Od doby, co se Čeněk narodil, uběhla již nějaká doba, a tedy je více než pravděpodobné, že za tu dobu, co je na světě a co ho provázím životem já (coby mentor, učitel, otec a parťák těsně před selháním organismu vlivem spánkového deficitu), umí již víc věcí než jenom řvát, nespat, řvát, deklasovat plínky, opět řvát a sem tam něco bezcílně sníst. Jeho vývoj po všech stránkách je patrný a každým dnem své dovednosti zlepšuje. Rozvíjením svých dovedností mě přivádí do stavu permanentní pýchy a zdokonalováním některých svých speciálních dovedností mě rovněž hezky pomaličku a po krůčkách přivádí do náruče dobrovolné smrti, o které často s úsměvem a s klidem na duši sním při mých ojedinělých a krátkých pauzách na spánek.
A začnu hezky zostra. Čeněk nejen, že už dávno umí ležet, převalovat se nebo se rovnou plazit, Čeněk taktéž ukázkově, spořádaně a oku lahodíce sedí. Sedí jako ten největší mazák. Hezky narovná záda, napne ramena a vypne hruď. Čeněk dokáže takto báječně a krásně sedět klidně i vteřinu a půl. Poté hbitě vstává a s vřískotem utíká šířit dobro po okolí. Nejlépe s dětským kladívkem v ruce v rámci páchání dobra a přidružených dobrých skutků mlátí do všeho, na čem mu spočine zrak.
Až ještě o něco víc vylepší své dovednosti v oblasti páchání dobra, vymění kladívko za rezavý nůž nebo elektrický agregát a povznese své činnosti v tomto odvětví na úplně jiný level.
Nedílnou součástí jeho celkem nově nabyté dovednosti chodit a zajímat se o okolí je skutečnost, že už dosáhne na některé komody, stolky a jiný nábytek, odkud shazuje věci. Ve shazování věcí na zem patrně vidí svůj současný životní úděl, jelikož si během toho notuje, ve tváři se mu skví radost a po bradičce mu kane pramen poctivých slin přímo na již shozené věci. Jakmile všechny věci shodí, začne řvát, dokud věci nevrátím na původní místo, aby je mohl znovu shazovat. Jakmile věci vrátím, Čeněk zatleská a shazuje věci znovu.
Pokud se mu během shazování nějaká věc znelíbí (patrně proto, že padá špatně anebo její dopad vyluzuje zvuk, který Čeněk neuznává), tuto věc rozmlátí anebo spolkne. S Natašou jsme se shodli, že Čeňkovu dovednost dosáhnutí na komody a shazování věcí nepřijímáme, ba ji přímo odmítáme. Řešení je však zcela nasnadě. Problém toho, že Čeněk dosáhne na komody a skříně lze vyřešit buď zvýšením skříní anebo zkrácením Čeňka. Už jsem se chystal, že si skočím do sklepa pro pilku na železo, ať to má Čeněk rychle za sebou, ale Nataša byla rázně proti.
Během zvyšování komod (plán B) mi komoda spadla na nohu natolik intenzivně, že jsem se urazil, zahořkl a vykašlal se na to. Tento problém tedy zůstane nevyřešen a Čeněk bude shazovat věci ze všeho, kam dosáhne.
Čeněk se vyvíjí taktéž po stránce psychické. Rozvíjí se jako člověk a jako osobnost. Je na něm vidět, že on to je hodný kluk, jehož záměry jsou vždy ty nejlepší, avšak pokaždé v nějakém bodě šlápne vedle. I tak je na něm ale poznat, že ten kluk má hloubku, že uvažuje tím správným směrem a morální hodnoty má utříbené. Jeho schopnost empatie je až zarážející a asi nejvíce ji ilustruje Čeňkova záliba v reklamách na dámské vložky či tampóny. Těmito reklamami je Čeněk doslova fascinován. S pusou dokořán se zájmem sleduje televizi a je vidět, že o tom přemýšlí. Člověk na něm pozná, že chápe problémy ženského těla, že jim rozumí a že to prožívá.
