O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

VZPOMÍNKA NA WALDU A MILANA PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 04 červen 2009

Je to hodně dávno. Má kamarádka Jana Nemčoková bydlela ve známém karlínském "Experimentálu". Ráda jsem tam za ní chodila, vždyť bydlela ve stejném domě, jako  současné české celebrity... resp.  známí herci, zpěváci, někteří diplomaté a tehdejší "bohatší vrstvy". Byli téměř všichni soustředěni pod jednu střechu. Zvláštností Experimentálu bylo, že se tam pronajímaly kompletně zařízené byty, které byly udržovány hotelovou formou.

 

     

 

 

 

     Ano, týdně se tam uklízelo, vyměňovalo se jim prádlo, měli i plno dalších služeb. Dole byla velká restaurace. Zařízení "něco mezi soukromým bytem a hotelem". Jana tehdy se svým manželem a chlapečkem obývala jedna plus jedna - kuchyňku plus obývákoložnici. Velice brzo Jana zjistila (byla na mateřské a tak stále doma), že má dva super kluky za sousedy: Waldemara Matušku a Milana Chladila. Oba bydleli v lautr stejném bytečku vedle ní.  A tak se brzo vytvořila prima parta, v jejímž středu byla právě má kámoška.  Jana totiž i dobře vařila. Oni dva měli svůj byt především na přespání a mejdánky. Jo, tehdy to byl pro nájemníky "dům otevřených dveří".

 

     Pamatuju, jak občas prohlašovali, že jestli se jim povede vrátit všechny flašky, hned bude na auto :-))). (Ale v těch dobách ani jeden auto nepotřebovali - všichni taxikáři je rádi vozili zadarmo.)  Mj. tenkrát také dostal Walda v práci posudek, v němž se mimo jiné píše: ".. Jeho umělecké schopnosti jsou mimořádně vysoké... Poslední dobou se však u něho začala projevovat nedisciplinovanost způsobená. . . jeho poněkud bohémským způsobem života. Soudruh Waldemar Matuška jedná často impulsivně. Tento rys jeho povahy se projevuje mnohdy jako klad, jindy jako zápor."

 

     Dost možná, že z té doby se datuje mé rozhodnutí o budoucí profesi reportérky. Díky Janě jsem se totiž seznámila s celou plejádou tehdejší herecké a pěvecké společnosti. To byly časy... Všichni byli mladí, rozverní a plní těch nejbláznivějších nápadů. V té době také vznikl i následující nápad s písničkami: vřele doporučuju si oba snímky poslechnout, stojí za to.

 

    Je zajímavé, že ač Milan Chladil je už tolik let po smrti a Walda žil dlouho v USA, přesto na ně lidé nezapomněli a zpívají si jejich písně dnes. Pochybuji, že některým z dnešních "hvězdiček" a Superstar se tohle povede...

 

 

 

 

 

* * * * *

 

 

.
.
Teď si svůj tehdejší souboj už mohou zase zopáknout...
Oba jsou nejspíš na jednom obláčku.
.
.
 .
.
.
Komentáře (16)add feed
Tak ten posudek je naprosto skvělej! :))) : Míša šíša
Walda měl nádhernou barvu hlasu, ale úplně nejvíc se mi na jeho projevu líbilo to, že on ty své písničky prožíval. To bylo takové emocionální nasazení, že nevím, s kým jiným by se to nechalo srovnat.
A když slyším to jeho
Jó, žízeň je veliká, život mi utíká,
nechte mě příjemně snít,
ve stínu pod fíky poslouchat slavíky,
zpívat si s nima a pít.

