 Pepíček přijde ze školy a v žákovské knížce má napsáno od paní učitelky: "Vypadá to, že váš syn má velké problémy s pochopením rozdílu mezi chlapci a děvčaty, mohla byste s ním o tom promluvit?" Maminka vezme Pepíčka za ruku, odvede ho po schodech do ložnice, zavře dveře a povídá: „Pepíčku, tak nejdřív sundej moji blůzu. "Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji. "Teď sundej moji sukni."  Děti v sauně fascinovaně koukají na děsně tlustého pána. Nejodvážnější z nich, Pepíček, se jde pána zeptat, co to má v tom břiše, že ho má tak veliké? „Bombu“, odpoví pán. Dětem to vrtá hlavou, až Pepíčka napadne: „Což takhle abychom tu bombu odpálili?“ „Neblázni“, strachuje se Jiřík, "to je nebezpečné, neviděl jsi jak krátkou má zápalnou šňůru?"
Před Vánocemi se ptá učitelka žáků: „Copak byste chtěli dostat pod stromeček?“ Přihlásí se Pepíček: „Já bych chtěl tampón!“ „Tampón? A víš ty vůbec, co to je?“ „No to nevím, ale musí to bejt něco báječnýho. Dá se s tím plavat, lyžovat, surfovat…“ Tatínek dostane na hlídání svou tříletou dcerku, chvíli neví, jak ji zabavit, ale když mu děcko donese kalíšek vody, usoudí, že hra na restauraci není špatný nápad, vodu vypije, objedná si další a takto se hra opakuje několikrát. Po dvou hodinkách dorazí konečně domů maminka a tatínek pyšně jí ukazuje, jak si s dcerou pěkně hrál. „Bože, ty jsi ale pako, to nevíš, že jediná voda, kam malá dosáhne je ta v záchodě?“ Při večeři, na kterou pozvali rodiče své přátele, se objeví ve dveřích dvě úplně nahé děti a jdou pomalinku kolem stolu. Rodiče jsou zkoprnělí hanbou a dělají, že nic nevidí. Hosté na tu hru přistoupí a rovněž hrají, že si ničeho nevšimly. Když děti obejdou stůl kolem dokola a zmizí za dveřmi, rozhostí se všude ticho, ve kterém je slyšet dětský hlásek: „Vidíš, říkal jsem ti, že je to neviditelný prášek!“ Malý Tomáš se potýká s vášní pro vsázení se. Jeho tatínek dostane práci v novém městě a hned volá Tomášově nové učitelce, aby jí vysvětlil, co je jeho syn za dítě a aby tomu, pokud možno, udělala přítrž. Na druhý den přijde Tomáš do třídy, učitelka mu podá ruku a on hned začne: „Vsadím se, že máte na zadku vytetovaného krtka - o dvě stovky, berete?“ Učitelka si pomyslí, že jedna prohraná sázka by mohla kluka ze spárů vsázení dostat a přikývne, sundá kalhoty a dokáže mu, že žádného krtka vytetovaného nemá. Tomáš zaplatí dvě stovky a jde domů. Když líčí historku otci, ten zavolá hned do školy a ptá se učitelky: „Vy jste se s mým synem vsadila, že nemáte tetování na zadku o dvě stovky?“ „To je pravda a Tomáš prohrál, myslím, že je po problému.“ „Tak to jste na omylu, on se totiž ráno se mnou vsadil o tisícovku, že mu ještě dneska ukážete zadek!“ Jarouškovi odpadne odpolední vyučování, přijde domů a v koupeně zahlédne mámu před zrcadlem, jak si masíruje bradavky a špitá: "Panebože, nutně potřebuju chlapa". Druhý den opět odpadne odpolední vyučování a Jaroušek po návratu domů zahlédne mámu v posteli s chlapem. Jaroušek vlítne do koupelny, před zrcadlem si masíruje bradavky a špitá: "Panebože, nutně potřebuju nový kolo... " Rodiče večer spěchají do divadla a tak pustí dítěti gramofon, aby po doposlechnutí desky šlo ihned spát. Vrátí se domů za dvě a půl hodiny, dítě bije hlavou o zeď a křičí: "Chci! chci! chci!" A z gramofonu se ozývá: "Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku...?" Na konci školního roku se rozdává vysvědčení. Paní učitelka si zavolá Pepíčka, dá mu vysvědčení a Pepíček ji předá krabici, z které něco teče. Paní učitelka si lízne a povídá: "To musí být určitě šampaňské!" Pepíček odpoví: "Ne." "Tak to musí být určitě víno!" "Ne." odpoví Pepíček. "Tak co je to?" ptá se učitelka. "Štěňátko“, odpoví Pepíček.
|
