 Máme léto ... a začalo pršet. Jako naschvál, řeknou mnozí, kteří právě na začátek prázdnin naplánovali své dovolené. Naopak ti, kteří netrpělivě vyhlíželi déšť a s neklidem pozorovali klesající hladinu ve své studni, mohou být rádi. Konečně prší a ještě několik dnů bude, takže voda se dostane dolů a nasytí prameny, na jejichž vydatnosti bude letos ještě hodně záležet.
Neuplyne dlouhá doba a bude opět teplo, ba horko převeliké. Hůzostrašné... Ač se to dnes mezi kapkami deště nezdá, druhá polovina července přinese opět vlnu veder a prameny budou opět vysychat. I v dešti se dá dělat mnoho dobrých aktivit, takže bych i tento čas neviděl přímo jako ztracený. A v souvislosti s blížícími se horkými dny, můžeme se bavit doslova o vodě s nebes... Mějte se hezky, kudlanky všecky... Adam Gamrot, Orlová
 Bořek (12. 7.) je jméno původu slovanské a zkrácené - Bořivoj, Bořislav. Není - jak by se nám zdálo, odvozeno od slova bořiti - nýbrž od staroslověnského slova "Borba" - tedy boj. Bořkové, Boříci, Bořivojové a Bořislavové byli tedy muži, kteří se slavně vyznamenali v boji. Bořivoj se dá též přeložit jako "boj vojska" – dříve (a vlastně neustále) se dost válčilo a každé mužské ruky. třímající meč, či kopí, bylo třeba. A tak tehdy, chudinka malinkej chlapeček, který byl takto pokřtěn sotva vykoukl na svět - mohl si spočítat, že sice bude slavnej, ale dlouhého věku se nedožije. Dneska mohou muži a chlapci s tímto jinak moc pěkně znějícím jménem hledět na svět mnohem optimističtěji. I tu vojnu jim zrušil. Jedním z nepominutelných Boříků je oblíbená postava z knihy Boříkovy lapálie, příběhy, které rozesmály a potěšily mnoho generací chlapců, děvčat i jejich rodičů. Tak si to Milí Bořkové užijte, ale ať se při oslavách moc nezboříte.
Markéta (13. 7.) má jméno, které - jak už jsme si řekli u Gity, vzniklo ze staroindického slova Mandžárí, což znamená perla. Toto krásné jméno se pak přes Persii dostalo do Evropy a dodnes se těší velké oblibě. Tímto jménem byla též v některých jazycích pojmenována květina - kopretina. Markéta, Margaret, Margita, Margarethe, Marguerite, Margery, Malgorzata, Margherita - to všechno jsou varianty téhož jména v různých jazycích. Je to též oblíbené jméno královen a princezen - viz dánská královna Margarethe, sestra britské královny princezna Margaret, atd. Světicí dnešního dne je Markéta z Antiochie, která se narodila počátkem třetího století v syrské Antiochii. Když její otec zjistil, že dívka vyznává křesťanskou víru, udal ji u místního místodržícího, který se však do krásné dívky zamiloval a požádal ji o ruku. Asi nebyl pro ni tím pravým „ořechovým“, neb jím vyvolená dala přednost Ježíši Kristu. Zhrzený ženich si řekl – nebudeš-li moje, nebudeš ničí a dal dívku mučit a vsadit do žaláře. Ale v té době už po celé zemi kolovaly pověsti o tom, jaké zázraky v žaláři tahle Markétka vykonává. Lidé zneklidněli a pro jistotu se nechávali houfně pokřtít. Skončilo to - jak také jinak - Markétinou popravou. Její (tedy Markétin) kult se ovšem šířil dál a svatá Markéta se stala patronkou sedláků, kojných, rodiček a manželek. Její býval pro rolníky signálem pro započetí žní - neb "svatá Markyta, hodila srp do žita" - to ovšem bylo v dobách, kdy se žalo ručně, léta byla horká a zimy mrazivé a nádherně plné sněhu… Slavnou českou Markétou byla dcera Přemysla Otakara I. a Adléty Míšeňské. Po sňatku s dánským králem Waldemarem přijala jméno Dagmar (dag moen - dívka přinášející světlo). Dánský prostý lid ji velice miloval a písně, které o ní Dánové zpívali, se dochovaly dodnes. Karolina (14. 