|
 Dnes ráno jsem byl v pekárně. Byl jsem tam pět minut. Když jsem vyšel ven, stála tam policajtka u auta a vypisovala blokovou pokutu. Tak jsem šel k ní a řekl jí: Ale no tak, zlato, to takovýmu fešákovi, jako jsem já, nemůžeš dopřát ani malou přestávku?" Ignorovala mě a dál zapisovala pokutu. Nazval jsem ji nenažranou policajtkou. Podívala se na mě a začala vypisovat další pokutu za sjeté pneumatiky.
Tak jsem ji nazval blbou šlapkou. Tu začala psát třetí pokutu! Tak to šlo dalších 20 minut. Čím víc jsem jí nadával, tím víc pokut napsala... Mně to bylo ale jedno. Já tam byl pěšky.  Pár starých důchodců se vydal na výlet na místo kde se kdysi poprvé potkali. Sedí v kavárně a hovoří: "Pamatuješ si jak jsme se tu před 50 lety setkali? Následně jsme odešli z kavárny, zahnuli do boční uličky a zezadu jsem tě přetáhl?" "Samozřejmě, pamatuji si na to velmi dobře, zlato",odpověděla babka. "Nu, kvůli památce na staré časy, pojďme tam znova a já tě opět zezadu přehnu." Dvojice se zvedla, pán zaplatil účet a opustili kavárnu. Mladý muž sedící blízko nich celou debatu slyšel, smál se a pro sebe si pomyslel, že by mohlo být vtipné sledovat,jak si to důchodci rozdávají. Vstal a šel za nimi. Za chvilku již z rohu sledoval. Babka si vyhrnula šaty, sundala bombarďáky. Dědek stáhnul nohavice, chytil babku za boky a ta se opřela o plot. Co následovalo dalších 40 minut, byl nejlepší atletický sex, jaký kdy mladý muž viděl. Stařec jel jako o život a babka fenomenálně vrtěla pánví. Všude lítaly končetiny, pohyby byly rozmazané a ani na sekundu se nezastavili. Nakonec zkolabovali a hodinu se nepohnuli. Mladík stál v úžase. Ještě nikdy nic takového neviděl, ani ve filmu, ani od kamarádů, ani z vlastní zkušenosti. Kvůli tomu co viděl, si řekl, že musí zjistit to tajemství, že i on by se chtěl budoucích 50 let takto hýbat. Důchodci se zatím zotavili a oblékli se. Mladík nabral odvahy a šel za nimi. "Pane, v životě jsem neviděl takovou soulož a už vůbec ne u lidí vašeho věku. Jaké máte tajemství? Souložili jste takto i před 50 lety?" Dědek odpovídá:" Synku, před 50 lety v tomhle plotě nebyla elektřina..." Chlap sedí doma v křesle, vyhazuje do vzduchu buráky a chytá je přímo do úst. Najednou ho manželka vyruší z této velmi produktivní činnosti a právě vyhozený arašíd mu spadne do ucha. Snaží se ho vytáhnout on i manželka, ale arašíd se dostává stále hlouběji a hlouběji do ucha. V tom vchází do dveří dcera s kamarádem. Ten, když vidí co se děje, sebevědomě strčí chlapovi dva prsty do nosu a říká: "Foukněte pořádně!" A arašíd je najednou venku."To je fantastické," říká manželka, "ten chlapec je génius, jsem zvědavá, co z něho bude." Otec smutně přikývne: "Podle toho, jak mu smrděly prsty, bych řekl, že je to náš budoucí zeťák." Poslechla jsem jednoduchou radu, kterou jsem našla v jednom článku v časopise a konečně jsem našla klid v duši. Stálo v něm: "Způsob, jak dosáhnout vnitřního míru, spočívá v tom, že dokončíte úplně všechno, co jste začali...." Tak jsem se doma rozhlédla okolo sebe po všem, co jsem začala a v půlce opustila. Než jsem vyrazila do práce, dopila jsem láhev červeného, potom jsem dorazila Baileys, Martini, vodku, rum, fernet, sáček chipsů a krabici čokolády. Nedovedete si ani představit, jak je mi teď fajn. Tři si povídají, co udělají s vánočními odměnami. První říká: "Pracuji v německé Reiffeisen-bance, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou." Druhý povídá: "Pracuji v Daimler Chrysler, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa." Třetí povídá: "Já pracuji v Čechách a za vánoční odměny si koupím svetr." Ostatní se ho ptají: "A co zbytek? " "Zbytek mi na něj přidají rodiče." Mj. kde pracujete Vy??? Chviličku před započetím smutečního obřadu se obřadník v síni otočí ke stařičké vdově a ptá se: "Kolik bylo vašemu manželovi?" "Devadesát vosum", odpoví vdova, "byl o dva roky starší než já." "Takže vám je tedy devadesát šest", podotkne obřadník. Dáma odpoví: "Už skoro nemá cenu chodit domů, co?" Už jsem opravdu starej! Mám dva bypassy a umělej kyčelní kloub a koleno, bojuju s rakovinou prostaty, s cukrovkou, jsem napůl slepej, neslyším nic tiššího než startující letadlo, beru čtyřicet různých léků, z kterých jsem malátnej a mám vokna. Demence na postupu, mizernej krevní oběh, v rukách a nohách nemám cit. Už si nepamatuju, jestli je mi vosumdesátvosum nebo devadesátjedna. Už jsem přišel o všechny přátele. Chválapánubohu, že mám aspoň ten řidičák. Cítil jsem, že mám tělo absolutně z formy a tak jsem se přihlásil do fitnessklubu. Rozhodl jsem se, že budu chodit na cvičení pro seniory. Ohýbal jsem se, kroutil, svíjel, skákal a potil se skoro hodinu, ale než jsem se konečně navlík do cvičebního úboru, tak cvičení skončilo. Poslední dobou je na polovině věcí v mém nákupním vozíku napsáno: Přináší rychlou úlevu. Modlitba: Bože, obdaruj mě senilitou, abych zapomněl na lidi, který jsem stejně nikdy neměl rád, dej mi to štěstí narazit na ty, které rád mám, a dopřej mi zraku, abych je dokázal od sebe rozeznat.
|
