Taťána Ferencová zuří. „To už ten Sedlina přehání, ne?“

 Dalibor Ferenc jenom pokrčí rameny „rutinní vyšetřování.“

„Tobě je to snad jedno“, vybuchne Ferencová. „Je to nehorázná drzost. Budu si stěžovat. Známosti naštěstí mám. Byl doprčic se ženou na dovolené v zahraničí – tak proč ho vůbec obtěžuje? Co je mu do toho, s kým spal?“

 „Možná to, že ta, s níž spal, je obětí vraždy.“

 Taťána loupne po manželovi nenávistným pohledem. „Pokud vím, ta oběť vraždy spala i s tebou.“

„To snad poldům vykládat nebudeš“, rozčílí se Dalibor.

 „Propána, to se mi snad zdá“, nejraději by si uplivnula Taťána. „Otec se stará víc o sebe, než o syna. Je mi z tebe hnusně. Blila bych.“

 „Jen si ulev“, poznamená nyní zcela nevzrušeně Dalibor. „Prostě chvíli budou čmuchat kolem – a pak to vzdají. Nemá smysl se kvůli tomu vzrušovat. Čím více si budeš stěžovat, jenom na sebe upozorníš – to ti nedochází?“

 Teď musela dát Taťána manželovi za pravdu. Na tomhle něco bylo. Ještě to bude muset s chladnou hlavou všechno zvážit. Jedno je ale jisté. Byla by nejraději, kdyby Dalibor Ferenc z jejího života navždy zmizel.

 Radim Krnávek se s Markétou Brožanovou potkali náhodou. Oba napadlo si večer zajít na sklenici vína. Markéta neviděla nikde prázdný stůl – a nechtělo se jí odejít. Všimla si, že u jednoho stolku sedí mladík – a jinak nikdo. Přišla k němu.

 „Čekáte na někoho, nebo tu máte místo?“

 Zadíval se na ni bezbarvým pohledem. „Klidně si sedněte, nikoho nečekám.“

 Poděkovala a usadila se. Neušlo jí, že si ji prohlíží – a měla pocit, že v jeho očích rozeznala zájem.

 Dali se spolu do řeči – a čas jim docela příjemně utíkal. Posléze došlo i na osobnější zpovědi. Radim jí prozradil, že je bratrem zavražděné Julie – ona se mu pro změnu svěřila, že jí její bývalej zabil kocoura – a že se z toho nemůže vzpamatovat.

 Nabídl ji, že ji doprovodí domů. Pozvala ho na kafe – a bylo naprosto jasné, jak toto pozvání myslí.

 Radim neměl holku, ani nepamatoval

.

Když bylo po všem, Markéta se k němu přivinula.

 „Víš, já možná vím, kdo tvou sestru zabil.“

 Radim se od ní rychlým pohybem odtrhnul a vrhnul na ni nevěřícný pohled.

 Smutně se usmála. „Jsem přesvědčená, že to dělá můj fotr.“

 „A to si jen myslíš, nebo máš důkaz?“, Radimovi připadalo, že se mu to jenom zdá.

 „Důkaz ještě musím sehnat – ale pak uvidíš, že mám pravdu“, sdělila tajemně.

 „A proč by to jako dělal?“, nechtěl tomu všemu Radim uvěřit. Rázem ho na sex přešla veškerá chuť.

 Pokrčila rameny. „To přesně nevím, proč. Asi neunese, když ho kopnou někam“, ušklíbla se.

 „To chceš říct, že tvůj otec spal s mojí sestrou?“

„To si piš.“ Ani se nesnažila ho šetřit. Zaujal ji především tím, že je bratrem první zavražděné. V hlavě se jí rázem začal rodit jakýsi plán. Jeho obrysy byly ještě velmi mlhavé – ale to už se postará, aby se to změnilo.

 „Jakej teda důkaz opatříš?“, vystartoval na ni Krnávek.

Bylo znát, že je rozrušený. Jeho hlas zněl naléhavě a neodbytně.

 Markéta vzala jeho chloubu do ruky a opět se k němu přitulila. Políbila ho a vsunula mu jazyk do úst.

 Neprotestoval.

 Pak se ne chvíli od něho odtáhla – a pevně se mu zadívala do očí.

 „Našla jsem vlasy té poslední oběti. Má je u sebe. Až to půjde, seberu mu je.“

Vzpomněla si, jak otci prohrabávala šuplíky. Když učinila svůj objev, skoro přestala dýchat. To už ji ale otec vyrušil. Příště musí být rychlejší. Děkuje novinám, že vynesly na světlo světa informaci o těch odřezávaných vlasech u obětí. Policisté jistě zuřili – ale pro ni to byl dar z nebes.

 Krnávek měl pocit, že právě nastal konec světa.

 To se ale na něho již Markéta doslova vrhla – a on si jenom uvědomoval, jak do ní pevně prorůstá.

MAREK ŘEZANKA

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující