|
 Uvědomujete si, že za pouhopouhé tři neděle, za třikrát sedm dní, jsou prázdniny za námi, dětičky naklušou do školy - některé poprvé, některé naopak naposledy... že nás zase začnou ve všech stran masírovat vánoce všech barev a proveniencí? Jsem mj. zvědavá, odkud na mě bude jukat očepičkovaný diblík Santa letos...
Počasí sice ještě stále "hoří" na straně jedné a přetéká na straně druhé - ale nenechme se tím ukolébat. Naberte síly (finanční), za pár dnů budete honem honem psát seznamy, co komu pod stromeček. A vymýšlet, kde zas na to letos vzít!
Roman (9. 8.)  je to jméno latinského původu a do slova a do písmene to znamená Říman - tedy občan Říma, mající právo užívat všechny výhody z toho vyplývající. U nás nosí toto jméno přes šedesát devět tisíc mužů a chlapců. Je to jméno, které vyzařuje jakousi hrdost - snad ještě z dob, kdy být Římanem - bylo věcí cti. I známých Romanů by se pár našlo. Například Roman Šebrle - český atlet, Roman Herzog - německý politik, Roman Polanski - americký režisér polského původu. Ovšem nejvýznamnější rodina, která toto jméno s hrdostí nosila - byla bojarská ruská rodina, která odvozovala svůj původ od Romana Jurjeviče Zacharjina Jurjeva, jehož dcera Anastazia Romanovna se provdala za cara Ivana IV. Ano a jsme doma - jedná se o ruskou carskou rodinu Romanovců, která kdysi vládla jednomu z největších států na světě. No a pak přišli komunisti... a zbytek znáte. Vavřinec (10. 8.) A jsme opět v latině. Vavřín, čili bobkový list - se latinsky řekne Laurus. Vavřínovým věncem byli ověnčování vítězové či lidé, kteří se nějak vyznamenali. Takovému člověku se pak říkalo Laurentius, což znamená laureát, či vavřínem ověnčený. Jiná teorie tvrdí, že jméno pochází ze slova Laurentius, čili pocházející z místa zvaného Laurento - městečka ve starověké Latii. Nicméně tento den je zasvěcen Svatému Vavřinci ze 3. století. Tento svatý je patronem mnoha řemesel, mezi jinými můžeme jmenovat knihovníky, archiváře, kuchaře, pivovarníky, hostinské, pradleny, žehlířky, hasiče a další profese, které mají co společného s ohněm. Stal se jedním z nejpopulárnějších světců a je mu zasvěceno mnoho kostelů. Taky ten, co se o něm zpívá v písničce "Ha ty svatej Vavřinečku, stojíš na pěkným kopečku, vycházejí panny z tebe, jako andělové z nebe." Zuzana (11. 8.) jméno je původu hebrejského "šóšannah" - tedy Lilie, ovšem toto jméno v podobě sšn je vyskytovala i v Egyptě a znamenalo lotos, řečtina je přetvořžila na súson, odkud je jen krůček k naší sasance. Ať již Lilie, lotos nebo sasanka, je to prostě květina. Patronkou dnešního svátku je svatá Zuzana, která si pro své křesťanské přesvědčení odmítla vzít syna samotného císaře Diokleciána, na což tvrdě doplatila. Na místě její popravy byl postaven kostel Sv. Zuzany. Zuzany, Zuzky, Zuzanky se u nás těší velké oblibě, je jich více než padesát dva tisíce. Kdysi jim hodně „pomohl“ i Walda Matuška – po slavné semaforské písni O Zuzaně, co je sama doma, bylo za pár let ve školkách „přezuzankováno“. Klára (12. 8.) Má jméno z latiny, které znamená jasná (světlá). Ta Klára, jíž je zasvěcen tento den se narodila r. v. 1194 v Assisi. Původně to byla velmi sebevědomá dívka, která pohrdla několika nápadníky. Sledujete, jak mají všechny svaté podobný úděl? Sám Svatý František jí tehdy, když vstupovala do řádu, ustřihl podle „jeptiškovského rituálu“ vlasy. Také se ví, že si dopisovala s naší Anežkou českou, která právě pod jejím vlivem založila v Praze Na Františku řád Klarissek. Svatá Klára je patronkou pradlen, pozlacovačů, vyšívaček, sklenářů, malířů skla a také lidí slepých a televize. Zajímavá kombinace, což? Modlitba ke Svaté Kláře prý pomáhá při horečce i při chorobách očí. Alena (13. 8.) má jméno, na němž se jazykologové neshodují - podle jedněch je to zkrácená forma aramejského jména Magdalena - tedy dívka, nebo žena pocházející z městečka Magdala, nebo z řeckého Helena .- což znamená světlo, zářící, pochodeň, případně ženská varianta keltského jména Alan - což znamená svornost. Nejpravděpodobněji vypadá Helena, která v novodobé řečtině zní Elen, italsky Elena - což už je k Aleně jen kousek. Hojně Alen se rodilo po válce, ale i teď můžete tu a tam nějakou malou Alenku potkat. Zvláště tady na Kudlance, tady jich máme jak psů. Mezi známé Aleny můžeme počítat Alenku, co se hihňá do dlaní, když kolem jede červená aerovka a samozřejmě i Áju, co má doma Maxipsa Fíka. Alan (14. 8.) je z keltštiny a znamená soulad, nebo svornost. Tato vlastnost není pro Kelty zrovna typická. Jejich hašteřivost a nesvornost je pověstná - dovedou se semknout jen při opravdu hrozivém nebezpečí - ale i tak jim to dlouho nevydrží. Že je vám na tom něco povědomé??? Není divu. Keltové prý na našem území stále v pohodě žijí - jen se jmenují jinak a mluví jiným jazykem - českým. Patronem dnešního dne byl Alan ze Solminihaku.Narodil se v r. 1593 v Beletu ve Francii. Napřed pomýšlel na vojenskou kariéru, ale nakonec dal přednost dráze duchovní. Proslavil se tím, že zavedl pořádek v kléru, stavěl sirotčince a nemocnice. Hana (15. 8.) toť jméno je hebrejského původu a znamená milostná, milosti plná, něžná, nádheená, líbezná. Mají tedy být Haničky na co pyšné. Ten, kdo si vezme za ženu Hanu, rozhodně neprohloupí. Toto jméno je u nás velmi oblíbené, za války bylo dokonce symbolem vzdoru, neboť Hana se jmenovala mmanželka presidenta Beneše. Han je u nás v současné době více než 151 tisíc. V každé rodině se proto nějaká ta Hana, Hanka, Hančí či Hanička najde. Známých Han by se také pár našlo - za všechny jmenujme zpěvačky Hanu Hegerovou a Hanu Zagorovou. A co ta, po které tak teskní vodník z Jiráskovy Lucerny? Pidřich
|
