Dost možná, že si ještě „starší členové" pamatují dobu, když tohle hezké psaní na Kudlance vycházelo poprvé. Věřím, že vás i po letech znovu potěší! Jon Kixx, autor, to měl skvěle nastudované a s úžasně laskavým humorem dokázal ty psí katastrofy podat. Hodně z vás si je dokonce kopírovalo a tisklo, protože to pak jako celek byl bezva dárek pro nějakého psího majitele. A ono ani tak zas moc nezáleží na tom, jakou rasu ten dotyčný obdarovaný zrovna má...

Jakub Jakub zmateně otevřel oči. Kolem byla úplná temnota a ticho. Nejdřív vůbec nechápal, kde je. Kdyby ho něco tvrdého netlačilo do zad, měl by pocit, že se vznáší v černé nicotě. Má vůbec otevřené oči? Ze všech sil vytřeštil oči, ale pořád nic neviděl. Vnitřnosti se mu stáhly hrůzou, že oslepl. Ale pak se mu začaly vracet vzpomínky. S bušícím srdcem se posadil a hmatal kolem sebe po prašné zemi. Jsem ve sklepě. Neoslepl jsem, jsem jen ve sklepě…

 Jakub„Tak lez,“ řekl Honza a postrčil Jakuba směrem k díře v plotu. Na druhé straně už čekal metalák Budík i hromotluk Zetor. Když Jakub po čtyřech dírou prolézal, sundal si hubený metalák bundu a dělal, jakože je toreador. „Nech toho,“ řekl Jakub vztekle a odstrčil bundu od svojí hlavy. Strach v něm začal zápasit se zuřivostí. Ten poskakující idiot mu totiž bundou zakrýval výhled do husté trávy před ním. Co kdyby v ní lezl pavouk a on na něj sáhl? Musel se soustředit na to, kam pokládá ruce. Nechtěl, aby ho zase něco kouslo. Ne. Znova ne. Prostě ne.