O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- NENÍ KŠEFT JAKO KŠEFT
- BRÁNA DO PEKLA
- ROZMARNÉ HRY DOSPÍVÁNÍ
- HODINY KLAVÍRU
- TAKOVÝ JEDEN VÍKEND...
- RECENZE - KDYŽ V RÁJI PRŠELO
- MÁM RÁDA SVOJE AUTO
- RODINNÁ IDYLKA
- AGNUS DEI
- PÁNOVÉ, TAKOVÁ EROTICKÁ MASÁŽ...
- INTERNET EXPRES
- JAK TATÍNEK PROHRÁL
- KREV POD OBOJÍ
- JO, KOMPJŮTR, TO JE MOJE...
- LIDÉ, ZVANÍ MIMÓZNÍ
- ROZEZNÁTE - POZNÁTE - NAJDETE? - XII.
- MAGICKÉ ZRCADLO - NEŠTĚSTÍ
- "HOP NA DRUHOU"
- STOLETÍ VHODNÉ PRO ŽENU
- ČÍM TO DÍTĚ BUDE?
- UMÍTE NOSIT KILA?
- OD ARCHEOLOGIE K AKTŮM SPOLUŽAČEK
- ČEŠTINA A MORAVŠTINA - I.
- O DUŠÍCH A DUŠIČKÁCH
- TAKY MILUJETE HERRIOTA?
- DOPISY - DOPIS SOUSEDCE
- MAMMA MIA!
- PRO KRISTOVY DRAHÉ ROKY...
- ARCHIV - JAK PŘEŽÍT VÁNOCE
- VZPOMÍNÁNÍ VÁNOČNÍ
- O FILMU "CESTA DOMŮ"
- NEZAPOMENUTELNÝ PREZIDENT
- ŽIVOT A LÁSKY JEDNÉ ĎÁBLICE
- POHÁDKA NA PONDĚLÍ
- MIROSLAV MORAVEC
- SVÁTEK MAMINEK SE BLÍŽÍ
- CO VYPRÁVĚLA DLAŽEBNÍ KOSTKA
- VRAŽDY V MIDSOMERU
- BRITAIN´S GOT TALENT
- VZPOMÍNKA NA WALDU A MILANA
- VZPOMÍNKA NA JIRKU SCHELINGERA
- JON DAVIS - "HEZKÝ VÍKEND"
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - I.
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - II.
- CO JSME PRÁVĚ ČETLI - III.
- KAM SE PODĚL POMALEJ ČAS?
- MILIARDÁŘ - KINO ZA VŠECHNY PRACHY
- TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ, PANE FEYNMANE!
- KNIHA O NAUČNÝCH STEZKÁCH A TRASÁCH
Přihlášení
Anketa
MARTIN EDEN |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 12 listopad 2008 | |||||||
Myslím, že úsilí vyrovnat se tomu druhému v jeho silnějších stránkách, by bylo zdravé v každém vztahu... a to je to, co jsem si z té knížky mimo jiné odnesla :-) A tak jsem pro vás vybrala pár bodů, které mě v této knize nejvíc zaujaly - chci ji tak připomenout těm, co knížku četly - případně nalákat ostatní, které ji ještě neznají.
![]()
Martin Eden zachránil Arthurovi život a byl za odměnu pozván na návštěvu k Morseovým, kde se setkává s Arthurovou sestrou Ruth. Od prvního okamžiku se do ní zamiluje. Je to člověk trochu těžkopádný a zpustlý, ale v jádru velmi citlivý a tak pozná rozdíl mezi sebou a Ruth. Rozhodne se tento rozdíl překonat a zakrátko se naučí společenskému chování. Se spisovnou řečí, gramatikou a literaturou mu Ruth pomůže... a jak se tak schází, tak pomalu - aniž by si to uvědomovala - začíná Martina milovat...
Druhou Martinovou láskou se staly knihy. Objevil v sobě spisovatelský talent a pokouší se psát. Jeho básně - zpočátku neumělé - se začínají zdokonalovat.
"Peníze samy nebyly Martinovi ničím. Jejich hodnota byla jen ve volnosti, kterou za ně mohl mít, v slušném oblečení, které za ně mohl pořídit, neboť to vše ho přibližovalo - a rychle přibližovalo - k útlé, bledé dívce, která probudila jeho život k poznání sama sebe a dávala mu tolik vznětu.."
Jednoho slunečního odpoledne se Martin vyzná ze své lásky k Ruth. Teprve tehdy Ruth překoná námitky svého rozumu a přizná si, že jeho lásku opětuje.
