 „Láska, dej si říct, je počasí, bouři duha doprovází. Láska, dej si říct, je bílý dům s vrátky k touze a zázrakům..." Jestlipak znáte tuto písničku Hanky Zagorové? Ano, láska je jak počasí. A počasí je nevypočitatelné. Nezvyklé počasí už přilákalo ze zimovišť první opeřené cestovatele. Ornitologové jejich návrat letos ohlásili dokonce o čtrnáct dnů dříve než loni a předpovídají tak velice blízký příchod jara. Ale jiní zas varují před mrazy a vichry. A vichry - ty tedy nám dávají setsakra zabrat! Pomalu zfoukly kus Evropy... Marika (31. 1.) Ač má toto exoticky znějící jméno
dnes též místo v našem kalendáři, v českých zemích není příliš
obvyklé. Je to totiž maďarská obdoba jména Marie. Takže jeho nositelky
pocházejí ve valné většině buď z Maďarska, nebo ze Slovenska. Marii jsme tu
"probírali ", ale nezaškodí, když si základní fakta zopakujeme. Tedy
"zopakujeme" - on totiž o významu tohoto jména nikdo zas až tak moc
neví. Což je s podivem, neboť je to jedno z nejoblíbenějších jmen na světě.
Jazykovědci se vzácně shodují na tom, že je to jméno starobylé, čímž veškerá
shoda končí. Jedni tvrdí, že je to jméno aramejského původu a znamená paní,
nebo kapka moře. Jiní jsou zastánci původu egyptského a v tom případě by to
znamenalo "milovaná bohem" nebo také "hořká" nebo
"moře hořkosti" (Patrně v té době nebyl Bůh na sladké). Další
vykladatelé tvrdí, že to jméno znamená "krásná" nebo "odkazovatelka".
No a zastánci hebrejského původu by dali ruku do ohně za to, že to
jméno znělo původně Mirjám a a jeho význam byl
"vzpoura". Nicméně na tom, že Marie byla matka Ježíšova, se
vzácně shodují všichni. Takže ať je to jak chce - popřejme všem Marikám
krásný den, hodně zdraví a hezkou oslavu.
Hynek (1. 2.) Krásné a romantické jméno vzniklo z
německého "Heinrich" (česky Jindřich) - což znamená "vládce
domu". Někteří ho považují za českou obdobu jména Ignác - avšak není tomu
tak. Romantické duše zajisté vzpomenou českého básníka Karla Hynka Máchu
Jak také jinak. Všichni, naprosto všichni, znají jeho báseň Máj. Pokud ji
neznají nazpaměť celou, tak alespoň některé její pasáže. A každý ji alespoň
jednou četl - nebo v nejhorším případě slyšel. Už proto, že je to povinná
školní četba. Ale ty verše jsou tak krásné, ze nakonec "seberou" i
toho největšího cynika. Mácha - jak je ostatně obecně známo, zemřel chudý a
mlád. Bylo mu šestadvacet a byl to i velký milovník... Ale - jak už to tak bývá,
jeho Máj je stále živý a milovaný. (Neboť není na světě lidské bytosti,
která by se - alespoň jednou jedinkrát - nezamilovala). Takže na prvního
máje - ale i jindy, chodí k Máchově soše na Petříně zamilované páry a
nosí mu květiny. Hynek se také jmenoval syn Boženy Němcové, který onemocněl a
zemřel. Jojo, nicméně všem Hynkům přejeme, aby se dočkali mnohem lepších konců
a pro začátek mohou krásně oslavit svůj svátek.
Nela (2. 2.) Tohle hezké jméno u nás velmi nabývá na
oblibě. Jaký je jeho původ, či pravý význam, se prakticky neví. Má se za to, že
je to zdrobnělina jména Petronela, Petronila či Cornéla (Kornélie). V
angličtině se vyskytuje podoba Nell, Nelly, Nellie - které jsou zdrobnělinou
jména Helen - tedy Helena. (Jméno řeckého původu, které znamená světlo, nebo
pochodeň). Nicméně forma Nelly (Nell, Nellie) se těší takové oblibě, že se dává
jako samostatné jméno. Ať už je to jakkoli, Nela je moc hezké jméno a v
poslední době je dostává do vínku hodně malých holčiček. A taky jedna česká
herečka - Nela Boudová. Takže, milé Nely, tradice nám velí, oslavte si
svůj svátek - ať je pondělí nebo pátek. Hezký den.
Blažej (3. 2.) Ač nám toto jméno zní velmi slovansky -
nic společného s blažeností nemá. Je původu řeckého. No - a tady, jako ostatně
obvykle, se názory odborníků zase různí. Podle jedněch znělo původně Blasios a
znamenalo, že dotyčný trpí na "zánět kloubů". Podle jiných
ovšem vzniklo z řeckého slova Bléché, což znamená breptavý, bleptavý, neobratný
- dokonce i tupý. Tedy, opravdu si nevyberete... Ale cesty lidské mysli jsou
nevyzpytatelné, takže navzdory ne příliš lichotivým významům, je jméno Blažej
docela oblíbeno, stejně jako jeho patron Svatý Blažej. Ten se stal patronem
lékařů (asi kvůli těm kloubům), obchodníků s vlnou, obuvníků, krejčích,
sádrařů, tkalců, koželuhů, pekařů, zedníků, kloboučníků a hudebníků. Aby toho
neměl málo, tak bdí ještě nad domácími zvířaty, přičemž jeho favority
jsou koně. Lidé se k němu uchylují při bolestech zubů, bolení v krku, kašli,
nemocném měchýři, krvácení, či kolice. Zkrátka - svatý Blažej patří mezi
pomocníky v nouzi a teď, co nám zdražili lékařskou péči a léky, se jeho pomoc
bude zas moc hodit. Ale jinak můžeme Blažejům popřát všechno nejlepší a hodně
zdraví - i když nám momentálně nic není.