tak pokaždé dostanou strašnou chuť si jít sednout někam pod strom, poslouchat ptáčky, snít si tam a v poklidu se při tom opíjet. smilies/grin.gif
červen 04, 2009 09:45
panejo, to je nádhera... : ivanka
ještě že jsem v kanclu sama - už mi to jede podruhý :-))
To byli zpěváci, pane!
červen 04, 2009 09:55
... : mia
Je to zvláštní,mě zaujal Walda hlavně jako herec.Třeba ve filmu skvělého režiséra Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci.Pak se mi taky líbil jako sochař v komedii Kam slunce nechodí.Určitě ji znáte jen název Vám nic neříká-hraje tam V.Menšík /zahradník a otec početného potomstva/I.Janžurová,M.Drahokoupilová.Taky v noci na Karštejně se mi líbil.Přišel mi hodně přirozený ve svých rolích.Když emigroval tak Chalupáře vysílali v televizi bez jeho písničky,taková hloupost.Myslím,že Matuškovi patřili k párům,kde partneři jsou na sebe hodně fixovaní a bude pro paní Olgu hodně obtížné si zvykat na život bez manžela.
červen 04, 2009 09:59
Waldemar Matuška a Eldorádo - : Myška
tuto písničku a hlavně refrén "Jít a hledat Eldorádo..." miluju od dětství.
Jo, ti opravdoví umělci bohužel odcházejí, a zůstávají zde rychlokvašky vzešlé z různých Superstar a podobně, které Matuškovi, Gottovi, atd. nesahají ani po kotníky.
červen 04, 2009 10:08
Jeden z těch : NČ
Který mi bylo dopřáno sledovat od jejich začátků až po megahvězdy.
Hluboce se klaním, Mistře.
červen 04, 2009 10:39
Týjo, to nezbývá než žasnout nad takovými sousedy, to má tak někdo štísko !!! : wendy
Písničky od nich obou mám taky ráda, a tuhle co o ní píše Míša zejména, tančili jsme při ní jednou na stole, dupali nohama a tleskali rukama a ke konci pak už skoro obráceně... Walda byl temperament a dokázal strhnout! A což Buď pořád se mnou lásko sladká s tím jeho sameťáčkem, nebo Sedm dostavníků...
S Milanem Chladilovým jsme nedávno poříádili celý nosič, je to pohodovka poslouchání.
smilies/wink.gif
červen 04, 2009 10:49
taky : kordulinka
se mi zastesklo! Doprovázeli nás a teď odcházejí, najednou v hlavě proběhnou všechny ty písničky a melodie co si pamatujeme! Ano tak si sednout smutnovesele si zavzpomínat pod smrčkem v lese, či třešní v sadě, protože: Když třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a teplej vítr vál,.....tak tu mám zas já nejraději! Děkuji Waldo
červen 04, 2009 11:14
No, a ony teď skutečně zrajou... : wendy
dívali jste se na vzpomínkový pořad o Waldovi v neděli večer ? Záznam z koncertu k jeho 70.narozeninám a pak medailonek. Pěkný. Jo a 31.5. to už byly tři roky, co nás opustil Boris Rösner. Za chvíli tu už zbydem sami...
červen 04, 2009 11:31
Wendy, : Míša šíša
dívala jsem se, bylo to hezký. A v tom medailonku jak říkal: "Štěstí - to je trvalá spokojenost." To je přesný.
červen 04, 2009 12:18
Me se libil Matuska : L
ve filmu, kde hral fantomase, ale nepamatuju si nazev, nevite ho nekdo, nahodou?
červen 04, 2009 13:00
Kam slunce nechodí, : bb
jsem viděla a utkvělo mi v paměti proto, že mi to připomnělo zahradnictví, kam jsem chodívala s babičkou pro sazeničky zeleniny a byl tam přesně takový zahradník jako pan Menšík :-) A násobného otce pana Menšíka si objednal jistý pán pro svoji paní, která ne a ne přijít do jiného stavu, že? Obchodní transakce byla úspěšná, rodinka si polepšila a z paninky byly matinka :-) A ano, Matuška sochařil. Eldorádo mám radši v originále.
červen 04, 2009 13:49
víme : alena puntíkovaná
Fantom Morriswillu....a zpíval tam úpíseň "Pojďte kočky, kočky s očky jako cvočky" - jo a Prdlouška má pět talířků
červen 04, 2009 14:12
... : bb
gratuluji k novopečeným talířkům :-) hnedle to ta potvůrka stihla na májová koťata
červen 04, 2009 14:16
. : Míša šíša
Taky gratuluju k přírustku do rodiny! Už mají jména? smilies/smiley.gif
červen 04, 2009 14:24
né narodily se dnes v noci : alena puntíkovaná
tři zrzavobílý kocourci, jedna černá a jedna želvovinová kočička - jména jim dám, až se začnou projevovat
červen 04, 2009 14:25
Krysař : Dáša
Mám ráda všechny Matuškovy písničky, dokud nezačal s KTO. Ta moje nej není příliš známá. Jmenuje se Krysař a slyšela jsem ji poprvé v pořadu Osm lásek Waldemara Matušky. Bylo to něco úplně jiného než ty ostatní.

Krysař - text Ivo Fischer)

Měl šedej plášť, kočičí krok, smutnou tvář,
za pasem nůž a vedle něj kříž a snář.
Ten piják hvězd na stovkách cest polykal prach.

Tisíce mil, krysař to byl a já ho znal,
píšťalku měl, šel kudy chtěl dál a dál,
tisíce mil, krysař to byl a šel z něj strach.

Šel a kam stoup, vyrost jak sloup k nebi dým,
na tisíc mil, krysař to byl, já to vím,
šedivej plášť, kočičí krok, podivnej hráč.

Píšťalku měl, šel kudy chtěl, dál a dál
a každej tón, každičkej tón, kterej hrál,
znamenal smrt, znamenal žal, znamenal pláč.

Hrál slovo "my" a "naše vlast", "mír" a "čest"
a myslel "vy" a "vaše krev", "válka", "pěst",
co musel znát, co uměl hrát svůdnejch not.

Co divnejch slok, co divnejch slok dlouze hrál
a z každý z nich hořící vích hořce řval:
nastoupit v řad, na rámě, zbraň, pochodem v chod!

Teď je tu zas, kočičí krok, smutná tvář,
za pasem nůž a vedle něj kříž a snář,
slyším ho hrát, je to ten tón tenčí než vlas.

To v kostech měst začíná kvést bílej prach,
píšťalka zní a všichni z ní máme strach,
že přijde čas, kdy se ten hlas ozve i v nás.

Vím, chodí dál, tak jako dřív, prachem cest,
já jsem ho znal, krysař to byl, piják hvězd,
píšťalku má, křížek a snář, šedivej šat,

a mně se zdá, a mně se zdá, že už je čas
říct mu už dost, říct mu: už dost! Vem tě ďas!
To je náš svět a krysí jed nechcem už brát!

Písničku najdete i na YouTube, ale přiznávám, že se mi nelíbí ten obrázkový doprovod a myslím, že by se nelíbil ani Matuškovi.
červen 04, 2009 14:37
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]