl vidět jen detail ruky se zlatými prstýnky a pramen vlasů. Ale jestli si nevymýšlí, tak je to chytrá osůbka. Dokonce studijni pobyt v Kalifornii, oblíbený autor Penrose... hm. Škoda. Myslel jsem, že si popovídáme o vlnění a rovnicích. Ale asi jsem přišel pozdě. Tak se vrhnu na ty šifry, co teď zrovna čtu, třeba zítra nějakou najdu od Tebe, kočko :) 

     Usnul jsem nad třetí stranou, možná se někdy dostanu i dál než k Ceasarovi. Ale to budu muset být aspoň trochu vyspalý.