|
 Rád bych vám takhle k začínajícímu jaru doporučil jednu knížku - která ale není určena k pohodlnému čtení na kanapi, ale má být průvodcem, který vás vyláká ven do přírody. Kniha Karla Drábka Naučné stezky a trasy - Praha a Středočeský kraj bude čtenáři nápomocná už v přípravné části výletu, tedy při plánování, kam vyrazit.
V obsahu jsou abecedně seřazeny všechny popisované stezky. Nezbývá, než vybrat podle místa, délky, náročnosti, způsobu konzumace, období nebo zaměření. Každý popis obsahuje základní informace včetně GPS souřadnic a krátkého povídání, co je na stezce zajímavého a co by nemělo být přehlédnuto. Každé stezka je také dokumentována několika snímky. Pro úplnost by bylo dobré zmínit, co to přesně naučná stezka je: vybraná trasa, která je doplněna panely s informacemi o tom, co můžeme v jejím okolí vidět. Jít po naučné stezce znamená dozvídat se o přírodě a historii bez učení. Zavede nás i na místa, která bychom často ani jinak nenašli.
Lze říci, že se jedná o kratší, přístupnou vycházku, často uzavřenou (skončíte tam, odkud jste vyšli). Jsou zde i jistá "ale", například stezky oblézající ostrohy nad Vltavou nebo jinde ve skalách, které nejsou vhodné ke slézání na sněhu nebo po dešti. Nejdelší, cyklistická stezka, je dlouhá 55 km, druhá nejdelší 27 km. Průměrně je to ale jen pár kilometrů. Na straně druhého extrému je zde stezka skanzenem Lhota dlouhá 150 m. Někdy se zas jedná o prostou vycházku do nějakého místa, například botanické zahrady Na Slupi nebo v Tróji anebo do parku mezi zastávkami metra Hůrka a Lužiny. Převážnou většinu tvoří udržované klasické stezky značené bílým čtvercem se šikmým, zpravidla zeleným pruhem, jako například ty v okolí Jílového u Prahy včetně stezky ke štole sv. Josefa (kontroloval jsem). Pochopitelně se vkrádá pochybnost, zda se značky naučných stezek nestávají konkurencí zavedených turistických značek v současnosti opečovávaných Klubem českých turistů. Avšak nejen délka těchto tras, ale i jejich zaměření je jiné. Ostatně, některé stezky jsou vedeny po turistických značkách, často ve smutných případech zániku, poškození nebo jiné formě rozkladu nebo naopak zrodu stezky.
Jaromír Kopeček
|
už aby byly suché cesty a hurá ny výšlapy.
