|
 Vesnice Orfalese byla shromážděná na náměstí okolo své učitelky. Tehdy k učitelce přistoupila Almitra a řekla: „Učitelko, než nás opustíš, zjev nám pravdu, jíž jsi obdařená. Cesta, která nás čeká, je dlouhá a číhají na ní velká nebezpečí. Vyprávěj nám o počátcích času." A tak jim učitelka vyprávěla:
„Na počátku byla bohyně; velká nekonečná děloha, odkud vycházelo všechno, co bylo stvořeno. Nejprve vytvořila nebesa a zemi, zvířata a rostliny a pak vytvořila ženu podle obrazu svého. A nazvala ji Evou, což ve staré aramejštině znamená „Matka Života". Po krátké době ale Eva zavolala bohyni a řekla jí: „Bohyně, mezi námi ženami, ráj a všechno tady kolem je velmi krásné, ale sama se tu svrchovaně nudím, a tak neustále jím. Už mám po krk všech těch banánů a kromě toho, prudce tloustnu. Nemáš něco jiného, co bych mohla zobat?" 
Tehdy bohyně odpověděla: „Opravdu není dobré, aby se žena nudila. Chceš-li, mohu ti vytáhnout žebro a udělat z něho muže, aby ti dělal společnost." „Co je muž?" podivila se Eva. „Někdo stejný jako já?" „Ani náhodou," odpověděla bohyně. „Ty jsi stvořena k mému obrazu a podobně, proto jsi paní veškeré tvořivosti. Naopak muž je nepopsatelné stvoření, poměrně nesnesitelné a od tebe velmi odlišné. Ale je to právě tento rozdíl, který způsobuje, že hra s ním tě zabaví víc než pojídání banánů." „To je všechno, co mi můžeš nabídnout?" „Co bys čekala, z žebra?" „Tak dobře," řekla Eva. „Přijímám, vezmi ale nějaké dolní, aby mi zeštíhlel pas. A....kdybys mi vzala dvě žebra, aby to bylo do páru, dala bys mi dva muže?" „Evo, nebuď nenasytná." „Jsem stvořená k tvému obrazu a podobně, Paní." A tak bohyně stvořila muže. Následujícího dne ji ale Eva znovu zavolala a řekla: „Bohyně, nudím se ještě víc než předtím. Ten muž, co jsi mi ho dala za druha, je mačista, je surovější než opice, prolhanější než had, sobečtější než žirafa, méně výřečný než hroch, a jsem s ním sama na celém světě.... Co mám dělat?" A Ona odpověděla: „Zapoj svoji představivost." A tehdy si žena stvořila muže. Ne však ve svém břiše, nýbrž ve své hlavě. Pojmenovala ho Adam, což ve staré aramejštině znamená: „Díky Evě." Gabriela Acher: „Když jsem tak inteligentní....proč se stále a stále zamilovávám jako úplná Blbka" Humorně napsaná knížka z pera argentinsko-uruguayské autorky o (pseudo)starostech argentinské ženy vyšší střední vrstvy prožívající krizi středního věku. Vřele všem doporučuje Paula
|
