Pátek, 30 listopad 2018 |
18. Věra a Ctibor - Na
konci listopadu jsme jeli s Michalem pro zamluvené štěně. Malou
jorkšírku jsme si měli vyzvednout kousek za Rousínovem, takže nás čekala
pouze půlhodinka jízdy. „Mohl bys, prosím, vydržet tu chvíli bez
cigarety, když vezeš dítě?“ požádala jsem Michala, který si zapálil,
sotva jsme vyrazili. V tu chvíli se nám před autem mihla černá kočka.
„No tohle, to bude smůla!“ vykřikl Michal. „Prosím tě, přece bys nebyl
pověrčivý.“
|
|
Pondělí, 26 listopad 2018 |
![](http://obrazky.kudlanka.cz/kobo.jpg)
7. Jenda
- Co může chtít Michal takhle pozdě večer, divila jsem se, když mi
před půlnocí pípla SMSka. „HOLKY MOJE, DNES UZ VIM, ZE BEZ VAS NEMUZU
ZIT,“ stálo na displeji. Trochu mě to zarazilo, ale pak jsem si řekla,
že chlapec zřejmě přebral a ráno ani nebude vědět, co psal. Samozřejmě
jsem neodpověděla a další zpráva už také nenásledovala. Za dva dny jsem
mu volala, že už máme od dědy povoleného pejska.
|
|
Čtvrtek, 22 listopad 2018 |
(Nějak jsme pauzírovali – takže fofrem
pokračujem!) 16. Jak si děda vyrobil
plavky - „Kup jí jorkšíra, to máš nejlepší,“ radila mi Natálie, když jsme
k nim s Jolankou přijely na víkend. „Myslíš? Jedna kolegyně z redakce
ho měla doma, ale byl takový rtuťovitý, pořád běhal sem a tam a hrozně mi lezl
na nervy. A ke všemu budu mít strach, že ho zašlápnu.“
|
|
Neděle, 28 říjen 2018 |
![](https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-1/p200x200/17523459_666038526931307_1463429713613926626_n.jpg?_nc_cat=107&oh=5574997b57816d9884c92172b9d286b4&oe=5C4F57B1) Znáte takový ty večery, kdy si pustíte na HBO automatické přehrávání a sjíždíte jeden díl úplně připitomělýho seriálu za druhým, i když už máte mezi víčkama narafičený sirky? Víte, že jediný, co teď potřebujete je spánek. Usnout a nic nevědět o světě. A přesto nezhasnete, protože máte strach, co se stane, až bude všude ticho a tma?
|
|
Úterý, 16 říjen 2018 |
15. - Soused - „Maminko, já bych chtěla pejska,“
žadonila Jolanka, když jsem v sobotu ráno rozčesávala její dlouhé medové
vlásky. „Jen přes mou mrtvolu,“ zabručel
děda, který si zrovna drobil rohlík do bílé kávy. „Tak to abychom začaly přemýšlet nad nějakým
nehlučným způsobem vraždy,“ zasmála jsem se.
|
|
Neděle, 14 říjen 2018 |
![](http://obrazky.kudlanka.cz/ydiot.jpg) Ať si kdo chce co chce říká, jsou věci, které prostě nejde nahradit. Třeba papír. Jsou chvíle, kdy si prostě nedokážu představit, že by vůni papíru, jeho tichý šelest a jeho sametový povrch měl nahradit nějaký kus plastu. A nemluvím tím o chvíli, kdy člověk sedí na záchodě.
|
|
Neděle, 07 říjen 2018 |
14. Stěhování - Když začne nad ránem zvonit telefon, nevěstí to většinou nic dobrého. Ani tentokrát to nebylo jinak. Volala moje máma, aby mi oznámila, že právě zemřela babička. Pro celou rodinu to byl šok, protože byla o patnáct let mladší než děda a nebyla nijak vážně nemocná. To naopak dědovi prorokovali lékaři jen pár měsíců života, když ho ranila mrtvice. Začal se však léčit po svém a výsledek byl ten, že uběhlo deset let a děda v pohodě oslavil osmdesátiny.
|
|
Středa, 03 říjen 2018 |
![](https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-1/p200x200/17523459_666038526931307_1463429713613926626_n.jpg?_nc_cat=107&oh=5574997b57816d9884c92172b9d286b4&oe=5C4F57B1) Tak jsem včera obdržela zpětnou vazbu na můj „život“ na FB. Na tom „soukromém“, kde si občas dovolím ještě trošku víc, než tady. Prý se některým lidem zdá, že jsem divná a mám problémy. Asi bych to měla objasnit. Přátelé, ano, jsem divná. Z pohledu cizích lidí jsem bezpochyby hodně divná.
|
|
Pondělí, 01 říjen 2018 |
Narodila jsem se a
vyrostla na pražských Královských Vinohradech a od nás to bylo jenom kousek na
Karlák do tamějšího parku. Na té straně, kde je Faustův dům, se
skrýval podivný pomník, tehdy zarostlý v křoví. Nějaký fousatý dědek, v
jedné ruce knihu, ve druhé žoužel, přiklopený kloboukem a v jeho nohách se
ostražitě krčí nahatý kluk s šavlí, na hlavě koupací čepici. Nějaký Benedikt
Roezl...
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>
|
Výsledky 105 - 117 z 633 |