Zvonek u dveří. Je tady. Vpustí ho dál a zavře za ním dveře. Dalibor přinesl další splátku za její mlčení. To by si bulvár pošmákl, kdyby se na jeho stránkách objevilo přepsané opilecké extempore, v němž vyjevil řadu nečistých kšeftů a jmenoval řadu lidí, kterým by se ani náhodou nelíbilo, v jakém kontextu že jsou uvedeni. Zařídila si to tak, aby na sebe syn a otec nemohli v žádném případě narazit. Tento byt platí Dalibor, její další byt financuje Richard. A ona se přemísťuje podle potřeby.

 Třebaže ho vydírá, dovolí mu, pokud má chuť, aby spojil nepříjemné s tím příjemnějším – a on se neudrží a spojuje.

 Však se také patřičně oblékla, aby ho dráždila, jen vejde dovnitř. Div neslintá, chudák, pomyslí si.

 Beze slova vytáhne z brašny obálku a podá jí ji. Ona nasadí koketní tón.

 „Nebudeme přece jen stroze obchodní, co?“, usměje se na něho, zrzavé vlasy jí dopadají na ňadra jako paprsky slunce a činí je snad ještě přitažlivějšími.

 Doslova se na ni vrhne.

 Když už vedle ní leží celý schvácený a vyčerpaný, nadhodí, jakoby nic: „Možná bych pro tebe měla zajímavej návrh. Jsem ochotna ti tu nahrávku prodat. Či spíš tedy vyměnit – za protislužbu.“

 Posadil se vedle ní.

 „A co by to jako bylo?“

 „Ty znáš určitě lidi všelijaký včetně různých grázlů schopných všeho, že?“

Pátravě se na ni zadíval.

 „Možná“, řekl po určité pauze. „A kdyby?“

„No, kdyby jo – pak by čistě teoreticky – podotýkám – pak by čistě teoreticky mohl tvou snachu přepadnout v jejich domě lupič – který by zpanikařil – a asi oba tušíme, jak by to mohlo dopadnout.“

Vytřeštil na ni oči.

 „Ty po mně chceš, abych…?“

 „Je to jenom nápad, jak tě dostat z tvých problémů“, usmála se na něho. „Je už na tobě, zda chceš dále pravidelně platit, nebo mi pomoci jednorázově – a mít mě za snachu. Povinnosti by ti odpadly – a potěšení zůstalo“, sáhla mu do rozkroku a cítila, jak mu tam cosi topoří.

 „Prostě o tom zatím uvažuj – jak dlouho chceš“ – rozkročila se nad ním a jemu přišlo, že nastal konec světa.

 Radim Krnávek si připadal jako ve špatném snu. V hodně špatném snu – přímo hororovém. Za pár měsíců to budou to dva roky, kdy jeho milovanou sestru někdo zavraždil. Někdo – dosud byl skálopevně přesvědčen, že jméno vraha zná. A soustředil se na jediné – že až toho zmetka pustí, on sestru pomstí.

 Měl začít studovat geologii, ale na přednášky nechodil – a zápočty, natož zkoušky neabsolvoval. Nebyl schopen se na nic soustředit.

 A do toho se objeví zpráva, že vrah není vrahem – a že bude propuštěn. A že zabíjí nějaký neznámý maniak, který je stále na svobodě. Tohle bylo na Radimovu křehkou psychiku už příliš.

 Hubnul, vytrácel se před očima. Původně se měl jmenovat Romeo – aby to ladilo s Julií – ale pak naštěstí rodiče dostali rozum – a uvědomili si, že zplodili sourozence, nikoli milenecký pár. Ale aspoň mu dali jméno začínající stejným písmenem jako u mladého Monteka.