|
 Úspěšný podnikatel prohání po krajině svůj nový džíp a najednou zahlédne klasického bezdomovce. Ten si jen tak sedí, občas natáhne ruku, luskne prsty a objeví se před ním čerstvě natočené pivo. Bezdomovec ho vyzunkne a zase natáhne ruku, luskne, a zase - objeví se pivo. Podnikatel přijde k němu a ptá se, jak že to dělá?
No víte, když jsem jednou prohrabával popelnice, našel jsem takovou divnou lampu a jak jsem ji začal čistit, objevil se džin... no a tak si teď dávám pivko". Podnikatel si v duchu říká: "blbá socka", ale nahlas povídá: “Hele, neprodal byste mi tu lampu? Tady vám dám klíče od nového džípu, tady jsou klíče od nové vily, tady je bankovní karta, na účtu je milion". Bezdomovec povídá: "No, když chcete..." A plácnou si. Sotva bezdomovec odjede, podnikatel začne leštit lampu. Objeví se džin a podnikatel hned spustí: "Chci vrtulník, zámek, kontrolní balík akcií firmy... " ZADRŽ!" říká džin, "i mezi námi džiny došlo ke specializaci, neděláme všichni všechno; takže co si dáš: Gambrinus, Radegast, Staropramen, Plzeň...?"  Přijde frajer do posilovny za trenérem a říká: "Hele, za tři dny mám rande, potřebuju na ni zapůsobit. Poraďte mi - který stroj mám použít?"
Trenér: "Noooo - zkus bankomat u vchodu..." Snad všichni jsme zažili špatný rande, ale tohle je něco: V Anglii vyhlásili soutěž o nejtrapnější první schůzku. Vítězka popsala svůj zážitek. A bezkonkurenčně vyhrála. Řekla, že to bylo uprostřed zimy ... Sněžilo a byl pěkný mráz a kluk ji vzal na lyžování do hor. Byl to denní výlet (ne přes noc). Neznali se - koneckonců. Byla to zábava, ale nic se celkem nedělo do chvíle, kdy se pozdě odpoledne vydali na cestu domů. Sjížděli autem z kopců, když si postupně začala uvědomovat, že si neměla dávat to extra kafe. Byli asi hodinu daleko od nejbližšího záchodu a v úplné pustině... S rozpaky se mu svěřila. Společník jí navrhoval, ať to zkusí vydržet, což na chvíli fungovalo. Naneštěstí, kvůli těžkému sněhu a následné pomalé jízdě, se dostala do bodu, kdy už se to nedalo vydržet - a tak buď ke krajnici ... a nebo u jeho auta. Zastavili a ona se rychle odplížila za auto, strhla si kalhoty - a začala. V hlubokém sněhu se jí špatně držela rovnováha, tak se opřela půlkou zadku o nárazník, aby sebou nepraštila. Společník stál na druhé straně auta a dával pozor na silnici - byl to opravdový gentleman a ani ho nenapadlo se juknout. Jediné na co myslela, byla ta úleva v této poněkud ostudné situaci. Nicméně hned jak skončila, začala si být vědoma jiného pocitu. Ohnula se, aby si natáhla kalhoty a zjistila, že je pevně přilepena k tomu nárazníku. Myšlenky na jazyk mrazem přilepený k zábradlí jí vstoupily do hlavy, jak se marně pokoušela oddělit svou kůži od ledového kovu. Rychle začínalo být jasné, že díky extrémní zimě má na krku úplně nový problém. Zděšena trapností situace a přesto si vědoma i humornosti té chvíle, odpověděla na otázku společníka, "proč jí to tak dlouho trvá", že jí bohužel přimrzla jedna půlka k autu a že potřebuje pomoc! Jak obcházel auto, tak se pokoušela zakrýt svetrem a jak se tak dívala úpěnlivě do jeho očí, on se začal hrozně smát. Ona se také začala hihňat a když se konečně uklidnili, začali to dilema řešit. Čelili v této hystericko-komické situaci opravdovému problému. Oba souhlasili, že potřebují asi něco horkého, aby osvobodili její chladnoucí pozadí ze zajetí ledového kovu! Mluvíc o tom, co ji původně dostalo do tohoto problému, pochopili, že tímto způsobem jej také musí řešit. Takže, jak se dívala odvráceným směrem, její nový nápadník jí na prvním rande "odčůral" půlku zadku od nárazníku. A jak jejich první "trapné" rande skončilo? Stal se jejím manželem a seděl vedle ní při soutěži, kde bezkonkurenčně vyhrála.
|
