|
 Když se sejdou lidi „na kus řeči", povídá se i o počasí. Ale kdyby nás stroj času převezl do dávné minulosti, s našimi předky Praslovany bychom si moc nepoklábosili. Nerozuměli bychom jim. I když, třebas takové vedro: tohle slovo má zrovna praslovanský praslovanský základ. A to je důvodem, proč si (co se horka týče) mohou rozumět lidé v řadě zemí, aniž by znali řeč.
Třebas takové slovenské vedrný, polské wjodro, ruské vëdro, hornolužické wjedro, bulharské a srbochorvatské vedar... Všechna se odvozují od praslovanského vedr-, což má ještě starší původ v základu „ved" - horkem sušiti. Přípona „-ro" zase ukazuje na velké stáří slova. Naši prapředkové by s trochou nadsázky o velkých vedrech asi řekli „gor-k-čas" (horké časy). Jinak - samo slovo „počasí" - je na rozdíl od vedra záležitost hodně mladá, skoro novodobá...   Andrej (11. 10.) Česká podoba tohoto jména je Ondřej. Ač se mnozí domnívají, že se jedná o jméno ruské či slovenské, není tomu tak. Původ tohoto jména je ve starém Řecku. Andros je totiž muž, Andreas je pak člověk mužný, statečný, statný, odvážný. Takových mužů je lidstvu velmi třeba, bůhví, kam se ale všichni poděli.....U nás žije všeho všudy něco přes dva tisíce Andrejů a dlužno říci, že jde o lidi příchozí buď ze Slovenska, ze zemí bývalého Sovětského svazu a z Jižní Evropy. Nu - ať již jsou odkudkoli, jsou u nás vítáni. Jak již bylo řečeno, skutečně statečných a odvážných mužů tu máme zatraceně málo. Ze známých Andrejů bychom mohli připomenout Rubleva, ruského malíře, dále Sacharova ruského fyzika, Vlasova - generála, který dorazil do bojující Prahy dřív než celá slavná Rudá armáda, Tarkovského - režiséra, (který natočil překrásný film právě o svém slavném jmenovci Rublevovi). Takže, milí Andrejové, buďte u nás šťastni a svůj svátek bohatýrsky oslavte.
Marcel (12.10.) není jméno francouzské, jak bychom se mohli domnívat, nýbrž je převzato z latiny. Je to vlastně zdrobnělina jména Marcus - tedy vlastně je to Mareček (pero vám podá později). Přeloženo doslova to znamená malý bojovník - tedy bojovníček. Existuje mnoho slavných Marcelů - mezi nimi se najde i svatý Marcel, a to z doby historicky poměrně nedávné. Jedná se o muže občanským jménem Marcel Callo. Narodil se roku 1921 v chudé dělnické rodině v Remeši, ve Francii. Od mládí působil nejvíce mezi mládeží, kde šířil víru a křesťanskou nauku. Po okupaci Francie se nechal dobrovolně odvézt na nucené práce do Německa, kde tajně vykonával obřady mezi odvlečenými Francouzi. Samo sebou se to nelíbilo Němcům - těm, co se zaklínali bohem na každém kroku a jménem božím málem zlikvidovali půl světa. Gestapo ho zatklo a odvezlo do koncentračního tábora do Mauthausenu, kde ho umučili. Zemřel 19. března 1945 - takže se osvobození již nedočkal. Papež Jan PaveI ho blahořečil v roce 1987. Marcelů u nás přibývá, je jich tu kolem devíti tisíc - takže všem gratulujeme. Renata (13. 10.) (nebo Renáta) - pochází z latiny a znamená obrozená, nebo znovuzrozená. Dnešní den též slavíme vzpomínku na sv. Renátu - patronku dnešního svátku. Byla to dcera vévody Františka Lotrinského. Ve svých čtyřiadvaceti letech se vdala a posléze povila deset dětí, jimž byla dobrou matkou. Byla též dobrou vládkyní svému lidu. Veškeré své jmění věnovala na stavbu nemocnice svaté Alžběty Durynské. Nakonec se rozhodla pro život řeholnice. Modlila se, nepřijímala žádnou potravu a denně docházela do nemocnic, aby se starala o nemocné. Když zemřela, lid ji oplakával jako světici. Renata (nebo Renáta) je u nás již několik generací dost oblíbené jméno. Žije jich tu přes devatenáct tisíc. Je to jméno moc hezké, libozvučné a tak není divu, že se dává malým holčičkám již po mnoho let. Doufejme, že tomu tak bude i nadále. Agáta (14. 10.) má krásné jméno pocházející z řečtiny. Původně znělo Agathé a znamená to dobrá, laskavá. Jeho českou obdobou je Háta, nebo Dobruše (Dobromila, Dobroslava). Patronkou toho to jména je svatá Agáta. Mnoho se toho o ní neví. Jen, že žila v Katánii na Sicílii, kde šířila křesťanství. Byla prý velice krásná a tak si jeden starý římský senátor umínil, že si ji vezme za ženu. Když ho rázně odmítla, tak ji ze vzteku udal, no a pak už to šlo ráz naráz. Napřed ji dali do nevěstince, ale zdálo se jim to málo. Nakonec ji vojáci, kteří s ní zacházeli velice krutě, doslova umučili. Dokonce jí za živa uřízli prsy! Na obraze byla znázorněna, jak je nese před sebou na tácu... Ale malíř nebyl příliš zručný a tak si to lidi spletli a mysleli si, že se jedná o zvony. Nu, a díky tomuhle omylu se stalo, že svatá Agáta stala patronkou zvonařů. No, ale my si připomeneme ještě jednu moc slavnou Agátu. Známe ji všichni a všichni jsme od ní něco četli.... ano, ano, jedná se o královnu detektivek - paní Agathu Christie. Přestože její začátky nebyly snadné - dneska ji znají a milují lidé na celém světě. Tereza (15. 