Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal. Přichází do Egypta k faraónovi. "Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?" Faraón si mne bradu a říká: "To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout." Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylonu.

I babylónský král říká: "Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty." 
Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše. 
"Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?" 
Mojžíš říká: "No, koneckonců proč ne. Ale co mi za 
"Dám ti přikázání." 
Mojžíš se zamyslí a říká: 
"A co za něj budeš chtít?" 
"Nic." 
"Nic? Tak to mi jich dej deset!"

Sára přišla domů a řekla: 
"Kohn, auto mi nestartuje, ale vím, v čem je problém."
"Opravdu? A v čem?" "Voda v karburátoru."
"Ne, v karburátoru je určitě voda," trvala na svém Sára.
"Ok, zlato, já se na to radši mrknu. Kde je auto?"
"V jezeře."

Kohn odejde.
Když Roubíček odejde, začne z kuchyně křičet Sára: "Ty jsi pitomec, jednomu řekneš, že má pravdu, druhému taky. Přitom to nejde zároveň, to snad víš!"  

V osmašedesátém utekl Kohn do Německa. Nedařilo se mu najít práci až jednou v Mnichově uviděl reklamu Roubíček a spol. - prodej chladniček. Vešel do obchodu a nechal se ohlásit u šéfa. Zjistil, že je to jeho bývalý spolužák, který utekl již ve čtyřicátémosmém. Zavzpomínali na staré časy a po chvíli Roubíček povídá:
"Poslouchaj Kohn, co ho ke mě přivádí?"
"Ale hledám nějakou práci. Nenašlo by se něco u nich?"
"No to vědí, konkurence je tvrdá, ale že jsou to oni, měl bych místo obchodního zástupce pro Grónsko. Berou to?"
"No jasně, práce jako každá jiná."
Po měsíci přišla od Kohna objednávka:
"Objednávám jednu chladničku metr krát metr krát dva metry."
V podniku z toho bylo trošku zděšení, ale kšeft je kšeft a tak chladničku vyrobili a odeslali do Grónska.
Další měsíc přišly peníze a objednávka na pět kusů chladniček metr krát metr krát dva metry. Opět vyrobili a zaslali do Grónska.
Po měsíci přišel telegram: "Objednávám dvěstě chladniček metr krát metr krát dva metry, peníze vezou sebou."
Když Kohn přiletěl z Grónska a dostavil se do kanceláře k Roubíčkovi, tak ten mu povídá:
"Teda Kohn, že jsou kšeftman to jsem věděl, ale jak dokázali ukecat Eskymáky, aby si kupovali chladničky, to je mi teda divný?"
Roubíček s úsměvem odpoví: "Vědí, co mi to dalo práce je přesvědčit, že je lepší souložit při mínus pěti stupních Celsia než při mínus čtyřiceti?"