1)     Především si nedovedu vysvětlit fakt, že ani jedna z rodin obětí se nepokusí kontaktovat některého ze sousedů svých nejbližších, a to od středečního večera (21. 2.) do nedělního večera (25. 2.). Sousedé by jim totiž musili říct, že je divné, že se u obětí nepřetržitě svítí. Jeden ze sousedů jim dokonce měl půjčit nabíječku na autobaterii, ale zřejmě mu vůbec nevadilo, že mu druhý den nebyla vrácena. Přitom měl oběma klást na srdce, že po dobíjení je potřeba nabíječku odpojit. Navíc už ve středu večer od jisté doby neberou ani novinář ani jeho snoubenka hovory svých blízkých, což pokračuje následující dny. Přesto se nikdo z nich nejede podívat, co se děje? Ani nekontaktuje některého ze sousedů? 

2)     S dobíjením baterie souvisí i další nesrovnalost. Kdy ji soused snoubence toho novináře vlastně půjčil? A proč se o ni nehlásil následující dny? Dle dostupných informací v médiích ji měl soused přinést mezi pátou a šestou hodinou večerní. Převzít ji měla žurnalistova partnerka – prý byla v dobré náladě. Dům prý oběti nezamykaly a svítilo se v něm. Proč soused nešel dál? Nepodíval se, co je s jeho nabíječkou? Nebyl zvědavý?

3)     A tady nastává další rozpor. V kolik hodin skutečně novinářova snoubenka vyrazila z domu pro svého milého? Podle některých informací v 18:27, podle jiných kolem 19:00. To je půl hodiny rozdílu. Do toho zakomponujme informaci, že pachatel měl k domu obětí dojít údajně někdy po půl sedmé večer. Buď se tedy s odjíždějící snoubenkou těsně minul, nebo ji dokonce viděl odjíždět. Pokud ji viděl, odpadá hypotéza, že počítal s tím, že doma není – a je někde na vykopávkách.

4)     Kde se ale potom střelec ukrývá, aby ho oběti nenašly? Že by se nacházel celou dobu v domě? Cožpak ta snoubenka nezamkla dům ani tehdy, kdy ho opustila? Oběti se měly vrátit domů těsně po sedmé hodině večerní. Dalo by se tedy čekat, že je vrah, skrývající se uvnitř, překvapí – a zastřelí. Hned po sedmé. Místo toho tu máme téměř hodinu a půl pauzu, kdy si oběti vaří kafe, telefonují se svými blízkými a dobíjejí autobaterii. Vrah má udeřit až před půl devátou večerní. Na co tak dlouho čeká? To byl celou tu dobu s oběťmi u nich doma? Pokud by čekal někde na zahradě, byl by zmrzlý na kost. Tu noc mrzlo, až praštělo – což konstatovala i matka zavražděné dívky. 

5)     Oběti si údajně po návratu domů měly uvařit kafe. Vrah tedy čekal, až si ho vypíjí? Navíc existenci tří hrnků na stole jen chabě vysvětluje matka zavražděné, s tím, že její dcera nejprve pila čaj – a potom si ještě uvařili se snoubencem kafe. Čaj by patrně vylila a hrnek dala do dřezu – a nepila současně vystydlý čaj a horké kafe. Nebo pachatel otálel, až se novinář vydá dolů do sklepa dobíjet baterii? Proč potom nešel napřed za ním – a proč vůbec střílel tu holku – navíc jako první? Novinář byl zastřelen na schodech vedoucích ze sklepa. Vracel se snad proto, že slyšel výstřel? Pokud ano, znamenalo by to, že je teorie o použití tlumiče mylná. Hluk mohla zmírnit okolnost, že zbraň byla v obou případech přitištěna přímo k tělu zavražděných, v případě snoubenky k její hlavě, u novináře k jeho hrudi. Co že ty oběti nezkusily prchat – či se bránit, jestliže byl vrah tak blízko? Olivere, vezmi si – jdeš ze sklepa nahoru po schodech – najednou uvidíš před sebou neznámýho chlapa – co uděláš? Půjdeš ho pozdravit? Ne – asi zkusíš utýct zpátky do sklepa – a třeba se tam zamknout, zabarikádovat, nevím – aspoň tak bych se asi choval já. A ne si nechat nasadit hlaveň k hrudi. Skoro bych řekl, že se toho dotyčného nebál. Že ho znal – a že proto neutíkal – ale šel mu vstříc. Proč se pachatel, pokud se tedy do domu dostal, neskrýval ve sklepě? Potom by zabil pouze novináře – a jako prvního – a mohl by prchnout, aniž by zabíjel jeho snoubenku.