Jarmila (4. 2.) Ač se zima stále ještě nevzdala své
vlády, slavíme svátek Jarmily - tedy jména, které nám voní jarem. Skutečnost je
ovšem taková, že Jarmila nemá s jarem nic společného. Toto slovanské jméno
vzniklo ze slova Jaryj, tedy bujný, prudký,silný. Jarmila je pak dívka či žena,
milující bujnost, prudkost, sílu - potažmo bujné veselí. Jarmil je
u nás hodně, jméno je oblíbeno po mnoho generací a stále se dává. Máme jich
přes osmdesát tisíc. Mezi slavné Jarmily patří spisovatelka Jarmila
Glazarová, atletka Jarmila Kratochvílová, česká operní pěvkyně a herečka
Jarmila Novotná a nedávno zesnulá spisovatelka Jarmila Loukotková.
Jelikož před pár dny oslavil svůj svátek Hynek -dlužno dodat, že
právě Karel Hynek Mácha toto jméno proslavil ve své básni Máj. (Hynku, Viléme)
Jarmilo! Oslav si svůj svátek bujaře - jako by to bylo na jaře. I když je
pořád zima...
Dobromila (5. 2.) Ten den má svátek i Dobruše, Agáta a
Háta. Zdá se to podivné, ale všechna ta jména pocházejí z řeckého
agathos - tedy dobrý. Dobromila je pak slovanským překladem téhož, stejně
jako Dobruše. Dobromil ani Dobruší u nás tedy moc není - ovšem Agáty jsou
na vzestupu - takže se zdá, že dobro přece jen někdy vítězí nad zlem. Naší nejslavnější
Dobromilou byla bezesporu Magdalena Dobromila Rettigová. V našem jídlo
milujícím národě není člověka, který by toto jméno neznal. Mnohé generace žen
vařily podle jejích kuchařských knih - a rozhodně se nejednalo o nějaké úsporné
blafy. Ale nemyslete si, jak nešetřila na vejcích a na smetaně, tak
nešetřila ani na ovoci a zelenině a mnohá její jídla by odpovídala i našim
přísným zásadám zdravé výživy. Dost se pomíjí její činnost vlastenecká a
vzdělávací. Krom vaření též učila ženy číst české knihy a tedy - ač je to s
podivem - i relaxovat. Ještě v dnešní době se najdou tací, co věří tomu,
že ženská nemá mozek a čtiva jí netřeba. Měla by hlavně rodit, pracovat a
mlčet. No comment! Takže milé Agáty, Háty, Dobromily a Dobruše. Máte svátek -
tak si hezky udělejte nějakou moc dobrou mňamku a usedněte do křesla s nějakou
pěknou knížkou. Třeba od té anglické Agátky, co se proslavila super
detektivkami. Máte svátek - tak na to máte nárok. Práce nemá nožičky, tak vám
do zítřka neuteče. Moc hezky si tu užijte.
Vanda (6. 2.) Znovu jméno, jehož původ a význam jsou
nejasné. Předpokládá se, že pochází z německého Wendel, nebo Wende - což byl
německý název pro Polabské Slovany. (Ano - jsou resp. byli to ti, kteří tolik
dojaly Jana Kollára. "Aj, zde leží zem ta, před okem mým slzy ronící,
kdysi kolébka, nyní národu mého rakev"). Vanda je tudíž vlastně polabská
Slovanka. Vandy se těší velké oblibě v sousedním Polsku a jméno toto je tam
holčičkám, dívkám a ženám hojně dáváno. Zásluhu na tom mají hlavně "Staré
pověsti polské", neboť jejich Vanda byla obdobou naší kněžny Libuše. Její
otec se jmenoval Krak (Libušin byl Krok) a po jeho smrti, Vanda usedla na trůn.
Ač byla velmi krásná, neměla to zas až tak lehké. Jednou vtrhl do země
germánský kníže, ale když spatřil překrásnou tvář vladařky, šíleně se zamiloval
a jeho vojáci se dali na útěk. Jo, bojovat se nemusí jen palnými, či sečnými
zbraněmi. Kníže se snažil seč mohl, aby dobyl Vandino srdce - ale nějak to
nevyšlo. Asi se jí nelíbil. a tak on - z nešťastné lásky, nalehl na
svůj meč a zemřel.. Vám však, milé Vandy, něco takového vůbec nedoporučujeme.
Naopak, užívejte života a krásně si svůj svátek oslavte.
Alenka
|
