Když se chtějí mladí odlišovat, klidně, ale ať přitom ovládají rodný jazyk bez pravopisných chyb a nezanáší do češtiny anglikanismy, na které je v jazyce dost vhodných slov, jako v poslední době populární predikce místo předpovědi, nebo municipální místo městský nebo edukativní místo vzdělávací nebo směšný konsensus místo shoda a mnoho jiných trapných náhrad za češtinu . . .

Dost by mě zajímala dnešní výuka češtiny ve škole, ty výsledky mluvené i psané, které vidím u mladých kolem sebe nebo v tv, nejsou moc povzbudivé . . .

ale absolutně s tebou toulavej souhlasím, stejně jako se mi "ekluje" mluva politiků, ani se tomu nedá říkat snad čeština, to je funkcionářština.

zase s tebou vřele souhlasím. Neuvěřitelně se čeština změnila za tu dobu kdy jsme byli jinde. Už vůbec nechápu proč se ceny navyšují, místo aby se jednoduše zvedly, proč se vše dělá jen jakoby místo doopravdy, proč.......

To, co se line z rádia a televize, co se dá číst v denním tisku, časopisech a bohužel i v nškterých knihách, to je ubohost a prznění jazyka. Co říct módní redaktorce, která napíše i vysloví, že je tričko s kapucou místo s kapucí, vůbec správné skloňování a časování dělá spoustě lidem problémy.Co se týká anglikanismů, i v naší firmě se vedení snaží být tak směšně in - takže začátek projektu není výkop, když už to musí být sportovní terminologií, ale kick off, nemáme člověkoden ale man day, a tak dále. Kdepak je ta naše krásná květnatá čeština? Obávám se, že nenávratně ztracená.

souhlasím s Toulavým, Myškou, Michalem a Kate - i když vím, že tohle jsou legrácky, které mne nakonec docela pobavily. Ale jinak to prznění češtiny a to novodobé esperanto - totiž tzv. angličtina, kterou všichni cpou všude ( buď z touhy po světovosti anebo neznalosti české obdoby) mne pořádně štvou.
I vysokoškoláci jsou schopni napsat po "ř" ypsilon a mít přestávku po objedě...uff.
Inu - budu situaci i nadále monitorovat.

Tak moc se mi to ekluje, že si nejsem jistej, jestli by se mi to místo eklování nemělo spíš hnusit. A protože chci jít příkladem, zakázal jsem doma používat slovo "kýbl". Kdo neřekne "vědro", nesmí ten tejden vytírat. Vod tý doby tu máme pěknej bordel. Totiž pardon, nepořádek, neboli chlív.
Čeština to má těžký. Napřed do ní pronikaly germanismy, pak rusismy, dnes anglicismy. Ještě k tomu je tak pekelně těžká, že ji správně dokáže používat tak 5% Čechů (a to jsem asi voptimista). Pokud by se někdo pokusil veřejně v běžným životě používat správnou, spisovnou řeč českou, bude považován za mimozemšťana, nebo arogantního náfuku, co se povyšuje. Máme kodifikovanou (ó ten nečeskej hnusnej výraz!) podobu jazyka, kterou nemůžeme uplatnit jinde než v písemným, a to ještě hodně oficiálním projevu - těžká věc. Jednou, pokud se do tý doby nevystřílí, bude lidstvo stejně mluvit úplně jiným jazykem / jazykama, než dneska. Možná i společným, jako tomu bylo před stavbou babylónský věže . Žádnej jazyk tu nejni vod nepaměti a ani tu žádnej navěky nebude. Ani ta angličtina ne. Můžeme si nad tim poplakat, nebude nám to nic platný.

nesnáším slovo vykomunikovat nebo nejoptimálnější. běžně používám sorry, help, futra... nebo takovej email/mail, předpokládám, nevadí nikomu. před lety jsem měla osypky z česka, dnes normálně používám.

a "opráski sčeskí historje" mě bavěj, i když teda mám trochu problém to číst (například opráski mi furt evokuje slovo oprásknout čili opsat / okopírovat ) a dost jsem váhala, jestli je přinese ježíšek jednomu z dětí pod stromeček, aby nechytlo blbý návyky (optická paměť je sviňa )

kupodivu nadále probíhá. Bohužel ubylo jejích hodin ve prospěch nezbytně nutných předmětů jako je angličtina, informatika apod. Navíc když střední školy běžně berou do prvních ročníků studenty, co mají na základce z hlavních předmětů čtyřky, není se čemu divit... A pak - velmi vážná chyba- děti nečtou. Tudíž se jim do optické paměti, o které píše Můra, neukládají správné tvary slov. Já sama za sebe se s tím snažím bojovat tak, že moji žáci musí denně doma číst. Rodiče mi pak na čtenářské kartě potvrzují, že dítě opravdu četlo. No, nejsem idealista, někdy jen naškrábnou podpis a mají klid...Přesto jsem ráda, že minimálně polovina třídy denně vlastní knížku otevře a pár stránek přečte... A když mají za úkol číst něco z čítanky, mrzce jim pak dám druhý den test na porozumění textu...

