Eva Holatová se sesypala. Ještě nestačila bundu zničit – a nože se rovněž nezbavila.

Paradoxně tak však svému synovi prospěla. Nůž byl jako vražedná zbraň, která usmrtila Krnávkovou a Buřínskou, vyloučen.

Navíc na něm i na bundě byla krev zvířecí, nikoli lidská.

Jan Klecírek možná nějaký trest za nesmyslnou brutální vraždu kocoura dostane – ale to nebylo vůbec jisté. Dosud nebyl trestán – a zvířata, byť mnohdy co do kvality mnohé lidi předčí, jsou spíše brána jako věci.

 Sedlina ho přesto vyslýchal. Kdyby to záleželo na něm, vyfasoval by Klecírek aspoň pět let natvrdo.

 „To ses předvedl jako hrdina, zamordovat kocoura. Komu patřil?“

 „Markétě Brožanové“, hlesl Jan Klecírek, který se třásl strachy. Bál se, co s ním bude. Navíc, co bude s jeho matkou, kterou obviní z pokusu o vraždu.

 Zajímavá rodinka, blesklo Sedlinovi hlavou.

 „To proto, že tě pustila k vodě?“

 „Ublížila mi. Hrozně moc. Tak jsem jí to chtěl vrátit“, říkal neslyšně Klecírek spíše podlaze, než Sedlinovi.

 Sedlina by ho nejraději zfackoval.

Jak jen tímhle ubožákem pohrdal. Ale musel se ovládat.

 „A když jsi zabil toho kocoura – pak jsi uviděl holku, co vypadala jako ta tvoje Markéta. Možná jsi myslil, že je to ona. Tak jsi ji také napadl?“

 Sám tomu ovšem nevěřil. Že by měl Klecírek u sebe dva nože – jeden na kočku čtyřnohou – a druhý na dvounohou? Ne, to by bylo přitažené za vlasy. Jen ať se ale tenhle parchant vykoupe ve vlastní šťávě, zlomyslně si pomyslil Sedlina.

 Jan Klecírek rozrušeně koktal.

 „Tu-tu jsem o-opravdu ne-neza-zabil.“

 Měl slzy na krajíčku.

Odporná zbabělá kreatura, hodnotil ho opovržlivým pohledem Sedlina.

 „Zvláštní je, že tvá matka nepochybovala o tom, že jsi vraždil. Byla dokonce ochotná zabíjet, aby tě ochránila.“

 Teď se již Klecírek skutečně rozplakal.

 Sedlinu nedojmul – jen ještě více znechutil.

 „Nebul mi tu – a ve vlastním zájmu se přiznej, jestli´s to udělal.“

„Neudělal, vážně“, úpěnlivě křičel Klecírek jako smyslů zbavený.

 Sedlina ukončil jeho výslech.

Spokojený příliš nebyl.

Daleko se nedostal – a navíc ho čekal rozhovor s Veronikou Tružanovou, na který se obzvláště netěšil.

 Veronika ho přivítala s chladným úsměvem. Vykali si. Veronika nasadila komisní tón.

 „Potřebuji s vámi mluvit. Máme již psychologický profil pachatele. Nevyrovnaný mladík kolem pětadvaceti let. Nevyzrálý, nestabilní, emočně plochý, výbušný. Narcismus u něho bude silný. Se ženami to patrně neumí a bude je nenávidět. Nesnese odpor – a bude mít sklon se mstít. Jak jste pokročili s výslechy?“

Sedlina si vzdychl.

Jistěže vyslechli, koho se dalo. Kolik jenom Pecka toho oběhal – to se této madam ani nezdá.

Sedlina se rozhodl pro věcný informativní tón.

 „Vše je ve spisu. Jsou to desítky výslechů, hodiny práce. Vytipovali jsme i nějaké možné podezřelé. U jednoho už máme právo na domovní prohlídku.“

 „Za to vás chválím“, pronesla Veronika afektovaně. „Už jsem se na to koukala – Alfréd Chlopina, že?“

 Sedlina přikývl.

