znám jen cmundu. Capouch se u nás hanlivě říkávalo malému drzému dítěti, dnes už se toto slovo nepoužívá.

Přidám svou trošku do mlýna - víte jaký je rozdíl mezi bednářem a bečvářem???

jinak capouch se mi plete se slovem prampouch, což je prvek ve stavebnictví, takový rozpěrný oblouk mezi domy.

Úžasná čeština SE OPĚT PROCHÁZELA Kudlou.Díky.Ano ,jsou to známá a často používaná slova a slovíčka.Ať žije náš krásný jazyk.

Moucha by do spratka nespadla, ale do sopouchu třeba jo. My doma kdysi ještě topili uhlím a neříkali jsme správně sopouch, ale capouch.
Nevím jenom, co to je čičálník, ale vím, co jsou to čidlánky, ty se vařily u dědy, nesypaly se mákem, ale strouhankou opraženou na másle.

Capouch nevim - snad zkomolenina sopucha? Sopouch, to bych věděl. Eště vim kucmoch a cmundu.
Huntovat, bych řek, že má něco společnýho s čubou.
Pak už nevim nic.

Možná s čubou jo, pokud by to byl řeznický pes. Ale úplně zhuntovaná bývám tehdy, když musím máknout.
Rozdíl mezi bečvářem a bednářem by mohl být obrovský, pokud bečvář vyrábí bečky a Bednář je hokejista.

No právě, Deer. Utahaná jak pes? Nebo sepsul ho? Ono je to snad i fuk, z čeho to vzešlo. Rozumíme tomu.

Já vím, že jsem bezva.

Huntéra a bečváře neznám. tak to jsem zvědavá.

A víte jak vzniklo: Mít kliku?

V případě bečváře si čeština pohrála, asi by to měl být spíše bečkář. Řemeslníků bečvářů a bednářů muselo být v minulosti spousty, když se podíváte na četnost těchto příjmení, tak příjmení Bednář(ová) má 10.000 českých obyvatel a Bečvář(ová) těch je celkem kolem 2.000.
Chtěla jsem být za chytrou a najít, co to je ten čičálník. Nenašla jsem nic, Kudla si to vymyslela!
Vyrůstala jsem v padesátých letech, maso po válce moc nebylo, co bylo, tak to byly brambory. Na všech těch polích, co je dnes místo nich řepka. Co jsme se jako děti nasbíraly odporných, smradlavých larev brouka mandelinky, co nám ho sem zlí amerikáni shazovali letadly.
A tak se jedla jídla z brambor, třeba ty mnou zmiňované čidlánky. Asi to už nikdo neznáte, to byly bramborové šištičky na sladko, kdo měl, sypal mákem a cukrem, my neměli, tak na ně přišla strouhanka opražená na másle a cukr. Od dětství jsem to nejedla, stejně, jako kucmoch,patenty-placky s rozvařenými švestkami a mákem, bramborové lokše a bramborové taštičky plněné povidly. To všechno se dělalo z uvařených zbylých brambor. Občas se utrhnu jenom na makovec a škubánky.

Bramborové šišky s opraženou strouhankou miluju. A občas je dělám, naválím šišky a dám je do mrazáku. Tcháníčkovi jsem je dělala naslano s cibulkou a špekem. S mákem u nás jedině široké nudle. Každá rodina má své oblíbené.

http://www.zlateruce.com/clanek/1--bednari---pinteri---beckari---becvari/ tady je vysvětlení