šla jsem první po vodě... Ale že by tohle byla má priorita? No,nevím,nevím...

Nejdřív bych čapla dítě a pak s ním pod paží šla zavřít tu vodu. A mám to potvrzený, vztah k penězům špatný, moknoucí prádlo je mi fuk.

A jak je to plačící dítě velký?
Čím menší, tím spíš bych se vrhala k němu než ke kohoutku.
Pak bych ty zvonící otravy poslala sebrat prádlo a mezitím si vyřídila telefon...

vodu jsem nechala plavat :-)

proč umřu chudej jak kostelní myš.

až děsivě přesně. Máte stejnou zkušenost?

Vodu jsem měla na 2.místě.
Ovšem kdyby brečelo dítě - můj pětadvacetiletý syn, asi bych nejdřív zavřela tu vodu.

jsem zavřela jako 1. No, přece nebudu zase vytírat. (na nic jinýho jsem fakt nemyslela) Jasně, dítě 2. Pak jsem otevřela dveře v domnění, že je to kamarádka a sebere mi to prádlo. Telefon nic. snad můžou zavolat znovu.

dík , zajímavé.

a vychází to zatím 1,5 lidí řelko NE vodě na první místě...nevím jaké to má odůvodnění, ta voda, ostatní mi přijde logické.

celkem jasné odůvodnění: jestliže vidím, že "teče voda z kohoutku a za chvíli asi přeteče", tak prostě hmátnu po kohoutku a otočím s ním. záležitost asi tak dvou vteřin. stíhám i cestou k řvoucímu dítěti.

takže bych si směle tipla, že zavřít vodu bude nejčastější odpověď. tudíž k tomu dáme nějaké vtipné vysvětlení, že jo.

blbka hledám něco závažnějšího...

(za předpokladu že se jedná o mimino) a prádlo až naposled. Jo, je to děsivě přesné.

potom uklidnit plačící dítě,pak telefon.Jednou jsem pořadí tekoucí vody a telefonu zaměnila.
Klepali na dveře sousedi pod námi,že jim kape na hlavu.

pak voda.

cestou k plačícímu dítěti zvednu telefon, řeknu "moment", stále cestou (vzhledem k dispozici bytu) zavřu tekoucí vodu a s dítětem na ruce jdu otevřít. Na prádlo kašlu - zase uschne.
Nehledě na to, že u nás nikdy neteče voda bez dozoru. Když musíme poodejít, vždycky jí zavíráme.

plačící dítě, to je jasné, to by snad i cizí, nejen rodič:-) A to bez ohledu na věk - slzy kanoucí šroubky z jeho výšky 196 cm by mne fakt vyděsily :-))
Pak voda, přece si nepřidělám práci vysoušením. Kombinaci voda sex nemusím, takže nevím nevím, jestli se autor testu nesekl:-)
S dítětem na ruce a zavřenou vodou bych v klidu vzala telefon, který ale mezitím přestal zvonit. Takže jdu otevřít a pošlu zdvořile jehovisty, prodejce vyšívaných polštářků a dealery finančních produktů zpět na hlavní cestu.
U nás prší čistě, zmoklé prádlo dokonce občas přijde vhod, když se nechce žehlit, takže to je to poslední, co kdy řeším.

slzy kanoucí šroubkovi...šroubky u nás zatím nekanou

pak dítě. Dítě se nepo*e*e, když bude řvát vo 3 sekundy dýl (resp. už je stejně pos*a*ý), zato přeteklou kalamitu pak budu likvidovat hodinu.
Telefón v popsaný situaci zcela ignoruju - buď je to důležitý a zavolá znova, nebo ne a můj život je zase vo jeden zbytečnej vobtěžující telefonát veselejší.

nevěřím, že by ses nepodíval, proč řve a jestli jen spadl ze skříně a má pouze zlomenou ruku, nebo ta skříň pak spadla na něj a má zlomené i žebro. Vody za ty dvě sekundy obhlídnutí situace přeteče tak dvoudecka.

Ale tam píšou "pláče dítě". Pod pojmem plačící dítě si představuju kojence, maximálně batole. A pak bych souhlasila s Krakonošem, ono se to nepo...., nebo to už po..... je
Kdybych startovala na každé kníknutí děťátek, tak bych nedělala nic jiného.
U starších ječících dětí jsem reagovala, až když tekla krev pode dveřma...

no člověk se lekne, zda si na sebe dítě třeba něco nestrhlo, a to může být právě ten nekojenec. Ale to už to moc pitváme. Pitvám...

Překvapivě k nám sociálka nedocházela. Když máš tři kluky skoro stejného věku, tak si musí mezi sebou udělat pořádek sami a převzít (aspoň částečně) zodpovědnost za své konání. Taky se naučili si vzájemně poskytovat akutní první pomoc. (To když třeba některý dostal pěstí do nosu a spustila se mu krev). Všichni moji kluci závodně sportovali a nebyly to žádné padavky. S heslem "Jizvy zdobí muže" jsem si je látala sama doma náplasťovými stehy, jinak bysme na chirurgii museli bydlet.
Zpětně si uvědomuju, jaká jsem byla krutá matka, když jsem jim škváru zadřenou pod kůží drhla mýdlem a kartáčkem. Ale aspoň jim do kůže nezarostla. Dělali tenkrát závodně atletiku, běhali na škvárovém oválu, a zejména oba naši sprinteři "padali" do cíle bez ohledu na následky. "Radši mrtvej, než druhej !" To ostatně trvá dodnes, i když závodí už jinak.

zvednu telefon a řeknu "moment", vezmu dítě a jdu otevřít, příchozímu řeknu, ať mě následuje na zahradu a pomůže mi sebrat to prádlo

no, to fakt nevím..... teda, kdo tyhle blbosti vymýšlí....

a pak zařval na manželku, že řve dítě, a až ho utiší, aby si nezapomněla vzít ve skříní kýbl s hadrem.

takhle se věci řeší, pěkně v klidu a nejlépe už zesedě na gauči.

Mamčo, máš recht, za mých mladých let, kdy ještě děti nevysedávaly u počítačů, to je jako za devatero horami a řekami, že - ale lítaly po venku, jsme sebou vláčely i malé prcky a pokud se pamatuju, žádnému se nic vážného nestalo.

A tak si sedne a vymyslí typologický test - kdo je na prachy, kdo na sex, kdo je mateřskej typ atp. Vybere takové možnosti odpovědí, se kterýma neudělá chybu. Z toho vybere dvě, které jsou si nejblíž co do pravděpodobnosti volby - záchrana dítěte v ohrožení a záchrana obydlí před potopou. Ví, že tyhle odpovědi zvolí drtivá většina lidí na prvním místě. K záchraně řvoucího dítěte přiřadí osobnost "rodinný týpek". Ale co s vodou - jasně, každej vypne vodu proto, aby si nezničil podlahy, koberce, nábytek, vymalované zdi, neměl práci s úklidem a náklady s vysoušením. Nikdo ale nechce být označen jako "průměrnej rodinnej typ, co si hlídá majetek". Tak se k zavření vodovodního kohoutku přiřadí "sexuální náruživost". A máme to doma:-) S tímhle výsledkem, ať už pro rodinu nebo na sex nebo napůl ode všeho, se každý rád pochlubí. A řetězové maily jedou, a diskuze na netu proudí...A o tom to je

Na politiku a zdražování se nanadáváme dost, tak si pěkně odfrkneme u vany plné sexu...