10.) jedině Tereza, měla by slyšet píseň mou - zpívával svým medovým hlasem tehdy mladý Waldemar Matuškovic. Od té doby je u nás toto jméno na vzestupu. Nicméně, původ tohoto krásného jména je nejistý. Nikdo pořádně neví, jak vzniklo. Patronkou dnešního dne je Terezie od Ježíše. Narodila se roku 1515 v Ávile a ve dvaceti letech vstoupila proti vůli svého otce do karmelitánského kláštera tamtéž. Dva roky po složení řeholních slibů těžce onemocněla, ale nemoc prohloubila její duchovní život. Často upadala do extází. Rozhodla se, že napomůže i ostatním jít cestou duchovní a založila Řád bosých karmelitánek. Členky řádu musely být chudé a denně se oddávat meditacím. Napsala mnoho děl, které ji zařadily mezi největší křesťanské učitele. Terez a Terezek je u nás spousta a toto jméno je stále v oblibě. mezi jinými jmenujme Terezii Brzkovou (všichni pamatujeme její "babičku"), Ostatně Terezie Novotná, provdaná Panklová, byla maminkou Boženy Němcové - a jistě si vzpomenete na mnohé další. Havel (16. 10.) jeden by řekl, že se nejedná o křestní jméno, nýbrž o příjmení. Ale není tomu tak. Nebudete tomu věřit, ale i toto jméno je původu latinského. Původně znělo Galus - tedy člověk, pocházející z Galie - tedy Gal (stejně jako Asterix a Obelix a Charles de Gaule - neboť vězte, že Gaulle je Galie). Havel je jeho počeštěná varianta. Jinak - aby se to nepletlo - Gallus (tedy se dvěma l ) - je latinsky kohout, odtud pochází známý galský kohout, národní "zvíře" Francie. Svatý Galus - tedy Havel - je tedy patronem švýcarského kantonu a města St.Gallen - a také kohoutů, slepic a drůbeže vůbec. Ale největší legrace na tom je, že to nebyl Francouz, ani Švýcar - nýbrž Ir. Narodil se r. 550 v Irsku, již v mládí vstoupil do kláštera, načež se rozhodl jít a kázat slovo boží germánským kmenům a obracet je na víru pravou, tedy křesťanství. Ale oni to nějak nechtěli pochopit a stále obětovali pohanským bohům. Všecko by to ale nějak šlo, kdyby jeho příteli, takto svatému Kolumbánovi neruply nervy a nehodil germánský pohanský oltář do ohně a obětní dary do Bodamského jezera. No, podařilo se jim uprchnout jen taktak. Ale nakonec to dobře dopadlo. Svatý Havel si postavil pěknou poustevnu, odkud radil a pomáhal lidem a též prý konal zázraky. A tak se mu podařil dožít se celkem slušného věku. Údajně zemřel r. 640. No, dneska se u nás asi nikdo nejmenuje křestním jménem Havel. Ale v Praze na Starém městě je kostel Sv.Havla a Havelská ulice. Udělejte si tam v sobotu dopoledne výlet, je tam Havelský trh, kde se - krom špičkového ovoce a zeleniny z domácí produkce - dají sehnat další zajímavé věci. A Staroměstské náměstí s orlojem je jenom kousek... Hedvika (17. 10.) je jméno germánského původu. Původně znělo Haudwig a znamenalo "v bojí vítězící". Oni ti Germáni prostě už měli takovou bojovnou náturu. Ani do dneška se to moc nezměnilo, i když už značně pokrotli. Patronkou tohoto jména byla Hedvika Slezská. Narodila se na zámku Andechs na Amerském jezeře, jako dcera Bertholda IV. z Andechsu. Již jako maličkou ji dali na vychování k benediktýnkám. Když jí bylo dvanáct, provdali ji - z mocensko politických důvodů - za Vévodu Jindřicha IV. V rozporu s veškerou teorií, to bylo manželství vysloveně šťastné. Již ve třinácti letech povila Hedvika první dítě a celkem jich měli sedm. Nicméně celý svůj život Hedvika věnovala péči o blaho lidu a o šíření křesťanské víry. Krom nemocnic a ošetřovatelských ústavů založila též slavný cisterciácký klášter v Trzebnici u Vratislavi (Wroclaw - Polsko). Její život ovšem nebyl jen procházka růžovou zahradou, nýbrž zažila i mnohá utrpení. Její rodný zámek Andechs byl zničen, její sestra Gertruda byla zavražděna a její nejstarší syn Jindřich padl v bitvě s Tatary. Zemřela přesně v den svých sedmdesátých narozenin a stala se patronkou Slezska, Betlína, Vratislavi, Trzebnice a Krakova. O pomoc se k ní utíkají snoubenci a exulanti. Hedvika u nás moc frekventované jméno není, ale v Polsku je Jadwiga (tedy Hedvika) velmi časté a oblíbené jméno. Není divu. Ze slavných Hedvik můžeme jmenovat bílou sovu Hedviku, společnici a přítelkyni Harryho Pottera.Takže se dá předpokládat, že oslava jejích jmenin zajisté bude mít své kouzlo. Pidřich
|
