Až, chlapečku, zavřeš víčka, vyskočíš si na koníčka. A koníček spí. Na louce je plno květin, pojedeš s ním do kopretin. Kopretinky spí... Vzpomínáte? Uhodnete? Znáte ještě toho pána? Zámečníka, úředníka, obchodníka s obrazy, dělníka v ortopedické dílně...  vyjadřoval ve svých básních okouzlení životem, láskou a přátelstvím, vyslovoval křehkost a pomíjivost krásy a štěstí, lnul ke všedním věcem ...  

Spi v krajkách jako brouček v kapradí,
tma oči uzamyká.
Tatínka nechme, ať si vyvádí,
člověk i na pláč zvyká.

Tatínka nechme, snad se neztratí,
svět jeho je již jiný,
straší v něm čerti zlí a rohatí,
kvílí v něm meluzíny.

.

.

(No, tak kdopak napsal ony verše, tak neskutečně současné?)

.

Vyluštění zde

přeju všem krásný víkend,

ať jste kdekoli na světě...

d@niela

Komentáře (4)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Sandra. Když přišlo jaro, na pešuňku, rozkvetly stromy v jarním slunku. Maminka, tichá jako pěna, k oknu je v pláči odvrácena. - Proč pláčeš, co máš za bolest, řekni mi, čeho je ti líto? - Však ti to povím, povím ti to, až nebudou jednou stromy kvést. Sníh padal hustě a co chvíli vločky se na sklo přilepily. U okna, bylo málo světla, maminka tiše něco pletla a měla slzy v očích. - Proč pláčeš, čeho je ti líto? - Však ti to povím, povím ti to, až nebude jednou padat sníh ...tahle sbírka dojímá k slzám, je ozdobou mojí knihovny... listopad 06, 2009 09:57 Jsem vůl s korunou : Michal ne v kapse, na hlavě, teda korunovanej. Já vím že to znám, můj oblíbený, hergot kdo to je? KDO TO JE!!! Nakonec jsem se podíval. Bože já jsem vůl, s Korunou.... A pak jsem si pustil ten utube, a zavzpomínal ja našemu pucínkovi bylo tolik. No a teď přerost tátu. listopad 06, 2009 16:13 Prvníé dopis mamince : Dáša Už vím, dám dopis na zrcadlo či do košíčku na šití, však žel dosud mě nenapadlo co psát, jak dopis začíti. Maminko moje milovaná, a v zubech konec násadky, přemýšlím; stránka nenapsaná čeká a čeká na řádky. Přeji Ti dnes v den Tvého svátku - ve slově Tvého velké T - no vida, už mám druhou řádku a pokračuji ve větě : štěstí - po t se píše ě - a zdraví - a pak selhává už nadobro má fantazie, tak přízemní a kulhavá. A trhám papír, muchlaje ho - maminka stojí nad válem a chystá něco voňavého - tu v odhodlání zoufalém přibíhám k ní, tiskne mě k sobě, očima mlčky ptá se mě. Pak zamoučněné ruce obě zvedly mě rychle ze země. listopad 06, 2009 16:28 ano, to byl Pan Básník.. : ivanka a to video je moc roztomilé... díky, potěšilo listopad 10, 2009 06:39

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment