Jak už jsem předeslala v debatě o češtině a poezii, básničky mě nijak extra neberou. Ale písničky, to je, milé kudlanky a kudlánci, to je jiná. Koncem 80. let se na elektrofakultě v pražských Dejvicích konal koncert jakési skupiny Asonance a mezi posluchači seděla tenkrát i nadšená Můra.
Od těch dob uteklo hodně vody, Asonance se celkem proslavila, Můra nikoli, ale irský a skotský písničky má tuze ráda stále. Přemýšlela jsem, kterou z jejich překrásných písniček vám vybrat jako první. Není to sice má nejoblíbenější, ale na Kudlu se skvěle tématicky hodí. Tato „lyrická píseň o neopětované lásce" pochází ze severu Skotska nebo z ostrovů mezi Skotskem a Irskem (Rathlin Island), nicméně je široce rozšířena v Irsku i celém Skotsku, kde byla také poprvé publikována ve sbírce Henryho Whyta The Celtic Lyre (Edinburgh, 1898)“, - takhle o ní píše autor českého textu, Jan Lašťovička. . . Já bych řekla, že kdyby tahle nešťastně zamilovaná žila tady a dnes, mohla by do kudlí poradny napsat: ![](http://nd01.blog.cz/911/103/668283c36c_18923430_u.jpg)
„Milá Kudlanko, mám přítele. Ale poslední dobou mě dočista ignoruje. Pořád je někde s kamarádama nebo na rybách a na mě nemá vůbec čas. Při tom náhodou nejsem vůbec žádná upocená vošklivka. Chlapy bych mohla přehazovat vidlema. Když já ale chci jen tohohle jednoho. Chci a chci a chci.“
madainn mhath Můra
|