|
 Počasí nějak blázní... Když jsem šla nakoupit, nevěřila jsem očím, před sámoškou byl keř osypaný bílými květy. Přísloví říká: "Kvetou-li stromy na podzim podruhé, bude zima až do konce května". Uvidíme... V New Yorku je dusno a kolem 30° C, takže místo bund se chodí v tričku.
Zato v Čechách nasněžilo, což se projevilo - jak jinak - zvýšeným počtem bouraček. V televizi už začínají řádit blížící se vánoce...  Lukáš (18. 10.) toto jméno pochází z latiny a označuje člověka pocházejícího z kraje zvaného Lucania. (Kraj v jihozápadní Itálii, nacházející se mezi Tyrrhenským mořem a Tarentským zálivem - nyní se nazývá Basilicata. Luccania byl starověký název tohoto území). Nicméně lidstvu je znám určitý konkrétní Lukáš, který se narodil ještě před Kristem v Antiochii -v Sýrii. Byl lékařem a původně byl i pohanem. Nikdo neví, jak se vlastně ke křesťanství dostal. Avšak kolem roku 50 (n.l.) se připojil k apoštolu Pavlovi, kterého po sedmnáct let věrně doprovázel. Když však Pavla v Římě popravili, usadil se Lukáš v Řecku, kde sepsal své Evangelium a Skutky apoštolské. Čímž se proslavil navěky věkův. Stal se patronem dobytka a je zobrazován s býkem, který se stal jeho symbolem .Lístky s požehnáním, posvěceným o svátku svatého Lukáše, se podávaly nemocnému dobytku, neboť lidé od středověku věřili v jejich kouzelnou moc.Přikládaly se též na tělo nevyléčitelně nemocným a ženám při porodu. Jméno Lukáš se poslední dobou stává velmi populární a značně nám jich přibývá. Z těch našich bychom mohli jmenovat lamače dívčích srdcí, herce Lukáše Vaculíka - a také nadporučíka Lukáše, který se ovšem jmenoval křestním jménem Jindřich. Švejkologové a křížovkáři vědí, že v Haškově knize je o tom pouze jediná zmínka - a to na lístku, který po Švejkovi poslala právě se přistěhovavší dáma(takto manželka obchodníka chmelem) a který začínal slovy: "Lieber Heinrich..."
Michaela (19. 10.) Michaela je ženská podoba jména Michael. Již jsme zde probírali, že jméno Michael znamená "bohu podobný" a že to byl jeden ze čtyř archandělů. Nicméně tento den je zasvěcen Michaele, která se narodila ve 14. století v Itálii ve městě Pesaro. Byla krásná a bohatá a mohla mít na co si vzpomněla - ale nějak ji to nenaplňovalo a hledala smysl života ve věcech duchovních. K údivu svého okolí se přidala k družině Františka z Assisi - toho jsme tu probírali nedávno. Začala spolu s Františkány pomáhat těm nejubožejším z ubohých. Rozdala při tom veškerý svůj majetek, vědouc, že smysl života neleží v hromadění bohatství, ale v něčem úplně jiném. Její příbuzní ovšem nebyli stejného náhledu a dali jí to patřičně pocítit. Michaela toho ovšem nedbala a až do své smrti se věnovala svému poslání - tedy až do roku 1356, kdy zemřela. Michaela je krásné jméno a již dlouhá léta se dává malým holčičkám. Takže Michael, Míš a Míšánek je opravdu hodně. Skoro pětašedesát tisíc. Z nich všech si můžeme připomenout neodolatelnou Digi z "Ulice" - která se občanským jménem jmenuje Michaela Maurerová.. Vendelín (20. 