 „Jenom nechápu, proč jste to neuspíšili?“, neodpustila si Tružanová rýpanec.

Sedlina se nenechal vyprovokovat.

 „Sledujeme více stop. Spěchat se má pomalu – vše by mělo takzvaně dozrát.“

 „Podle mě už to přezrálo“, odsekla tvrdě Tružanová. „Co jsem si stačila zjistit, tenhle Chlopina odpovídá profilu.“

 „To možná odpovídá“, zmínil rozvážným hlasem Sedlina, „ale já bych měl rád nejprve nějaké jeho spojení s první obětí.“

„Proto proběhne ta domovní prohlídka, ne?“, odbyla ho chladně Tružanová.

 Sedlina se úplně orosil, že by měl mít tohle doma.

Silně mu připomínala advokátku Ferencovou. Obě jsou to dominantní ambiciózní ženy, které pro svou kariéru obětují cokoli a udělají všechno.

Nějaké morální hranice by nečekal ani u jedné z nich. Jim bude jedno, kdo je pachatel a kdo oběť – obě pouze přemýšlejí, jak z toho vytěžit pro sebe co nejvíc. Aspoň tak na Sedlinu tyto ženy působí.

 „Jak poroučíte“, odtušil Sedlina – a nemohl se dočkat, až bude od Tružanové pořádně daleko.

 Ne, tohle říct jednoduše musí: „Mám tu i jiné podezřelé, jak jste si jistě všimla. Je tu ta kartářka či co to vlastně dělá – ta Koňaříková – a její manžel měl s obětí rovněž styk. Velmi těsný, řekl bych.“

 „Tam ale také nemáte vazbu na tu Krnávkovou, že?“, ledově ho zpražila Tružanová.

 „Nemám – ale může tam být, podobně jako u Chlopiny“, nedal se Sedlina.

 Na to už Tružanová nesdělila nic – a pouze se s ním chladně rozloučila.

{mospagebreak"

 Konečně se Sedlina rozhoupal – a vydal se za Filipem Klecírkem. Našel ho, jak natírá dřevěnou lavici – na béžovo.

 „Přišel jsem se vám omluvit“, začal Sedlina rozhovor bez velkých cirátů.

 Filip Klecírek se napřímil a pohrdavě se na Sedlinu zadíval.

 „To je mi platné, že jo?“

 „Možná víte, že jsme zatkli vaši matku.“

 „Jo, tady se roznese všechno“, uchechtl se Klecírek. „Aspoň v něčem jste užitečnej. A bratříček v tom prej taky pěkně lítá“, dodal pobaveně Klecírek.

 „Lítá v lecčems – ale ty ženy asi nezabil.“

Filip Klecírek pokrčil rameny.

 „To už musíte zjistit vy – a pokud možno lépe než v mým případě.“

 „Mrzí mě to“, zopakoval Sedlina. Více k tomu dodávat nehodlal. Filip musí chápat, že ke svému zatčení svých chováním výrazně přispěl.

Dobře, byl to omyl – ale i soud ocenil důkazy jako poměrně silné. Nikdo není neomylný.

 Filip se k němu otočil zády.

„S Krnávkovou se váš bratr znal?“

 Filip se opět otočil – tentokrát s jasně vyrytým zájmem ve tváři.

 „Myslíte teda, že vrah je on? Aspoň byste mohl tvrdit, že to byl Klecírek“, ušklíbl se.

 „Nemohu nyní nic vyloučit. Tak co? Jakej tam byl vztah?“

 „Záviděl – on to s babama neumí. Furt pod matčinou sukní“, dodal se zřetelným pohrdáním v hlase.

 Sedlina odcházel zamyšlený.

Jan Klecírek znal Krnávkovou – a mohl narazit na Buřínskou.

Proč by nakonec ty dva nože nemohl mít? Třeba záměrně zahodil tu bundu s jiným nožem – aby je svedl ze stopy.

 Každopádně nyní se bude muset zaměřit na Chlopinu. Jan Klecírek počká.

MAREK ŘEZANKA

Pokračování příště

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující