|
 Umře Marx a má přijít poslední soud, ale nikdo neví, co sním - jestli ho poslat do nebe, nebo do pekla. Na zkoušku ho tedy pošlou do pekla. Za dva dny ale čerti začnou stávkovat. Zástupce stávkujících jde za Luciferem: "Odmítáme pracovat, za těchto podmínek. Požadujeme vyloučení Marxe z pekla!!" Lucifer se zamyslí a rozhodne se tedy poslat Marxe do nebe.
Uběhnou dva dny, týden, měsíc.. nic se neděje, a za dva měsíce se Lucifer rozhodne zajít k nebeské bráně omrknout situaci. Potká svatého petra a ptá se: "tak co jak to jde, nedělá tady ten Marx bordel? Nemá nějaký konflikty s bohem??" a Sv. Petr na to: "Ale soudruhu, bůh přece neexistuje." x x x x x V hodině katolického náboženství vysvětluje katecheta dětem pojem Spasitele.
- Zítra si vás vyzkouším, - říká, - a kdo správně odpoví, dostane ode mne desetikorunu.
Druhý den vstoupí do třídy, rozhlédne se a hned se ptá: - Tak, děti, kdo je Spasitelem světa?
Bleskově se přihlásí žáček v zadní lavici.
Katecheta ho vyzve, aby odpověděl.
- Prosím, Spasitelem světa je Ježíš Kristus.
- Výborně! Tady máš slíbenou desetikorunu. A teď mi řekni, jak se jmenuješ, nějak tě neznám.
- Prosím, Moric Klein.
- No ne! - zachmuří se katecheta. - Co děláš na katolickém náboženství?
- Slyšel jsem, že se tu dá lehce vydělat deset korun. x x x x x
Na zahradě u františkánů rostla u zdi nádherná jabloň a nesla ty nejchutnější plody. Bratři se o ni pečlivě starali, ale k čemu všechna ta práce, když většina ovoce spadla za zídku, do zahrádky dominikánů… Když tak zase jednou přišli o všechnu úrodu, rozhodli se chudí bratři tomu udělat přítrž a stěžovali si u biskupa. Biskup se rozhodl záležitost vyšetřit a navrhl teologickou disputaci. Kdo v ní zvítězí, bude moci užívat plodů. Dominikáni si zamnuli ruce a vyslali bratra knihovníka, který znal Písmo zpaměti řecky i latinsky a suverénně se pohyboval ve všech teologických oborech. V klášteře františkánů nastalo pozdvižení. Věděli, že vše je ztraceno, oni nepěstovali moudrost, ale chudobu. Nakonec se nabídl nejodvážnější: kuchař, s kulatou, téměř holou hlavou a prostorově výrazným tělem. Po nóně se sešli u biskupa. Kuchař se hned bránil, že nedovede užívat učená slova, a tak biskup nařídil, aby se disputace konala beze slov.
 Začal dominikán a ukázal jablko, o něž se přeli.
Františkán vytáhl z kapsy kousek tvrdého chleba.
Knihovník vytyčil ukazovák.
Kuchař se nenechal zahanbit a natáhl dva prsty.
Dominikán přidal třetí prst.
Františkán se ukazováčkem rychle dotkl čela.
Spocený knihovník rezignovaně vztáhl ruce vzhůru.
Kuchař široce rozpažil a spokojeně se usmál.
Bylo po všem a jablka připadla františkánům.
Dominikáni to nedokázali pochopit a hned se vyptávali, co se stalo:
„Jsou to mystici, bratří,“ děl knihovník. „Začal jsem dogmatickým traktátem o prvotním hříchu a poukázal na jablko hříchu, které zapříčinilo pád celého lidstva.“
Dominikáni pokyvují, že to byl vynikající začátek.
„Ale dostal mě nejvyšší kristologií, ukázal mi kousek chleba… Chápete? Chléb poslední večeře, kdy se za nás obětoval náš Pán a kdy sejmul to jablko hříchu, které jsem tam tak vyzývavě třímal. Připadal jsem si hrozně.“
Bratři kazatelé jej chápavě poplácali po ramenou.
„Zkusil jsem se bránit a přešel do útoku v neochvějných základech víry. Vsadil jsem na jistotu a začal jedním prstem: je jeden Bůh! Apeloval jsem na jednotu, unanimitas!“ Dominikáni hltali každé slovo. Skvělý smeč!
„Stejně tvrdě mě odrazil, když jemně dvěma prsty upozornil: ale má dvě přirozenosti: Božskou a lidskou.“
Dominikáni stáli bez dechu.
„V poslední chvíli jsem se vzpamatoval a hodil v sebeobraně de Deo Trino: tři prsty… Bylo to zbytečné, jen se dotkl čela a jasně mi dal najevo, že předhazuji pro lidi nepochopitelné tajemství. Skoro jako bych viděl našeho svatého Otce Augustina na břehu moře, ano, tak jsem si připadal, pošetile rozjímající o podstatě Nejsvětější Trojice.“
Dominikáni se po sobě ani nedívali.
„Vzdával jsem se a jen jsem vztáhl ruce v oslavě Boží Moudrosti: Bůh je veliký… A víte, co udělal on? Na to nadosmrti nezapomenu. Jediným gestem rozpřáhl ruce, jakoby vydechl ten entitativní atribut Boží bytnosti: Nekonečný!“
Kuchař, františkán, se přiřítil, hlasitě funě, a jásal:
„Máme to! Ale hulvát to byl, ten knihovník. Hned jak jsme se sešli, vytáh’ jabko a vytahoval se s ním, že nám je všechny sežrali. To mě naštvalo, tak jsem vytáh’ starej chleba, aby se živili tím. A von začal útočit, chtěl mi prstem vypíchnout voko! Tak jsem se nedal a pohrozil mu, že mu vypíchnu vobě voči! Už asi nevěděl, jak se bránit, když mi řek’, že mi vypíchne tři voči, tak jsem se dotknul hlavy: Seš blbej nebo co? A už to vzdával, eště se sice pokusil vyhrožovat, že na nás přijdou shora a namlátěj nám, tak jsem mu jasně naznačil, ať klidně přijdou, že je nás víc. A tak to vzdal!“
x x x x x Problémy s harémy:
Chce-li se muslim rozvést s jedním harémem a vzít si druhý ... především musí jedné každé z toho prvního harému třikrát říct "Zapuzuji tě". Je-li harém početnější, může to dlouho trvat a dotyčný by mohl i ochraptět.
Zahýbá-li muslim s cizím harémem a chce se rozvést, přičemž původní harém s tím nesouhlasí, opáše se nejzasloužilejší z toho prvního harému výbušninami a jde do toho cizoložného ... v médiích se následný masakr zpravidla interpretuje politicky a připisuje Al kajdě.
Zahýbá-li muslim s cizím harémem, vezmou oba harémy své kalašnikovy a vyříkají si to ku větší slávě Alláhově. Vítězí zpravidla harém početnější, ovšem zvrat může přinést rozdíl ve výzbroji a/nebo výcviku jednotlivých harémů. Nejlépe vycvičené i vyzbrojené jsou v současnosti harémy palestinské. 
Zahýbá-li muslim s cizím harémem a praskne to a ty harémy se domluví proti němu, opáše se muslim výbušninou a jde se někam nechat vybuchnout, protože v tomto případě mu už nemůže pomoci nic. Exploze bývá opět intepretována politicky a připisována Al Kajdě. Takto zahynuvší muslim se od pravého teroristy pozná až v muslimském ráji podle toho, že striktně odmítá těch 66 či kolik panen, na které má jako mučedník nárok.
Zahýbá-li muslim s cizím harémem a ožení se s ním, aniž se rozvedl s tím prvním, jde o biharémii. Ta se podle práva šaríja trestá buď ukamenováním nebo desetiletým pobytem v jednom domě se všemi tchýněmi z obou harémů. Psaná historie nezná případ, že by provinilý muslim v tomto případě nevolil ukamenování. Ústně se traduje, že počátkem 19. století jeden kupec z Bagdádu zvolil tchýně a po dvou týdnech se pokusil ukamenovat sám; po úpěnlivých prosbách a tučné platbě prý místní kadi povolil změnu rozsudku a provinilec byl ku své nesmírné úlevě ukamenován, velebě nahlas jméno Alláhovo. x x x x x Starý Arab žije již přes 40 let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je zde sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne napsat mu e-mail:
Milý Ahmede, jsem moc smutný, ze nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec
Obratem obdrží odpověď:
Milý otče, prosím tě, nedělej v žádném případě na zahradě cokoli!!! Schoval jsem tam "tu věc". Taky tě mám rád. Ahmed
Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují....
Týž den dostal starý muž ještě jeden e-mail od syna:
Milý otce, jistě je nyní zahrada kompletně zryta a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed.
Biblia nás učí milovať blížneho svojho.
Kamasutra ukazuje ako! Imigrační úředník přijímá imigranta.
- "musíme vyplnit dotazník, mluvíte česky?"
- "OH NO, ONLY ENGLISH"
- "ok, name plese."
- "ABDULL EL SAHREJ"
- "Pohlaví, emh vlastně.. sex?"
- "THREE TIMES PER DAY"
- "Oh NO, I mean male or female?"
- "MALE, FEMALE, SOMETIMES CAMEL"
- "Are you serious?? HOLY COW!!"
- "YES, COW, SHEEP, DOGS, CATS..."
|
Svatému Kříži neříkáme Velký Téčko. 