7.) je odvozena od jména Karel, které je starogermánské; - původně znělo Karal a znamenalo muž, chlap, pán - jméno pak uvedl do obecného povědomí král Karel Veliký při rozšiřování franské říše. Dokonce tak, že se stalo synonymem pro vládce obecně - z toho např. vzniklo i české slovo "král" (rusky Korol, polsky krul atd.atd.). Karolina (Carolina) pak znamená "Karlova" (tedy Karlova dcera, žena, matka atd). Je to vlastně přídavné jméno (Karlova - patřící Karlovi) - UNIVERSITAS CAROLINA - že? Toto jméno opět v moderní době nabylo na oblibě a křtí se jím stále více malých holčiček. Dneska jich je u nás asi 13,700. Ze slavných uveďme naši Karolínu Světlou, českou spisovatelku, Karolínu Slunéčkovou, českou herečku, Karolínu Kurkovou, modelku, monackou princeznu Caroline - a jiné a jiné. Takže milé Karolíny, pěkně si to oslavte - zítra je neděle, tak si po oslavách můžete přispat. Jindřich (15. 7.) toto mezi panovníky hodně oblíbené jméno je staroněmeckého původu a původně znělo Heimerich - tedy Heim - domov, Ríhhi -vládce. Tedy vládce domu, pán domu - tak aby se to králům nelíbilo. Líbí se všude po světě, však existuje mnoho jazykových variant - jednou z nich je též český Hynek. Jinak např. Enrico, Heindrich, Heryk, Enrique, Henry, Harry atd. atd. Jak již zmíněno, jmenovalo se tak i spousta králů -z nichž si připomeňme třeba toho, co měl šest žen, tedy Jindřicha osmého. I našimi dějinami se mihl Jindřich – onen Korutanský. Další jsou např. spisovatel Jindřich Šimon Baar, hudební skladatel Jindřich Jindřich, Jindřich Štyrský - český malíř, jinak z dalších známých ve světě namátkou vybírám Heinricha Schliemanna - co nám znovu nalezl Troju, Heinricha Heineho - romantického německého básníka, Henryka Sienkiewicze - polského spisovatele, Enrica Carusa -věhlasného operního zpěváka a „last, but not least“ - nadporučíka Jindřicha Lukáše, který vyhrál v kartách báječného sluhu - vojína Josefa Švejka. Luboš (16. 7.) Jak již jsme zmínili u Lubomíra - jméno je slovanského původu. Znamená milý, oblíbený, milovaný ve světě. Je milovaný i u nás, svědčí o tom hlavně skutečnost, že Lubošů u nás žije přes dvaadvacet tisíc. Mezi známé Luboše patří kupř. Luboš Fišer - český hudební skladatel, Luboš Motl - český teoretický fyzik žijící v Americe, Luboš Sluka - český hudební skladatel. Lubošové a Luboškové jsou, jak vidno stále oblíbeni a milováni. Tak jim popřejme všechno nejlepší a krásný letní den. Martina (17. 7.) má jméno pocháející z latiny a odvozené od jména MARS – což je jméno římského boha války. Též se tak -po tom bohovi - jmenuje jedna z planet naší soustavy, která je stále opředena záhadami. Martina vlastně znamená Matrova, patřící Martovi. A jak platí „nomen omen“ - jméno předurčuje lidský osud. A když se nad tím zamyslíte, dáte mi možná za pravdu. V přeneseném slova smyslu je totiž Martina bojovnice, válečnice, případně žena, pomáhající vojsku. Martin je u nás kolem 78 tisíc! No, v tom případě mohou být mezi nimi i „nebojovnice“, že? Ze známých jmenujme např. tenistky Martinu Navrátilovou a Martinu Hingisovou - obě jsou velké bojovnice a dělají svému jménu čest. DRAHOMÍRA (18. 7.) má jméno přímo královsky znějící. Je původu slovanského a znamená drahá - milá světu. Proslavila je zejména kněžna Drahomíra - manželka Vratislava I., matka dvou synů Václava a Boleslava, jejíž tchýní byla svatá Ludmila. (Pro zajímavost: jména Václav a Boleslav mají stejný význam - tedy "více slávy" neboť staroslovanské slovo "Bole, Bolje" znamená "více). Byla to velice ctižádostivá dáma, tahle Drahomíra, byla známá svou prudkostí. Dala zavraždit svou tchýni Ludmilu a prý byla přítomna i vraždě svého syna Václava v Mladé Boleslavi . Jo to byl středověk. My ale víme, že ne všechny Drahomíry jsou takto krvelačné, naopak, známe jich kolem sebe spoustu, které jsou milé, přívětivé a drahé našim srdcím - nejen světu. Za všechny lze jmenovat českou herečku Drahomíru Fialkovou, Drahomíru Vihanovou, českou filmovou režisérku a scenáristku, Drahomíru Tikalovou - českou operní pěvkyni a jak jinak též princeznu Drahomíru - sestřičku Zpěvanky a Marušky z pohádky „Sůl nad zlato“. Pidřich
|