moje milá, s Tebou se vůbec nechci dohadovat, ale vidím a vnímám kolem sebe znaky toho, že právě tohle děti od čtení odpuzuje - takové to nucené čtení doma 5x s podpisem a druhý den vychytané záludné otázky testující porozumění textu.Přičemž ten text bývá někdy ukrutně nezáživný a pro děti (i mnohé rodiče) fakt za trest.Čtou, protože musí, splní nejnutnější úkol a pryč od toho. Vím, co namítneš, kamarádím se i s učitelkami a znám jejich argumenty.
Přesto si myslím, že podíl viny na odporu ke knihám má i způsob výuky češtiny a čtení.Ono se to pořád vytýká dětem a jejich rodičům, ale málokdo se zamyslí nad tím, jestli se nepáchá trochu škody i ve škole.Nějak neumí zaujmout nebo co.. Jinak Tě předvánočně zdravím

zpočátku je to opravdu trochu násilí..ale jsou děti, které by jinak knížku do ruky nevzaly... a když už si navyknou na pravidelnost, jdeme do mimočítankové četby. V říjnu jsem na ně vytáhla Robinsona - a dyslektici, dysgrafici četli denně tři kapitoly, dobrovolně, protože je to BAVILO!!!! A ptají se, co jim vyberu teď, aby to bylo taky tak napínavé... Na jaře jsem vytáhla staré odrbané Báchorky Boženy Němcové, byly zasunuté úplně vzadu ve školní knihovně. Napřed děti brblaly, co to je za divný staročeský jazyk, pak mi říkaly, že nikdy tak krásné pohádky nečetly...
Do testu nedávám záludné otázky jako např. Co vezl Honzík k babičce v baťůžku? Samozřejmě nic, když všichni vědí, že měl kufřík, že? Ptám se na jednoduché věci. Protože pro většinu dnešních dětí je problém už jen přečíst zadání slovní úlohy v matematice.

Pokud aspoň pár dětí ze třídy přivede pravidelné čtení ke knížce, považuji to v dnešní době za úspěch.
Taky tě zdravím a přeji krásný advent.

Kdybych si měla zamilovat četbu prostřednictvím čtení z čítanky, tak to nedám. V první třídě jsem se naučila ráda číst díky Rychlým šípům. Máme snad všechny sešity. A od těchto komiksů byl krůček k Hochům od Bobří řeky a dalším foglarovkám. A od foglarovek byl zas jen krůček k mayovkám. A od nich krok k verneovkám. Nikdy mne nebavily knížky typu Honzíkova cesta. Ale třeba Boženu Němcovou jsem četla ráda. Nebo Jiráska. Jeho Staré pověsti české jsem hltala. Poměrně brzy jsem četla Liona Feuchtwangera - Lišky na vinici, Ošklivou vévodkyni. Waltra Scotta - Ivanhoea, Kenilworth, Quentina Durwarda. Povinná četba se vesměs nedala číst. Když už zmínila Ivča Robinsona Crusoe - nikdy se mi nelíbil ten přepracovaný J.V. Plevou. Přečetla jsem kousek, s překladem originálu se to srovnat nedalo.

Já i manžel čteme rádi. Naši kluci četli tak asi do 8mi let, pak zvítězil sport a jiné aktivity. Dost mě to mrzelo. Dvojčata četla aspoň odbornou literaturu, náš nejstarší nic.
Až na SŠ (technického zaměření) měl báječnou třídní, která jim hned zpočátku zadala "povinnou četbu", aby do maturity přečetli aspoň 50 knih.
Náš mlaďas se děsil . Pak začal vybírat z nabídnutého seznamu, co by tedy přečetl, a s údivem zjistil, že většinu těch knih máme doma v knihovně. Napřed vybíral knihy podle šířky hřbetu .
Pak se začetl do první, druhé...až fakt do maturity tu padesátku splnil a začaly ho knížky bavit.
Faktem je, že seznam neobsahoval Jiráska, Němcovou, Nerudu, Dostojevského, apod., ale třeba tehdy začínajícího Wievegha, apod.
Velký dík patří skvělé paní profesorce. Náš Michal si začal kupovat knížky...

Já chápu, že děti by měly znát klasické příběhy a motivy, protože člověk i málo vzdělaný, by měl vědět něco z řeckých a římských bájí, nebo kdo byl Romeo a Julie, kdo hrabě Monte CHristo, jak to bylo s Babičkou, atd atd - ale proč je nutit číst to, co bylo zfilmováno? Takže klasiku bych děti číst nenutila, ale ideálně kdyby ve škole podívali na DVD a pak si o tom povídali. Povinnou četbou se taková díla znechutila i generaci, která ještě četla...
Pak samozřejmě je tu druhá strana mince - naučit děti "číst si". Číst příběh, který bude pro ně tak zajímavý, že si dobrovolně přečtou, jak to dopadlo... V podstatě možná takto byly myšleny čítanky? Kousek si během vyučování přečíst a pokud žák je zvědavý, půjčí si knihu v knihovně a přečte celou?
Myslím si, že můj syn není jedinný, koho ke čtení přivedl Harry Potter, protože jinak než si to přečíst, se k tomu příběhu dostat nemohl - dnes zfilmováno, ke čtení už neláká. Takže dozajista nelze dát do osnov co musí děti přečíst, knihu musí češtinář vybrat aktuálně.
Ano, my jsme četli verneovky, foglarovky, mayovky. To už dnešní děti nezajímá. Historické romány také ne.

jsem dětem ve čtvrté třídě pustila zfilmovanou Kytici. Valily oči, že jsou to vlastně parádní horory!!! A super, že to bereme ve škole. Společně jsme si přečetli Vodníka, Kytici, Zlatý kolovrat. Několik dětí dobrovolně přečetlo celou sbírku a přišly si za mnou o ní povídat. Stalo by se to v sedmé třídě? Asi ne.