O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| ROZEZNÁTE - POZNÁTE - NAJDETE? - LVI. |
|
|
|
| Neděle, 10 říjen 2010 | |
|
Stavební práce pak probíhaly v letech 1888 - 1910 podle návrhu architektů H. Hemptina a G. Béthuna. Klášter byl určen pro benediktinky beuronské kongregace, které se sem nastěhovaly r. 1899. Nejen architektonické pojetí, ale zejména umělecká výzdoba je unikátní památkou beuronského slohu benediktinských mnichů, kteří se vyznačovali prvotřídní úrovní v mnoha oborech: vyhlášené byly např. jejich velmi slavnostní liturgie, kde se zpívaly gregoriánské chorály, byli i významnými badateli zejména v historických a filozofických vědách, nejvíce však vynikali ve výtvarném umění.
Výzdoba kláštera byla svěřena malíři, sochaři i architektu Peteru Dezideriu Lenzovi, který je zakladatelem Beuronské umělecké školy. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl Jakob Würger. Lenz se inspiroval ve starořeckém a egyptském umění, byl ovlivněn i starokřesťanským a byzantským uměním. Jeho nástěnné malby nesou prvky symbolismu a dekorativismu. Beuronský styl byl zcela osobitý, odlišný od všech ostatních.
Kostel i klášter je vyzdoben nástěnnými malbami s postavami světců, biblickými scénami a s ilustracemi legend o sv. Benediktu s bohatou ornamentikou a četnými latinskými citáty. Nad kruchtou je Lenzova rozměrná malba Piety - postava Madony na trůnu držící maličkého Krista s dvěma okřídlenými anděly po stranách. Sám arcibiskup pražský kardinál Schönborn tehdy přikázal nekonvenční obraz odstranit. Naštěstí byl řádovými sestrami jen zakryt a ne zničen.
V popředí oltáře jsou dvě Lenzovy plastiky v nadživotní velikosti z bílého mramoru, které představují svatého Gabriela a Matku Boží. Druhou Lenzovou malbou je v kněžišti za hlavním oltářem Matka Boží - Madona s Ježíškem na klíně v kruhu obklopeném indigově modrým čtvercem s hvězdami tvořícími iluzi nočních nebes. V chrámové lodi jsou dále malby Lenzova žáka pátera Jana Verkadeho, které představují sv. Václava, sv. Ludmilu a sv. Vojtěcha. Je zde též freska Ježíše Krista Pantokreator s nápisem Ego sum - qui sum (jsem, který jsem). Malby pokrývají souvisle stěny kostela od podlahy až ke krovu. I množství dalších pozoruhodných detailů výzdoby, na níž se pracovalo nepřetržitě až do r. 1917, činí z těchto objektů ukázkový příklad beuronského uměleckého slohu.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se u nás šířily protikatolické tendence, neboť lidé spojovali církev s nenáviděnou habsburskou monarchií. I benediktinky, z nichž většina byla německého původu, začaly mít potíže, a tak si - kolem roku 1920 - našly nové sídlo v Rakousku v Bertholdsteinu, a tamní hrad upravily na klášter. Komunita tam žije dodnes.
Zdejší klášter s kostelem prodaly tehdejšímu ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude navždy užíván k bohoslužebným účelům. Česká pošta je i dnes vlastníkem celého areálu. Kostel je přístupný při nedělních bohoslužbách, klášter je veřejnosti nepřístupný.
Ojediněle, např. při dnech Evropského kulturního dědictví lze nahlédnout i za zdi kláštera.
Tušíte, kdev Praze lze tuto stavbuspatřit?..
|
Hádanek není myslím nikdy dost a tak nabízím další foto-hádanku z Prahy. Na fotografiích vidíte záběry jedné velkolepé novorománské stavby. Jedná se o klášterní komplex s kostelem, který vznikl z podnětu hraběnky Sweerts Sporckové. Ta ostatně podpořila výstavbu i nemalou finanční částkou. Bohužel, hraběnka se nedožila ani položení základního kamene, což se odehrálo 16. října 1888. 
| < Předch. | Další > |
|---|