10.) není jiná podoba českého Václava, jak bychom se mylně domnívali (usuzujíce podle zdrobnělin Venda, Venca, Venouš a podobně.) Je to jméno původu německého a jménem Wende označovali Němci své sousedy - Polabské Slovany. (To byli ti, o kterých Jan Kollár pěl ve své Slávy dceři: "Aj, zde leží zem ta, před okem mým slzy ronící, kdysi kolébka, nyní národu mého rakev".) Ale ovšem je zde - jak také jinak - svatý Vendelín, který ale nebyl ani Němec, ani polabský Slovan, ale Skot. Namouduši - narodil se roku 550 ve Skotsku. Vše, co o něm víme, jsou pouze dohady a legendy. Podle jedné byl dokonce královským synkem. Ve svých dvaceti letech se prý vydal na svatou pouť do Říma. Po svém návratu zakotvil jako poustevník poblíž Trevíru, v Německu. Ale nechtěl žít z milodarů a tak se živil jako pastýř. Jednou ho jeho pán nalezl i se stádem daleko od salaší a tak se domníval, že mu Vendelín chce stádo ukrást, neboť nevěřil, že by se všichni mohli vrátit domů včas. K jeho neskonalému překvapení, po svém návratu nalezl doma jak Vendelína, tak i celé stádo. Pán se zastyděl a poprosil Vendelína za odpuštění a za odměnu mu vystavěl poustevnu. O jeho zbožnosti a moudrosti se dověděli mniši z nedalekého kláštera a požádali ho, aby se stal jejich opatem. Další legenda se vypráví o jeho pohřbu. Mniši Vendelínovo tělo pohřbili do připraveného hrobu - ale druhý den ho nalezli venku na hrobě. Z toho usoudili, že nechce být pohřben na tomto místě a tak položili jeho tělo na káru a zapřáhli do ní dva volky. Tito táhli káru pryč a zastavili se až na místě, kde Vendelín rád meditoval. Tam ho taky pohřbili. Vendelínů je u nás velmi málo - Lidé dávají většinou přednost jménu Václav - nicméně jednoho slavného bychom našli. Je to slavný herec, Vendelín Budil. Brigita (21. 10.) je keltského původu. Je odvozeno od slova "bright" - silný, mocný, v přeneseném slova smyslu má též význam "opevněné hradiště". Z čehož vyplývá, že dívka, potažmo žena jménem Brigita, není jen tak nějaké tintítko, ale pořádná ženská, která má pevnou vůli a kterou jen tak něco nerozhází. Patrně z těchto důvodů se stala patronkou Irska. Původně prý byla druidkou - tedy kněžkou - a sídlila pod velkým dubem. Keltové vůbec měli k dubům důvěrný vztah. Kolem roku 470 ji pokřtil údajně sám synovec Svatého Patrika a tak se Brigita stala křesťankou. Z její chýše pod dubem postupně vyrostl "kostel dubu" Kil Dara, ze kterého ještě později vznikl ženský klášter, kam se uchylovaly mladé křesťanské dívky. Brigita není u nás příliš oblíbené jméno, ale hodně se dává v Německu, Anglii a ve Francii. Za všechny můžeme jmenovat nezapomenutelnou francouzskou herečku Brigitte Bardot. Sabina (22. 10.) je ženské jméno latinského původu. Označovala se tak příslušnice římského rodu Sabinů. Jmenovala se tak i svatá Sabina, mučednice, která se stala patronkou Říma. Pod její ochranu se též mohou uchýlit ženy v domácnosti a děti. Je jí věnováno mnoho uměleckých děl a stavebních památek. Za všechny uvádím chrám sv.Sabiny, který se tyčí na římském Aventinu. Je to jedna z nejpozoruhodnějších italských bazilik a rozhodně stojí za shlédnutí - budete-li mít cestu do Říma. Byla vystavěna již roku 425 na základech antického Titulus Sabinae. Zajímavé též je, že zde v r.1219 založil Svatý Dominik svou řeholi a dokonce vám - když budete hodní - ukážou pomerančovník, který tenkrát Dominik osobně zasadil. Sabina u nás nebylo příliš časté jméno - ale čas oponou trhnul, od té doby se na prknech znamenajících svět a na televizní obrazovce objevila krásná herečka Sabina Laurinová a jistě přibyly i další. Když se narodila první holčička naší milé herečce Ivě Janžurové, tak jí dala, před těmi cca 35 léty, také jméno Sabinka. A vůbec to prý nebylo proto, že tenkrát měli saaba.... Teodor (23. 