"Jak jen jsi to, Martine, udělal, že jsem se do tebe zamilovala?" "Nevím," zasmál se, "leda snad tím, že jsem tě miloval, neboť jsem tě miloval tak silně, že by to roztavilo kamenné srdce balvanu, tím spíše srdce živoucí, dýchající ženy, jako jsi ty."
Martin se nadáním a obrovskou pílí povznesl duševně nad své druhy z dělnické třídy. Přestal už bezmezně obdivovat Ruth, měl již na vše své názory, často jiné a mnohdy lepší. Nic se však na jeho lásce k Ruth nezměnilo...přesto ho však mrzelo její nepochopení.
"Co v něm bylo veliké a silné, to neviděla, nebo, což bylo ještě horší, chápala nesprávně. Nedokázala držet krok s rozlety jeho ducha, a kdykoliv jeho mozek překročil meze jejího chápání, měla za to, že propadá bludu. Dosud ještě ničí mozek nepřekročil meze její chápavosti. Vždy ještě duševně postačila otci, matce i oběma bratrům, a proto věřila, že chyba je v něm. Stará tragédie odloučení vymezenosti, pokoušející se poučovat vesmírnost..."
"Já jsem já a nepodřídím svůj vkus ani jednomyslnému úsudku celého lidstva. Když se mi něco nelíbí, tak se mi to nelíbí a dost, není jediného důvodu pod božím sluncem, proč bych se měl kvůli tomu opičit a říkat, že se mi to líbí jen proto, že se to líbí většině mých bližních, nebo že většina mých bližních předstírá, že se jí to líbí. V tom, co se mi líbí nebo nelíbí se nemůžu řídit nějakou obecnou módou..."
"Dobrá, probojuje si cestu vzhůru a ještě výš. A Ruth vezme s sebou. Jak mu bylo jasné, že jemu bylo velmi napřekážku jeho původní prostředí, tak také nyní postřehl, že i ona měla podobnou překážku. Neměla možnost růstu. Knihy ve skříních jejího otce, malby na stěnách a hudebniny na klavíru- všechno to bylo jen křiklavou okázalostí."
Morseovi si nepřáli, aby se Martin s Ruth oženil. Připadal jim příliš nevzdělaný, hrubý, chudý a bez pořádné práce. Psaní mu zatím žádné výdělky nepřinášelo, všichni redaktoři jeho práce odmítali. Noviny o něm napsaly hanebný, urážlivý a nepravdivý článek a Ruth se s ním rozešla... Najednou však přišel zlom, jeho práce začaly mít úspěch, začla po nich být velká poptávka a z Martina se rázem stal bohatý a slavný člověk. Neměl z toho však žádnou radost, život ho již netěšil.
"Spánek se mu stal zapomenutím a každého dne, kdy se probudil, se probouzel s lítostí. Život mu působil starosti a nudil ho. Čas mu byl mukou." "Myslím, že život je jenom omyl a hanba!"
Ruth za ním přišla, že by se chtěla usmířit.
"Nyní věděl, že ji skutečně nemiloval. Miloval idealizovanou Ruth, éterickou bytost, kterou sám stvořil, jasného a zářivého ducha svých vlastních milostných básní. Tu skutečnou buržoazní Ruth se všemi jejími buržoazními chybami a duchem beznadějně zmrzačeným buržoazní psychologií, tu nemiloval nikdy."
Rozhodl se odjet na své milované ostrovy Tahiti - ale ani toto rozhodnutí ho netěšilo. Až cestou, ve verších Swinburnových, nalezl řešení.
"...že vždycky čeká věčná smrt na člověka, ten verš ho vzrušoval hlubokým pocitem vděčnosti. To byla ta jedna jediná dobrotivost vesmíru. Když se život stal bolestivou únavou, byla smrt ochotna zkolébat ho do věčného spánku."
Skočil do moře a utonul.
![]()
Kromě toho výše popsaného motivu se mi ještě na této knize líbí moment, kdy Ruth, popostrkována svými rodiči, přichází za (nyní již slavným, úspěšným a bohatým Martinem) a lituje toho, že ho jakožto chudého nýmanda odkopla .... a jak se tím strašně shodila, protože to ukazuje její maloměšťáckou povrchnost a vychytralost - v celé své kráse.
Věřte, je to kniha, ze které se dá čerpat...
Sandra
|
< Předch. | Další > |
---|