Už ani ty covidový vtipy mne nebavěj. Pustím si ČT 24 a pak si přečtu něco na netu - a říkám si, jak je děsně fajn, že už nejsem mladá. (A to jsem každý rok byla o narozeninách vždy víc a víc naštvaná! Moje maminka se zadrhla na osmatřiceti, já si věk pro jistotu vůbec nepamatuju.) No, prostě se mi stáří nikdy nelíbilo. Zato teď se cítím jako blboun nejapný, tedy něco, co brzy vyhyne. Ó, snad brzo se dostanu k nabodeníčku. No, a takže dnes na toto téma šmytec, pokusím se naopak naostřit vaše "moudré mozkové závitky". Hle, tady je pár hádanek!!!

Neznáte Popelku? Tak vězte, že jí je už 95 let. A víte, co se jí právě stalo? Poté, co prožila život s nyní nebožtíkem princem, sedí na terase, v houpacím křesle a pozoruje svět se svým kocourem Bobem.Jednoho slunného odpoledne se před ní z ničeho nic objevila pohádková babička. Popelka: "Babičko, co ty tu děláš po všech těch letech?" Babička odpoví: "Popelko, od doby, co jsem tě viděla naposledy, jsi vedla příkladný život a já bych ti za to dnes chtěla splnit tři přání."

Ta skleróza, o které píšu v nadpise, je moje osobní vlastnictví, jednoduše už nezvládnu myslet na víc věcí. Tedy: myslím na jídlo a na uklízení, pak na jídlo a na to, že musím všechno zase vyluxovat, protože se všude příšerně práší, pak na jídlo a že musím napsat haldu ouředních dopisů.... No, hlavně na jídlo, protože jsem se rozhodla hubnout. Doufám, že tuto neuspořádanou větu berete jako dostatečnou omluvu, že jsem vám sem nedala vyluštění hádanky:

No, musím přiznat, že je pro mne docela těžké pro vás vybírat hádanku. Protože pokud ji sem dám, je možno předpokládat, že alespoň chápu zadání, i když nezvládnu řešení. Ovšem, jsem téměř přesvědčena, že následující hádanku vy, moji drazí, zcela jistě zvládnete levou zadní, s jedním okem spícím, druhým do dáli zírajícím. Narozdíl tedy ode mne...

To vám takhle přijde malá Ivetka za maminkou a říká: "Maminko, proč jsem tak jiná než ostatní dětičky?" Maminka s povzdechem odpoví:  "To nevim Ivetko, dojdi se zeptat tatínka!" Smutná Ivetka sklopí hlavu. Přijde tedy za tatínkem a ptá se: "Tatínku, prosim tě, ptala jsem se maminky, ta mne zas posílá za tebou - hele, proč jsem jiná než ostatní dětičky?" "To nevim," odpovídá tatínek, "dojdi se znova zeptat maminky!" A Ivetka sklopí druhou hlavu...

I když tohle tady je vyhrazeno vtipům, tak následující text je čistočistá pravda: "Vývojáři přišli s řešením pro Dány, kteří chtějí mít jistotu, že se milostnými hrátkami nezprotiví nedávnému zpřísnění právní definice dobrovolného sexu. Mobilní aplikace iConsent umožňuje zaregistrovat zamýšleného partnera a odkliknout mu souhlas s aktem. Jeden souhlas platí 24 hodin a vztahuje se na jednu soulož."

No, napřed jeden vtípek, a to "nahlas" následuje ... Obchodní cestující vypovídal u rozvodového soudu. Soudce se ho ptá: "Prosím vás, vysvětlete nám povahu incidentu, který ve vás vzbudil obavy o ženinu věrnost." "Víte, v podstatě celý týden jsem na cestách a domů se vracím na víkend. No, a jednou takhle v sobotu večer jsme se se ženou věnovali pěkně vášnivému sexu, když stará paní od vedle zabouchala na zeď a křičí: "To toho nemůžete nechat aspoň přes víkend?"

Žili byli obyvatelé jedné prastaré rakouské vesničky, založené před osmi stoletími, a dodnes jich tam sto šest stále má trvalé bydliště. Je to vlastně malá osada v obci Tarsdorf v okrese Braunau am Inn v Horním Rakousku, poblíž hranic s Bavorskem, kousek od Salzburgu. A jak to tak bývá, byla pojmenována po svém zakladateli, hraběti Foccovi. Průšvih pro tamější obyvatele však jsou anglicky mluvící turisté, ponejvíce Britové. Začalo to po druhé světové válce…