10.) Toto jméno je řeckého původu - znamená "Dar Boží". Do češtiny se toto jméno překládá jako Božidar nebo Bohdan. My si dnes můžeme připomenout biskupa Teodora, který byl prvním známým biskupem ve švýcarském Wallisu. Údajně to byl on, kdo nalezl ostatky svatého Mauricia a jeho družiny, a nechal je uložit v basilice Svatého Mořice v Agauru, kterou sám vybudoval. Teodor zemřel někdy na přelomu čtvrtého a pátého století a jeho hrob se stal významným poutním místem. Nicméně, když toto území v r. 1789 obsadili Francouzi, tak se jeho ostatky ztratily a nikdo je už nikdy nenašel. Dodnes nikdo nepochopil, k čemu tenkrát těm Francouzům byly. Zvlášť, když si člověk uvědomí, že šlo o nevzdělané vojáky. Mnoho Teodorů u nás není - i když i to se mění - ale dva slavní by se našli.Slavný herec Teodor Pištěk a jeho neméně slavný potomek - Teodor Pištěk - výtvarník, který obdržel sošku Oscara za kostýmy ve Formanově filmu Amadeus. Nu, a druhá holčička Ivy Janžurové se jmenuje Teodora. Alespoň to oslavování brali doma najednou. Obě „holčičky" už jsou dávno dospělé a obě herečky. Nina (24. 10.) Ač se toto jméno považuje za ruské - není tomu tak. Původ toho jména je prastarý. Původně pochází z Persie a dotyčný Ninos byl zakladatel Asyrského státu. Údajně to znamenalo "úžasný". Nina je tedy úžasná. Ninos byl také zakladatelem města Ninive - které, narozdíl od jména, již dávno neexistuje. Jiné teorie praví, že toto jméno vzniklo ze španělského slova niňo - tedy chlapeček, dítě, nebo potom niňa, holčička - tedy dítě ženského pohlaví. Jiní jazykologové tvrdí, že jde o zdrobnělinu jména Antonín a následně jeho ženskou podobu. Ať už je to jak chce, jméno je to pěkné a libozvučné a zase se začíná hodně dávat. Za všechny bychom připomněli německou zpěvačku Ninu Hagen (99 Luftbalons) a laskavou a vlídnou českou herečku Ninu Divíškovou. Beáta (25. 10.) česky znamená štastná, blažená, oblažující. Odpovídá mu české jméno Blažena. Je z latinského jména Beatrix nebo Beatrice. (Beatrix byla podle legendy zardoušena ve vězení v roce 304. Její strýc ji udal za vyznávání křesťanství, protože měl zájem o vinohrad, který zdědila.) Jméno proslavila Beatrice, milenka florentského básníka Dante Alighieriho, který podle ní pojmenoval hlavní hrdinku svého díla Božská komedie, v němž provádí autora peklem i rájem. Ale Beáta žádná svatá nebyla, ani žádná nezemřela mučednickou smrtí. Prostě byla blažená a šťastná a měla kliku. Jestli to nebylo díky tomu druhému významu jména - „oblažující". Takovou přeci nikdo popravit nemůže... Za všechny bychom mohli jmenovat výtvarnici Beátu Rajskou, která svými módními návrhy získala mnoho ocenění, jak u nás tak i ve světě. Pidřich
|
Omlouvám se za ty neumělé "verše" (to je fakt hodně silný výraz), ale poeta ze mě opravdu nikdy nebude. 
