O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| CHUDINKA ZOUFALÁ - 2 |
|
|
|
| Středa, 01 duben 2020 | |||||
Strana 3 z 3
„A pak jsem jí přinesla ty jeho slipy!“ a „Ten zahradník říkal, že to je kůň“, brebendila jsem zoufale stále v slzách a auto zatočilo kousek od Břevnovského kláštera ostrým smykem do zatáčky k pěkným vilkám.
„Známý je zvěrolékař, uvidíme, co se dá dělat!“ řekl náš zachránce, prudce zabrzdil a vyběhl z vozu. Zazvonila jsem na zvonek soukromé veterinární ordinace a náš spasitel mohutným krokem odstrčil sestru ze dveří. Když přistálo to velké nemotorné Drobkovo tělo na stole ve vyšetřovně, rozplakala jsem se strachem a úlevou zároveň. Ani jsem nezaznamenala, kam se vypařil náš zachránce.
„Jó ten pes má tuhý kořínek!“ pronesl bodrý obtloustlý zvěrolékař Zvěřina, když ho Drobek k večeru láskyplně kousl do dlaně. „Přes noc si ho tu necháme a zítra si pro něj přijeďte!“ prohlásil zvěrolékař a mně spadl kámen ze srdce.
Byla jsem bosa, moje sametové lodičky zůstaly kdesi v parku. Poprosila jsem sympatickou sestru o zapůjčení jakékoliv obuvi a vyfasovala plastové žabky. Do ruky jsem té baculaté zrzce vtiskla červený šátek Dolce a Gabbana. Byl to rozhodně nejlepší kauf jejího života.
Belhala jsem se k nejbližší tramvaji v natrženém saténovém topu, podvrknutém otékajícím kotníkem v zelených plastových žabkách velikosti 42 a po tváři mi stékala slza úlevy.
Uléhala jsem s účesem hollywoodské hvězdy a vzbudila se jako člen skupiny Sex Pistols. Kotník přes noc natekl do ohromných rozměrů, které zcela vylučovaly vzpřímenou chůzi po dvou. Na záchod jsem se plazila po čtyřech se slzami v očích.
Karmínová barva kotníku signalizovala průšvih a dvanáct nepřijatých vzkazů na záznamníku signalizovalo matčinu hysterii.
Vysvětlit matce, proč sedím na záchodě s výronem kotníku a čírem na hlavě, zatímco mé sametové lodičky se povalují v centrálním parku, můj pes přejetý traktorem na veterině v Břevnově a Petr s jakousi Marikou v letadle do Thajska, bylo zcela nemožné.
Shrnula jsem vše jednou větou. „Den blbec, mami! Den blbec!“
RENATA FÍKOVÁ, další zítra…
|
|||||
| < Předch. | Další > |
|---|
